zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
29.8.2001 | RUBRIKA: Pohled do historie |
Ohlédnutí za Včelkou Májou
Jak Leo Kirch, Karel Svoboda a Karel Gott ke štěstí (a penězům) přišli
Včelka Mája, kterou znají děti na celém světě, oslaví 2.září své 25. narozeniny.
Animovaný seriál o 104 dílech vznikl na základě knižní předlohy staré dnes 90 let. Zadavatelem zakázky byly veřejnoprávní televize ZDF (Německo) a ORF (Rakousko). Seriál vyráběla firma Leo Kircha Taurus v koprodukci s japonským společníkem. Zatímco pro Německo má na věčné časy vysílací práva ZDF, do ciziny seriál prodával Leo Kirch a jeho firma Beta, Včelka Mája se tak prodala do 47 zemí.
Svobodova a Gottova úvodní písnička se stala klasikou a říkalo se, že to byly právě tantiémy z vysílání Včelky Májy, které zajistily Karlu Svobodovi pravidelný příjem a pravidelně obměňované mercedesy v tuzexovém věku 70. a 80.let.
Pamatuji se, jak se Včelka Mája dostala do Československa až po osmi deseti letech od svého zrodu. Leo Kirch byl jedním z mála obchodníků, který odmítal přistoupit na ceny, které mu nabízel Telexport. Jeho produkce byla tudíž pro ČST dlouho nedostupná. V první polovině osmdesátých let byl Kirch ochoten přistoupit na kompromisy, ale s podmínkou, že mu ČST za poskytnutou slevu předá český dabing.
To vrtalo v hlavě ideologům na oddělení ÚV KSČ, neboť bylo jasné, že Kirch počítá s budoucností satelitní televize a s možností vysílat i do Československa. V době, kdy ideologická diverze číhala na každém rohu, v každém zahraničním vysílání, v každé rockové kapele, byla Kirchova nabídka s díky odmítnuta. V ČST si nikdo netroufl na Kirchovy podmínky přistoupit.
Průlom nastal na Slovensku, kde se někdejší ředitel Slovenske televízie J. Hlinický stal ředitelem filmového studia Koliba a „rozjel“ koprodukce s Kirchovými společnostmi. Možná také proto, že jedním ze šéfů Kirchova impéria byl a je slovenský emigrant Jan Mojto. Na Kolibě se pak vyráběl seriál filmových pohádek, z nichž připomínám tituly Král Drozdia brada, Mahulena zlatá panna, Perinbaba a další, které sice byly vyrobeny a distribuovány v Československu, ale jejich vysílací práva do zahraničí vlastní Kirch.
Byl to výhodné pro obě strany. Bratislavské filmové studio Koliba mělo prostředky na natáčení nad rámec rozpočtu Československého státního filmu, lidé si vydělali peníze a Kircha barevná výpravná pohádka stála bratru 450 tisíc marek, za což by v Německu pořídil tak televizní inscenaci. A v rámci tohoto obchodu se Kirch/Mojto? projevil jako grand a za poskytnuté služby poslal do Bratislavy mikrobus s kazetami celé Včelky Máji, a to zcela zdarma.
Nákup zahraničních pořadů se v ČST rozděloval mezi Prahu a Bratislavu v poměru 2:1, nicméně dvojjazyčné dětské verze se dělávaly většinou první v Praze. V případě Včelky Máji tomu bylo naopak, nejdříve se dabovalo v Bratislavě. Na Slovensku ji viděli děti asi o půl roku dříve, než v Praze. Karel Gott znělku nazpíval v češtině i slovenštině.
Před dvěma lety koupil od Kircha Včelku Máju finančník a podnikatel Thomas Haffa, který roztočil obchod s vysílacími právy ve své společnosti EM.TV do vysokých obrátek. Stejně rychlý jako jeho vzestup byl i jeho pád. Právě letos v létě se Haffovo finanční impérium sesypalo jako domeček za karet, a právě v těchto dnech probíhá hádání mezi akcionáři EM.TV, jak se o knihovnu dětských televizních pořadů, tedy i o Včelku Máju, podělí.
A když už jsem v tom vzpomínání. V perestrojkové době tak kolem roku 1987-8 vstoupila s Kirchem do jednání i Praha a o budoucí spolupráci s Kirchem jednal také tehdejší ředitel dr.Jan Zelenka. Protože Kirch věděl, že Zelenka je milovník vážné hudby, jako pozornost podniku nechal poslat zdarma do Prahy pořad „Leonard Bernstein diriguje West Side Story.“ Možná, že si na něj některý z diváků ještě dnes vzpomene.