Příměří v bitvě o Novu
PPF a MEF Holding sdělily médiím, že se dohodly (ale jak?)

V televizi Nova došlo minulý týden k uzavření příměří mezi válčícími stranami MEF Holding (Šmejc + Železný) versus finanční skupina PPF (Kellner + Dvořák). Dohodu o dělení peněz a vlivu 50/50 pokládám za vynucenou a dočasnou záležitost. Že situace v Nově se bude ještě dále vyvíjet, naznačil i Železný, který musel akceptovat obchodního partnera, na něhož ještě před týdnem v pořadu Volejte řediteli dštil oheň a síru. Ve svém posledním sobotním kázání nazval dohodu „sňatkem z rozumu“ označil ji za „rámcovou“, která se teprve „promítne do reálných smluv“.

Tiskové prohlášení společností PPF a MEF Holding z 31.7. pro mne nebylo žádným překvapením. Přinejmenším od předminulého úterka, kdy jsme spolu s Janem Potůčkem a Vojtěchem Ceplem mladším diskutovali o sporu uvnitř televize Nova v podvečerním pořadu Rádia ČRo6/RSE.

Po natáčení nás, mediální publicisty, právník Cepl napadl slovy: „V této republice není ničím neobvyklým, že ve firmě existuje dvojvládí, že partneři se rozhádají, pak se vzájemně soudně napadají a soudy nejsou schopny (ochotny?) je včas rozsoudit. Je běžné, že zápisy v obchodním rejstříku nesouhlasí s reálným stavem, dnes existují desítky, ne-li stovky podobných případů a vy jako představitelé médií k takovému stavu mlčíte. Když se to ovšem týká televize Nova, jsou toho plné noviny.“

Na mojí otázku, jak obchodní a průmyslová sféra takové případy řeší, Cepl odpověděl: „Nějak se dohodnou. Musí se dohodnout, nebo ten spor firmu potopí, čímž tratí obě strany. Čekat měsíce a roky na výsledky soudních sporů v Česku nic neřeší.“

Byl jsem tedy zvědav, jakou formu dohoda bude mít. Dnes o ní víme jenom to, že k ní došlo, a že jde o řešení stylu fifty-fifty. Obě společnosti se zároveň zavázaly nevydávat žádná další prohlášení až do 8. srpna, než se podepíšou konkrétní smlouvy. Neznáme-li detaily, věc se obtížně komentuje. Uchýlím se tedy opět ke své obvyklé metodě, která se snaží pochopit zájmy jednotlivých hráčů a logiku událostí, a která chybějící články úvah nahrazuje hypotézou a spekulací.

Od začátku bylo jasné, že PPF je ve sporu finančně silnějším soupeřem než MEF Holding. Současnou situaci hodnotím jako ústup MEF Holdingu z novácké slávy, pro který mám jen dvě vysvětlení.

Buď se Šmejc svými investičními aktivitami natolik zadlužil, že jeho pozice byla slabá a musel ustoupit, i když z právního hlediska se mi jeho výchozí pozice zdála být silnější. Nebo se MEF Holding rozhodl perspektivně z Novy stáhnout a předat kormidlo v televizi Nova za úplatu někomu jinému. To v případě, že by se Šmejc a jeho partneři chtěli uklidit z mediálního výsluní zpět do příšeří svých dřívějších obchodních aktivit, kde osudy Motorpalu, Koh-i-nooru, Milevska nebo Stavomontáží Karlovy Vary v podstatě nikoho moc nezajímají.

Podle mého názoru ten, kdo v současnosti vyhrává, je Aleš Rozehnal, a ten, kdo prohrává, je Vladimír Železný, i když z hlediska obsazení funkcí to zatím vypadá naopak.

Pokud by nový investor PPF urovnal spor se CME, Rozehnal má šanci vyváznout z pokusu o poškozování věřitele bez trestu. Navíc za prokázané služby pro PPF může Rozehnal od Kellnera inkasovat, takže získá prostředky na zaplacení nemovitostí v hodnotě přes 200 milionů korun, které – jak uvedl 8. února 2002 v rozhovoru pro MF DNES – od Železného odkoupil.

Železnému sice stále zůstal pořad Volejte řediteli, ovšem i nadále je pro Novu se svými soudními spory přítěží. Nevěřím, že Lauder a Klinkhammer nechají Novu na pokoji, pokud tam bude Železný. Proto jedinou Železného výhrou může být odstupné, které mu PPF vyplatí tím, že vyrovná jeho dluh vůči Lauderově CME. Tím nechci říci, že Železný odejde z Novy jako žebrák, ovšem je otázkou, zda Chagallův obraz, kterým by se tak rád těšil na stará kolena, bude originálem nebo jen kopií.