Ještě k projektu restrukturalizace ČT
aneb O reakci Petra Klimeše a e-mailové výměně názorů

„Ani Rada ČT mi nemůže dát oprávnění, abych vyhodil bezmála tři milióny oknem“, píše dnes prozatímní ředitel Petr Klimeš v článku na serveru Neviditelný pes. Předpokládám, že je to reakce na veřejnou diskusi, která se rozvinula po úterní tiskovce o restrukturalizačním projektu KPMG, a které jsem se zúčastnil i já v Louči.

Včera a dnes jsem vedl korespondenci s lidmi reagujícími na tento článek. Nejzajímavější byla ta, jejíž autor si přeje zůstat v anonymitě, a ze které cituji:

„nerad to rikam, ale tentokrat jste (pri hodnoceni projektu KPMG) opravdu vedle. (..) Asi mam vyhodu v tom, ze znam "utroby" cele této zalezitosti, (..) v tomto pripade je v tom vnitrku, ktery tak smele povazujete za vyprazdneny, aniz byste jej znal, nekolik mimoradne zajimavych veci. Sam z nich vysoce hodnotim specialne dve veci: zpusob vytvareni variantni strategie a segmentaci poradu (..). Kdyby se nam vsak jenom tyhle dve veci podarilo uspesne uplatnit v praxi, CT by se nepochybne velice ulevilo.“

Na to jsem odpověděl:

„Já se nestavím a priori proti projektu, jehož veškeré detaily samozřejmě neznám. To co znám, je prezentace projektu a reagence inženýra Brabce a také Petra Klimeše při tiskovce. Jejich vystupování mě naprosto nepřesvědčilo a mám vážné pochyby, zda pan Klimeš chápe a ctí poslání ČT jako média veřejné služby. Projevilo se to v naší výměně názoru o teleshoppingu, který v té podobě, jakou má, a za ty ceny, které za něj ČT dostává, na obrazovce ČT nemá co dělat.
(..) Rovněž jestliže pan Brabec prohlásí, že projekt v několika krocích zkoumá "jak procesy ovlivňují spokojenost diváka vůči nákladovosti" (téměř doslovná citace), a pak následně tuto spokojenost vyjádří sledovaností, pak nevím, proč radí veřejnoprávní ČT a proč nejde do komerční televize. Jenomže tam by ho vyhodili. Oni totiž sami dobře vědí, jak dosahovat maximální sledovanosti při minimálních nákladech. (a nepotřebují k tomu poradce)
(..) To, co kritizuji především, je skutečnost, že konstatovaná zjištění a navrhované postupy by měly být běžnou součástí manažerské činnosti vedení televize.“

Petr Klimeš se na serveru Neviditelný pes obává aby „celý projekt nebyl zpochybněn a odložen ad acta.“ Já však ve svém článku celý projekt nezpochybňoval. Naopak, napsal jsem: „Nechci snižovat hodnotu navržených 15 projektů v rámci restrukturalizace (jejich výčet je na konci článku).“ Protože nemám rád paušalizace, snažím se jim vyhýbat. Jsem si vědom, že v některých navrhovaných projektech mohou být obsažena užitečná řešení. Ovšem jak jsem také napsal dále:

„Jenom si myslím, že obsah a navrhované metody restrukturalizace by podle mého názoru měly být běžnou náplní práce managementu každé organizace, aniž by se na takovou činnost musela najímat agentura a zřizovat projektová kancelář, která zajistí agentuře pět let příjmů.“

Dokud mě někdo nepřesvědčí pádnými argumenty, z tohoto názoru ustoupit nemohu. Naopak, Petr Klimeš svým titulkem ve mně vyvolává další otazníky. K tomu titulku dodám jednu příhodu. Protože už patřím mezi dříve narozené, vzpomínám na jednu epizodu ze šedesátých let.

V Praze se tehdy začala stavět podpovrchová tramvaj (údajně dle vídeňského vzoru). Když nakonec zvítězili (naštěstí pro Prahu) zastánci stavby Metra, našel se jeden projektant (jméno jsem zapomněl) s názorem, že by bylo vhodné křížit trasy metra nikoli na Václavském náměstí, ale přímo pod Hlavním nádražím. Toto nádraží mohlo být přirozeným terminálem příměstské dopravy, kterou by dále rozváděly po Praze trasy metra, dostupné z jedné stanice. Tento návrh neuspěl z jednoduchého důvodu: „Vždyť už jsme na stanici Muzeum proinvestovali tolik a tolik korun a přece ty peníze nevyhodíme.“

Ty peníze se tedy nevyhodily, ale od té doby až na věky máme v Praze velice výhodně centrálně položené nádraží, které ovšem má napojení na jedinou linku metra, z níž – pokud nejedete po trase C – musíte po absolvování jedné stanice vždy přestupovat.

Někdy vyhodit tři milióny znamená ušetřit milionů desítky. Neříkám, že to je jediné řešení. Koneckonců, nejsem do detailů zasvěcen a rozhodovat bude až nový ředitel, kterého do funkce v příštích dnech najmenuje Rada ČT.