Čtyři roky s Loučí

Jak ten čas utíká! Louč vstupuje do pátého roku své existence. Chtělo by to nějaký editorial, ale já už jsem všechno napsal při výročích před třemi, dvěma a jedním rokem.

Nedávno jsem si přečetl nulté číslo Louče, které jsem napsal před čtyřmi lety, a uvědomil jsem si propastný rozdíl, který mě od té doby dělí.

Tehdy se mi psalo snadno a bavilo mě glosovat téměř vše, na co jsem ve světě médií natrefil. Přiznám se, že dnes mě tato vášeň opustila. Přesto však v Louči pokračuji, a to z důvodů, které jsem uvedl před rokem.

Za prvé, Louč mi slouží jako kalendárium mediálních událostí, ke kterému se mohu vracet, když mě moje paměť zradí. A za druhé, návštěvnost Louče mě přesvědčuje o tom, že stále existují lidé, které se o její texty zajímají. Také kvůli nim jsem se rozhodl, že se pokusím s Loučí vydržet ještě jeden rok a završit pětiletku.

Ze čtyř Orwellových důvodů "proč píšu", které jsem citoval před rokem, ty první dva už téměř vymizely. Ten, který mě zatím nejvíce motivuje, je "podat svědectví o událostech", a to nejen o těch současných, ale i minulých. Zvláště když vidím, jak s rostoucí časovou vzdáleností od událostí roste také pokušení tyto události zkreslovat, ne-li přímo falšovat.

Statistika navrcholu.cz ukazuje, že největší návštěvnost na Louči mají polemické články, tj. když se někdy do někoho v diskusi osobně "opřu". Tyto polemiky však rychle mizí v propasti zapomnění. Ne tak dokumentující a historická témata. Jejich návštěvnost zpočátku není velká, ale zato je trvalá. V této souvislosti mě téměř fascinuje frekvence návštěv mého vyprávění sepsaného v roce 2001 Berlínská zeď a mediální mýty, jehož stránku každý měsíc navštíví několik desítek čtenářů. Až mám podezření, že se ta stránka dostala na nějaké škole do povinné četby.

I když mě dnes Louč nebaví tak jako před čtyřmi lety, internetový věk uvedl v život pravidlo Paginam domesticam habeo, ergo sum. A já chci ještě existovat. Třeba jen proto, abych mohl nabídnout veřejnosti texty, kterých se na serveru ceskamedia.cz čtenář nedočká.

P.S. Už několik let slibuji vydání některých textů Louče knižně. Nyní se ta chvíle blíží, texty se zpracovávají. Ještě tak najít nějakého solidního nakladatele…