zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
16.7.2004 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Digitální otazníky na pokračování
S tiskovými prohlášeními o digitální televizi se tento týden roztrhl pytel. Již před dvěma dny Český telekomunikační úřad zveřejnil informaci, že jsou k dispozici již tři mezinárodně zkoordinované multiplexy. Tím jsem dostal odpověď na závěrečnou otázku z článku Louče Digitální otazníky aneb Co se vleče, neuteče?, ve kterém jsem zaregistroval, že ke dvěma zájemcům o dva mutliplexy se náhle připojil třetí – Český Telecom.
Český Telecom dnes vydal tiskovou zprávu o tom, že je připraven k zahájení šíření digitálního televizního vysílání.
České radiokomunikace nezůstaly pozadu a zveřejnily press release ČRa začínají budovat první digitální TV multiplex s celostátním pokrytím. Třetí provozovatel Czech Digital Group zatím na internetu mlčí.
Aby toho nebylo málo, člen RRTV Dalibor Matulka v Haló novinách zveřejnil dnes článek Jde o digitální vysílání, nebo o peníze?. V něm upozorňuje na to, že ČTÚ sice může vydávat telekomunikační licence, ale u multiplexů je také třeba získat souhlas RRTV, na kterou prý je v současné době vyvoláván „sílící tlak“, aby vyšla vstříc těm „kdo je kapitálově silný“ a „kdo umí leštit kliky na ČTÚ“.
O tom, že mezi ČTÚ a RRTV to zrovna neklape, upozorňoval tento týden již Zdeněk Duspiva v příspěvku, který napsal po meziministerské schůzce v Nostickém paláci 12. července: Digitalizace - nesoulad mezi regulačními orgány.
Matulka nazývá budoucí provozovatele multiplexů „žabáky na prameni“, doslova: „Řečeno dosavadní pracovní terminologií - probíhá souboj o to, komu bude dovoleno provozovati ten který digitální multiplex . Nejde přitom o souboj o bečku piva, nýbrž o to, kdo se stane žábou na prameni. Tato žába totiž bude od jednotlivých televizí a rádií vybírat jistě nemalé výpalné za to, že je na své vysílače připustí nebo ne.
Osobně se domnívám, že takové označení je nekorektní, neboť žáby na prameni obvykle brání prýštění vody, zatímco přirozeným zájmem provozovatele multiplexu bude, aby voda/vysílané programy měly co nejsnazší cestu ke spotřebiteli/divákovi. Otázkou však zůstává, kolik za tu službu budou provozovatelé multiplexů chtít.
Tři multiplexy, to je dvanáct televizních programů. Když se podíváme na mapy pokrytí multiplexů A, B a C, zjistíme, že v takové Praze nebo v Brně by se již brzy mohlo vyplatit investovat do digitálního set-top boxu. Ovšem jedině za předpokladu, že budu vědět, co se na těch třech multiplexech bude vysílat.
(Ne všechny regiony mají trojnásobné pokrytí, v internetové diskusi na www.parabola.cz si Ostraváci stěžují, že na ně vybyl jen jeden multiplex.)
Ve věci vysílaných programů je však zatím zamlženo. Aby každý ze tří multiplexů jen replikoval naši terestrickou scénu se čtyřmi a půl programy (jak to při současném experimentálním vysílání dělají České radiokomunikace a Czech Digital Group), nemá přece žádný smysl.
Nebo je snad na obzoru nějaké řešení? Pokud existuje, rád bych se o něm dozvěděl. Kde jsou všechny ty nové programy pro digitální vysílání? Kde je nějaká programová koncepce, která by sledovala zájmy diváků a nejen zájmy byznysmenů, kteří „umějí leštit kliky“ u regulátorů a politických stran.?
Regulátoři se prý nemohou dohodnout a ČT se staví do pozice mrtvého brouka, který pasivně čeká, až mu parlament přisype krmení, což jest taktika, která se nemusí vyplatit. To v případě, kdyby soukromý sektor vytáhl svoje esa z rukávu. Mám na mysli zpravodajsko/parlamentní kanál, či reprízové klony Novy a Primy.
DODATEK 20.7.2004: Na poslední odstavec reagovala ČT ústy svého tiskového mluvčího Martina Krafla. Text prohlášení ČT je uveden v Listárně Louče.