Aféra Kelly a BBC
Časový průběh událostí

Pozn.: Tato stránka byla opravena, upravena a rozšířena 7.9.2004.

24.9.2002 – britská vláda zveřejňuje dokument o iráckých zbraních hromadného ničení (Iraq's Weapons of Mass Destruction - The assessment of the British Government, zde jiný odkaz pdf), zprávu předkládá parlamentu premiér Tony Blair, který v oficiálním prohlášení u příležitosti publikace dokumentu kromě jiného říká:
„The dossier is based on the work of the British Joint Intelligence Committee. (...) The intelligence picture they paint is one accumulated over the past four years. It is extensive, detailed and authoritative. It concludes that Iraq has chemical and biological weapons, that Saddam has continued to produce them, that he has existing and active military plans for the use of chemical and biological weapons, which could be activated within 45 minutes, including against his own Shia population; and that he is actively trying to acquire nuclear weapons capability.“

Jak se později ukáže, právě zmínka o 45 minutách se stane roznětkou sporu mezi BBC a vládou.

leden/únor 2003 - vláda zveřejňuje další zprávu o Iráku, která je později krizována jako kompilát ze zdrojů, z nichž některé byly zastaralé, a byla mezi nimi i data z jedné disertační práce kalifornského studenta na internetu.

20.3.2003 – krátce po půlnoci zahájily koaliční síly vedené USA a Británií útok na Irák.

29.5.2003 – V rozhlasovém pořadu Today na stanici BBC Radio 4 novinář specializující se na armádní problematiku Andrew Gilligan citoval nejmenovaný zdroj, podle něhož Blairův kabinet "vylepšil“ "zaktraktivnil“ "nafoukl" (sexed up) dokumenty o Iráku odkazem na to, že Saddam Husajn je schopen zaútočit biologickými nebo chemickými zbraněmi hromadného ničení během 45 minut.

1.6.2003 – Gilligan opakuje své tvrzení ve svém názorovém sloupku v Daily Mail on Sunday, do kterého přidal podrobnosti o své diskusi s nejmenovaným zdrojem. Zdroj si prý „lehce zoufal“ nad tím, jak Downing Street přeháněl při zdůvodňování války. Na jedné straně je faktem, že konvenční raketové střely mohou startovat během 45 minut, ale chyběly důkazy o tom, že by se daly použít pro zbraně hromaděného ničení.
Gilligan v Mail on Sunday napsal: „Když jsem se ho zeptal, jak došlo k úpravě textu, dostal jsem odpověď: „Campbell.“ „Cože? Campbell si to vymyslel?“ „Ne, byla to reálná informace, ale dostala se tam proti naší vůli, protože nebyla spolehlivá.“
Gilligan ve sloupku dále obvinil premiéra a jeho poradce, že sice „tráví poslední dny vyvracením tvrzení, které v podstatě nikdo nevyslovil, tedy že materiály ve vládních dokumentech byly vymyšlené,“ ale nevyvrátili tvrzení zdroje BBC, že dokumenty byly před zveřejněním upravovány a věta o 45 minutách se do nich dostala na poslední chvíli.

2.6.2003 – V televizní relaci BBC Newsnight Susan Wattsová informovala o rozhovoru, který měla s „vysoce postaveným činitelem, jenž se účastnil procesu sestavování zářijového dokumentu o Iráku“, jenž tvrdil, že tajné služby byly pod silným politickým tlakem vlády ve věci důkazů o tom, že Saddámovy zbraně hromadného ničení mohou být použity v průběhu 45 minut.

3.6.2003 - John Reid, v té době předseda Dolní sněmovny, prohlásil, že „darebné prvky“ (rogue elements) v tajných službách jsou zodpovědné za šíření falešných zpráv o údajných pokusech vlády přitvrdit zprávy tajných služeb a tak uměle zvětšit rozsah nebezpečí, které Saddam Husajn představuje.

5.6.2003 – Oficiální mluvčí Tonyho Blaira využil denní briefing s novináři k tomu, aby upozornil na řadu nepřesností v Gilliganových zprávách a reportážích.

8.6.2003 – Gilligan ve svém sloupku v Mail on Sunday detailně popsal svůj spor s vládou a také den, kdy „hurikán Alastair a tropická bouře Tony vtrhly do mého života.“ Obvinil Downing Street, že využil briefing k osobním útokům, a také Johna Reida, že si vymýšlí spiklenecké teorie.

19.6.2003 – Gilligan vypovídal před sněmovním výborem pro zahraniční politiku, který šetřil rozhodnutí vstoupit do války s Irákem. Ve svědectví popsal svůj zdroj jako „jednoho ze služebně starších úředníků pověřeného sestavením zprávy pro vládu“. K tomu dodal: „Mohu vám říci, že je to můj dlouhodobý zdroj, člověk, kterého dobře znám, který je úzce spojen s problematikou iráckých zbraní hromadného ničení,“ a který je dostatečně zkušený a důvěryhodný.

25.6.2003 – Komunikační ředitel Downing Street Alastair Campbell obvinil Gilligana ze „lhaní“. V průběhu tříhodinového zasedání sněmovního výboru pro zahraniční politiku, které přenášela televize parlamentního kanálu BBC, Campbell kromě jiného řekl: „Podle tvrzení armádního redaktora BBC, opakovaného v četných médiích a v jiných částech světa předseda vlády předložil zemi a parlamentu falešné podklady, na jejichž základě byly riskovány životy britských vojáků. To je obžaloba předsedy vlády, ministra zahraničí, kabinetu, tajných služeb, je to obvinění proti mně a proti lidem, kteří pro mne pracují. Proto to beru tak vážně.“
„Vím, že máme pravdu ve věci oněch 45 minut. Je to úplná a totální nepravda. Je to – a já to slovo nepoužívám jen tak snadno – je to skutečná lež... Je to lež... která se průběžně opakuje, a dokud se nám za ní nedostane omluvy, budu neustále ujišťovat parlament a lidi jako jste vy, že to byla lež.
BBC odpověděla prohlášením, ve kterém se postavila za Gilligana a jeho „výše postavený (senior) a důvěryhodný“ zdroj z tajných služeb. „Nemáme pocit, že by se BBC měla za něco omlouvat.“

26.6.2003 – Alastair Campbell v dopise BBC vyžaduje odpověď na dvanáct otázek týkajících se Gilliganovy aféry. Šéf zpravodajství BBC Richard Sambrook odpověděl 27.6. prohlášením (zde odkaz BBC), ve kterém se postavil za Gilliganovu zprávu. V tomto prohlášení se také zmínil o „bezprecedentním nátlaku na BBC z Downing Street.“ BBC je prý připravena odpovědět, ale nikoli v termínu a podle podmínek diktovaných Campbellem.

6.7.2003 – Rada guvernérů BBC se sešla, aby projednala konflikt mezi BBC a vládou. Ve vydaném prohlášení se postavila na obranu Gilliganovy zprávy a vyzvala Campbella, aby odvolal svá tvrzení o neobjektivnosti BBC a jejích novinářů. Doslova:
„Rada je toho názoru, že pořad Today se při zacházení se zprávou Andrew Gilligana 29. května o zářijové zprávě tajných služeb řídil produkčními směrnicemi BBC. Ačkoli tyto směrnice říkají, že BBC by měla být zdrženlivá při vysílání zprávy založené na jediném zdroji, a upozorňují na nebezpečí využívání anonymních zdrojů, zcela jasně říkají, že je tak možné učinit za výjimečných okolností. Zprávy založené na vysoce postavených zdrojích v tajných službách jsou takovým případem.“
„Upozorňujeme na to, že v pořadu Newsnight 2. června se zcela odděleně vysílala informace žurnalistky BBC nespojené s tímto případem. Její zpráva uváděla tvrzení velice podobná těm, o kterých informoval Andrew Gilligan v pořadu Today, ale tuto reportáž si vládní mluvčí jako předmět své kritiky nevybral.“

8.7.2003 – Ředitel BBC Greg Dyke se poprvé vyjádřil k případu Gilligan. Řekl, že BBC se nebude omlouvat a vyzval Alastaira Campbella, aby zakopal válečnou sekyru.
Odpoledne před šestou hodinou vláda zveřejnila prohlášení Ministerstva obrany o tom, že její zaměstnanec byl ochoten připustit, že se ještě před válkou sešel s Andrew Gilliganem v jednom londýnském hotelu. Ministerstvo si není jisté, zda tento člověk byl Gilliganovým zdrojem, ale pokud byl, pak Gilligan silně přeháněl při líčení obsahu schůzky. Zdroj prý nejmenoval Campbella a není to člověk, jenž se účastnil tvorby té části dokumentu připravované tajnými službami. Zároveň tento zaměstnanec ministerstva řekl, že jako odborník v dané oblasti věří tomu, že Saddam Husajn vlastnil zbraně hromadného ničení.
Předseda Rady guvernérů BBC Davies odpověděl dopisem, v němž připomíná, že mezi základní zásady dobré žurnalistiky je ochrana zdroje. Kromě toho BBC sdělila, že: „Popis jednotlivce obsažený v prohlášení ministerstva se v některých důležitých prvcích nehodí na Gilliganův zdroj. Ten nepracuje na Ministerstvu obrany a pan Gilligan jej zná již několik let, nikoli jen několik měsíců.“

9.7.2003 – V dopise zaslaném BBC ministr obrany Geoff Hoon jmenoval doktora Davida Kellyho, mikrobiologa a zbraňového poradce Ministerstva obrany, a požádal, aby BBC buď potvrdila nebo odmítla, zda je Kelly zdrojem Gilliganovy reportáže. BBC odmítla tento požadavek a prohlásila, že se situace stává fraškou.
Přestože Kellyho jméno nebylo zveřejněno, v průběhu dne někteří lobbystičtí žurnalisté se dozvěděli jeho identitu, a Downing Street potvrdila jeho jméno novinářům z deníku The Times. V 23.40 jméno Davida Kellyho oznámila britská tisková agentura Press Association.

15.7.2003 – Dr. Kelly svědčil před výborem pro zahraniční politiku, popřel, že byl hlavním zdrojem tvrzení o tom, že Alastair Campbell „zatraktivnil“ (sexed up) zářijové dokumenty. Přítomní poslanci ve výboru jeho prohlášení podpořili a prohlásili, že nevěří, že je jediným zdrojem, při čemž obvinili vládu z toho, že si Kellyho vybrala jako „obětního beránka“.
Předseda výboru pro kulturu a média Gerald Kaufman prohlásil, že by si měl Gilligan vybrat, zda chce psát pro noviny nebo pracovat pro BBC, neboť konflikt s vládou vyvolaly hlavně jeho sloupky v Mail on Sunday, ve kterých rozvinul svoji reportáž z pořadu BBC Today.

16.7.2003 – Tony Blair znovu vyzval BBC, aby odhalila zdroj Gilligamovy reportáže poté, co vůdce opozičních konzervativců Duncan Smith obvinil Blaira a Campbella z toho, že vytvářejí „kulturu podvádění“ při tom, jak zacházejí se sporem o zářijové irácké dokumenty.

17.7.2003 – Dr. Kelly sdělil v 15.00 své ženě, že se jde projít. Když se nevrátil do 23.45 hodin, rodina kontaktovala policii.
Poslanci výboru pro zahraniční politiku kritizovali Gilligana poté, co žádný ze svědků včetně dr. Kellyho nepodpořil jeho tvrzení, a obvinili ho, že změnil charakter své svědecké výpovědi z 19.6.

18.7.2003 – Dr. Kelly je oznámen jako zmizelá osoba a je zahájena rozsáhlá pátrací akce v blízkosti jeho domova v Abingdonu, Oxfordshire.
V 9.20 policie našla tělo muže blízko domova dr. Kellyho, ale odmítla potvrdit, zda jde o zmizelého vědce.
V 15.00 policie potvrdila, že oděv mrtvého je shodný s oděvem dr. Kellyho, ale i nadále odmítla vydat oficiální zprávu. Vláda oznámila, že pokud je mrtvým dr. Kelly, zahájí soudní vyšetřování okolností vedoucích k jeho smrti.

19.7.2004 – Policie potvrdila, že mrtvým mužem je dr. Kelly, který si podřezal zápěstí poté, co použil lék na tišení bolesti. Rodina obvinila ze smrti BBC a vládu.

20.7.2004 – BBC prolomila mlčení o svém zdroji, když po konzultacích s Kellyho rodinou oznámila, že dr. Kelly byl zdrojem jak pro Andrew Gilligana, tak pro reportérku Newsnight Susan Wattsovou 2. a 4. června.
BBC i nadále byla přesvědčena, že „přesně podala a interpretovala faktické informace získané v průběhu rozhovoru s dr. Kellym... Stále jsme přesvědčeni o tom, že jsme učinili správně, když jsem názory dr. Kellyho zveřejnili. Nicméně BBC hluboce lituje, že jeho angažmá jako našeho zdroje skončilo tak tragicky.“
Později zveřejnila BBC prohlášení Andrew Gilligana, ve kterém říká, že „dr. Davida Kellyho necitoval nebo nepředstavoval nepřesně.“
Tony Blair odmítl výzvu konzervativců, aby se vrátil do Londýna a svolal parlament. Blízký spolupracovník Tonyho Blaira Peter Mandelson v deníku Observer zaútočil na BBC: „Byla to posedlost BBC Alastairem Campbellem, která více než cokoli jiného ke kolapsu ve vztazích mezi vládou a britským vysílatelem veřejné služby, s výsledky, které jsme mohli vidět.“
Tiskový mluvčí Ministerstva obrany Pam Tearová přiznala, že potvrdila identitu Dr. Kellyho spřízněným žurnalistům, což vyvolalo znepokojení nad způsobem, jakým se tento vědec dostal do centra pozornosti, přestože očekával, že zůstane anonymní.

21.7.2003 – Soudním vyšetřováním událostí, které vedly ke smrti Davida Kellyho byl pověřen lord Hutton. Oficiální jmenování dostává 22.7.2003. Vyšetřování bylo zahájeno v srpnu 2003, skončilo v lednu 2004

Mezitím v tisku pokračuje živá diskuse o případu. The Guardian napsal, že David Kelly mohl být naživu, kdyby se nedostal mezi mlýnské kameny války BBC s Blairovým tiskovým mluvčím Alastairem Campbellem. Ředitel BBC Greg Dyke a předseda Rady guvernérů Gavyn Davies prý zpočátku byli ochotni ke kompromisu s vládou, ale potom se rozhodli neustupovat, aby nedali Campbellovi argumenty pro jeho kritiku BBC. Campbell, ředitel komunikací a strategie Blairova kabinetu, rezignoval 29.8.2004. Jak se později ukázalo, Blair ho hodil přes palubu.

28.1.2004 krátce po poledni je zveřejněna zpráva lorda Huttona o případu. Mimořádně se schází Rada guvernérů BBC. Předseda Rady guvernérů Gavyn Davies zde rezignoval na svoji funkci.
Také ředitel Greg Dyke formálně nabídl demisi. Předpokládal, že guvernéři ji odmítnou, protože odstoupení Gavyna Daviesa bude stačit. Guvernéři však Dykea nepodpořili a tak Greg Dyke oficiálně rezignoval na místo ředitele BBC dopisem 29. ledna 2004

30.1.2004 - Andrew Gilligan se rozhodl opustit BBC.

28.8.2004 – Sunday Observer začal zveřejňovat ukázky z memoárů bývalého ředitele BBC Grega Dykea (k přečtení zde a tady), ve kterých Dyke obviňuje Blairovu vládu z nepřípustného nátlaku na BBC.

internetové zdroje: BBC a Media Guardian: