Slovenské imprese
aneb Rybníček po dvou letech

Na bratislavské konference a semináře jezdím rád. Nemusím si pro ně připravovat referáty a prezentace v angličtině, mohu tady mluvit česky. Do Bratislavy jsem přijel minulý pátek jen na dva dny, ale stačilo to, abych se stal očitým svědkem zdejších vášnivých diskusí o médiích.

Ta nejbouřlivější se týká televizní scény, především veřejnoprávní Slovenské televize, a největším stěžovatelem je televize Markíza. Vadí jí, že generální ředitel Richard Rybíček, který se do čela STV dostal vloni v lednu, plní slib, který ve svém projektu dal poslancům. Tehdy oznámil: oddlužte STV, zvyšte poplatek a já dám finance STV do pořádku. To, co následovalo, jsem vloni v létě popsal v článku "Do dvou let bez dotací, ale s jakým rozsahem veřejné služby?"

Právě ten otazník na konci je dnes předmětem diskusí. Rybníček zastavil téměř veškerou původní tvorbu a pro zvýšení sledovanosti a reklamních příjmů využil všech zkušeností, které načerpal jako ředitel komerční televize TV JOJ. Peoplemetry podávající první oficiální výsledky od poloviny října snížily dosavadní ratingy Markízy a naměřily vyšší procenta prvnímu programu STV (i když jak se ukázalo, veřejnoprávní jedničce šlape na paty soukromá Jojka).

Není divu. Stačil pohled na páteční program STV. Předehrou primetime byl v 18.20 Super kvíz, evidentní klon Milionáře. Pak jako konkurence zpravodajství Markízy od sedmé hodiny následovali v 18.50 Simpsonovi (mají český dabing a STV ho nasazuje "stripově", tj. každý den jeden díl). Po zprávách v 19.30 přišel na řadu očekávaný a v médiích široce komentovaný start půlročního dobrodružství Slovensko hledá SuperStar. Pak ještě následoval americký seriál 24 hodin.

Generálnímu řediteli Markízy Vladimíru Repčíkovi vadí nejen 100 milionů SK, které Markíza před dvěma lety pro nákup SuperStar neměla k dispozici, ale Rybníček je z rozpočtu STV obětoval, ale také Rybníčkův nákup velkofilmů (např. Moulin Rouge), což byla až dosud víkendová doména Markízy.

Jak jsem zjistil, reality TV na Slovensku vzkvétá mnohem více než v České republice. Markíza boduje hlavně Záměnou manželek. TV JOJ zvedá sledovanost soutěží Dievča za milión, která se úspěšně dostává do finále. Úvod hledání SuperStar Slovenské televizi poměrně vyšel. V předtočené reportáži se ho účastnil i Sámer Issa projíždějící autovláčkem po Bratislavě a rozdávající autogramy. Větší prostor než v Česku dostalo představování moderátorů, kteří navíc dostali k ruce reportéra, jenž jim bude shánět drby ze zákulisí.

Minulý týden se podařilo Rybníčkovi v parlamentu odvrátit přijetí novely zákona, která by mu uložila povinnost vysílat alespoň deset procent premiérové původní tvorby (dramatické) ročně. Rybníček prý na tento požadavek odpověděl protipožadavkem. STV údajně už žádné "provozní" dotace v budoucnu nebude potřebovat (letos prý ještě dostala nějaké peníze na pokrytí starších závazků), ovšem pokud chtějí mít poslanci původní slovenskou tvorbu, pak musejí STV dodat "produkční" dotaci ve výši 710 miliónů SK. Vládní koalice se této neočekávané rozpočtové položky zalekla a návrh poslance Dušana Jarjabka nakonec nepodpořila.

Na workshopu, který pořádal INEKO - Inštitút pre ekonomické a sociálne reformy, jsem byl přítomen tomu, když ředitel Markízy Vladimír Repčík velice naléhavě kladl otázku, zda je v pořádku, že za peníze koncesionářů vzniká na Slovensku další komerční televize.

Bohužel, nebyl jsem v Bratislavě dostatečně dlouho, abych mohl alespoň zběžně posoudit, zda a jak poskytuje STV slovenským divákům specifickou a jinými televizemi nezajišťovanou službu, kterou by mohla ospravedlnit komercializaci svého primetime.

Osobně se domnívám, že zajišťování výroby původních audiovizuálních děl mezi úkoly veřejnoprávního vysílání patří, a že tuto službu nelze odbýt popuhým rozšířeným zpravodajstvím a publicistikou. Totéž si ovšem myslím i o České televizi.