To je ta vzdálenější perspektiva. Ovšem již v průběhu příštích dvanácti měsíců by měly pronikavě zeštíhlet útvary shrnuté do kategorie BBC Professional Services. Pod touto firmou se skrývají účetní, správa budov, obchodní oddělení, personalistika, strategie a distribuce produktů, právníci, marketing a komunikace. Z přibližně 6000 zaměstnanců administrativy by mělo odejít 2500 lidí, z toho polovina kvůli nadbytečnosti a polovina jako výsledek „outsourcingu“.

Zbylých 400 lidí do ohlášeného počtu 2900 by mělo v příštím roce opustit BBC z útvarů BBC Factual and Learning, což zahrnuje výrobu aktuálních dokumentů a vzdělávacích pořadů, jejichž produkce by se měla ve větší míře vyrábět v externí zakázce.

Kromě toho musejí všechna programová oddělení (v rozhlase, televizi, nových médiích, zpravodajství) do konce března 2005 předložit návrhy, jak chtějí ušetřit 15 procent ze svých rozpočtů. V souhrnu všech těchto opatření hodlá Thompson v průběhu příštích tří let ročně šetřit 320 milionů liber, tedy 8 procent současného rozpočtu.

Mark Thompson se stal generálním ředitelem BBC letos na jaře místo Grega Dykea, který v lednu po aféře Kelly podal demisi.

Thompsonovo prohlášení je třeba nahlížet v širších souvislostech britské celonárodní diskuse o budoucnosti vysílání veřejné služby, kterou přesně před rokem odstartovala ministryně kultury, médií a sportu Tessa Jowellová.

V současné době se chýlí k závěru první část diskuse, která začala tím, že loni v zimě se mohl kdokoli vyjádřit k otázkám týkajícím se budoucnosti BBC, zveřejněným na stránce www.bbccharterreview.org.uk. Po uzávěrce 31. března ministerstvo kultury, médií a sportu diskusi shrnulo do dokumentu "Co jste říkali o BBC" a pak diskuse probíhala v příslušných institucích.

Od července do listopadu Ministerstvo kultury, médií a sportu organizovalo sérii seminářů pod patronací nezávislého poradce lorda Burnse. Závěrečný seminář proběhl minulý týden.

Kromě toho nový britský regulátor komunikací Ofcom začal na vyžádání parlamentu zkoumat efektivitu poskytování veřejné služby vysíláním, přičemž tento proces metodicky a časově rozdělil do tří fází, z nichž dvě už proběhly.

BBC přispěla do diskuse programovým dokumentem Budování veřejné hodnoty, jehož část jsem v červenci do Louče přeložil.

V současné době tedy již nic nebrání sestavení textu „Zelené knihy“ (Green Paper), který se stane základem připomínkového řízení, jež vyústí v roce 2006 do publikace „Bílé knihy“ (White Paper) a do vzniku nové Charty BBC s platností od ledna 2007.

Thompsonovo vystoupení je třeba chápat jako defenzivní tah BBC ve snaze zachránit pro firmu, co se dá, neboť ani jedna z výše uvedených diskusí, jak na úrovni regulátora Ofcom, tak na ministerské úrovni, nedopadá pro BBC nějak příznivě.

Ofcom již v září zveřejnil závěry druhé fáze své analýzy veřejné služby (Louč o nich informovala před měsícem). Na jedné straně se v nich sice uznává významné místo BBC v oblasti poskytování veřejné služby vysíláním, ale na straně druhé se tu navrhuje, aby v budoucnu, v digitální éře, veřejnou službu vykonávaly nejen „vysílatelé veřejné služby“ (Public Service Broadcasters), ale také „vydavatelé veřejné služby“ (Public Service Publishers), kteří by mohli dostávat část veřejných prostředků, dnes vyhrazených pouze pro BBC.

Kritika efektivity BBC při poskytování veřejné služby se objevila i na závěrečném ministerském semináři minulý pátek, který vycházel z dokumentu o „vynořivších se tématech" (emerging themes).

Dočteme se v něm kromě jiného, že účel a cíle činnosti BBC jsou stanoveny příliš obecně, že BBC má příliš volnou ruku při jejich naplňování, že by zde mělo být více transparentnosti a přesnosti při stanovení toho, co by BBC měla a neměla dělat.

Výhrady se netýkají tolik programové náplně BBC, jako spíše dalších činností a služeb, které BBC vykonává. Stačí letmý pohled na seznam dceřiných společností BBC uvedený v poslední výroční zprávě, abychom zjistili, jak rozvinutá a komplikovaná je struktura toho, co se ve výroční zprávě označuje jako „group BBC“. Pak se přestaneme divit i tomu, k čemu BBC potřebuje 27 000 kmenových pracovníků.

Leccos napoví také pohled na rozpočet BBC. V účetním roce 2003/2004, který BBC počítá od dubna do března, BBC měla příjem

Reklamu, jak známo, BBC nevysílá. Obchodní činnost je soustředěna do holdingu BBC Commercial Holdings Ltd., který zastřešuje firmy jako je BBC Worldwide, BBC World Group, BBC Ventures Group. A právě činnost tohoto holdingu se dostala pod palbu kritiky v dokumentu shrnujícím ministerské diskuse.

Ničím neomezovaná expanze obchodních činností BBC i do oborů nesouvisejících s veřejnou službou prý nepříznivě ovlivňuje mediální trhy a kromě toho jejich ziskovost je dosti nízká. Některé z aktivit BBC Worldwide by prý dokázali soukromníci dělat lépe a laciněji. Například vydávání časopisů činí z BBC Worldwide třetího největšího britského vydavatele časopisů, přičemž v jeho portfoliu se nacházejí také komerční lifestylové a ženské tituly, které nemají s veřejnou službou a BBC nic společného.

Právě na pozadí této kritiky je třeba vnímat reformní návrhy Marka Thompsona, který slibuje nejen, že ušetří, ale také, že omezí expanzi obchodních činností (například do informačních technologií), že se vzdá všech oborů, které nesouvisejí se značkou a produkty BBC, a že je ochoten zvažovat odprodej dvou firem BBC Broadcast (vysílače) a BBC Resources (produkční kapacity). Kdyby tak neučinil, BBC by hrozilo, že by mohla o větší část komerčního holdingu brzy přijít.

Thompsonův reformní návrh je v některých bodech přímou reakcí na kritiku, která se v dosavadní diskusi objevila. Patřily mezi ně výtky o přílišné centralizaci činností do Londýna, výhrady k expanzi komerčních aktivit, a pochyby o tom, zda cíle dokumentu „Budování veřejného hodnoty“ mají zdravý ekonomický základ. Na druhé straně tím, že Thompson vyšel vstříc kritice, tím, že se rozhodl provést nepopulární úsporná opatření, posílil obrannou pozici BBC pro průběh další diskuse, která v dalších dvou letech může přinést některé překvapující výsledky.

Tato diskuse totiž neprobíhá ve vzduchoprázdnu, ale v bouřlivě se měnícím prostředí britského televizního vysílání. Stačí se podívat na říjnovou zprávu Ofcom o „britském komunikačním trhu“. Počet digitálních domácností roste rychlým tempem, dnes již 55 procent britských domovů přijímá televizi digitálně, buď ze satelitu, kabelem, nebo terestricky. Jenom za druhý kvartál přibylo přes půl miliónu „digitálních“ diváků, z toho 400 tisíc terestrické digitální televize Freeview. Bude-li toto tempo pokračovat, za dva roky, až se bude psát nová Charta BBC, může být všechno ještě trochu jinak.

Užitečné odkazy