A znovu se poroučí větru dešti?
K legislativě týkající se digitálního vysílání

Vládní návrh zákona o elektronických komunikacích (ZEK) se vrací zpět do Poslanecké sněmovny s četnými senátními pozměňovacími návrhy. Jejich přesné znění se řadový občan nedozví, protože Senát se neobtěžuje tím, aby průběžně zpracovával senátní tisky alespoň tak, jak to dělá Sněmovna s tisky sněmovními. Na internetu dodnes chybí nejen důležitý tisk 4/5, podle kterého se hlasovalo, zatím nelze zjistit ani konečnou podobu pozměňovacích návrhů v usnesení Senátu. Tam, kde by mělo být se člověk dočte: "Usnesení Senátu k tomuto tisku se v současné době zpracovává a bude vystaveno v nejbližším možném termínu." A tak mně nezbývá, než vycházet z předpokladu, že pozměňovací návrhy hospodářského výboru, které se týkaly digitálního vysílání, prošly hlasováním bez významnějších změn.

Jak známo, problematika digitálního vysílání v zájmu průchodnosti ZEK z jeho textu ve Sněmovně vypadla, nicméně koaličním poslancům se shodou okolností do ZEK podařilo propašovat paragraf, který veřejnoprávním médiím přiděluje jeden multiplex, navíc s podmínkou, že musí být celoplošný.

Když píšu "shodou okolností", mám na mysli zvláštní situaci, která tento pozměňovací návrh provázela. Když se ukázalo, že problematika digitálního vysílání bude ze ZEK vyřazena, samotný navrhovatel novely o veřejnoprávním multiplexu lidovecký poslanec Talíř chtěl svůj pozměňovací návrh stáhnout, aby se také projednal zvlášť. Ovšem většinou hlasů sociální demokracie a KSČM jeho návrh neprošel a veřejnoprávní multiplex v ZEKu zůstal.

Jeho vytvoření má podobu novely zákona 453/91 Sb., o České televizi, z níž cituji:

"(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b)."

Na vysvětlenou: uvedená písmena a) a b) ukládají ČT provozovat "multiplex veřejné služby", navíc celoplošnost tohoto multiplexu byla stanovena na 95 procent populace (až dosud vysílací zákon definuje celoplošnost vysílání pokrytím 70 procent obyvatel.)

Letmý pohled na mapy pokrytí dosud zkoordinovaných multiplexů A, B a C, nás přesvědčí, že podmínku 95tiprocentní celoplošnosti nesplňuje ani jeden z nich. O celoplošných multiplexech se dá uvažovat až někdy v daleké budoucnosti, až se začne vypínat analog a bude jasná koncepce přechodu, kterou mají příslušná ministerstva předložit vládě do konce letošního března.

I když chápu chvályhodný záměr zákonodárce usilujícího o zajištění univerzální dostupnosti vysílání veřejné služby v digitálním vysílání, nejsem si jist, zda uvedený způsob úkolování regulačních orgánů zákonem, bez ohledu na to, zda prostředky na zajištění daného úkolu jsou k dispozici, je tím nejšťastnějších řešením.

Ovšem Senát v poroučení větru a dešti (rozhodování o disponibilitě a rozdělení části kmitočtového spektra vhodného k R a TV vysílání) Sněmovnu překonal. Kromě toho, že Senát navrhl zlikvidovat veřejnoprávní multiplex, také on se rozhodl úkolovat regulačního orgány. Doslova (cituji z výchozího pozměňovacího návrhu hospodářského výboru o vložení paragrafu 68a, který mohl být v diskusi ještě upravován):

"(1) Rada je povinna ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem zajistit, aby programy provozovatele celoplošného televizního vysílání s licencí (rozuměj: TV Nova, TV Prima) a programy provozovatele celoplošného televizního vysílání ze zákona (rozuměj: ČT) , které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona vysílány analogově, byly umístěny v digitální síti, která svým pokrytím odpovídá souboru technických parametrů přidělených provozovateli celoplošného vysílání ke dni účinnosti tohoto zákona."

Je evidentní, že formulace tohoto i dalších pěti odstavců diktovali senátorům lobbyisté českých soukromých televizí. Jenom mi není jasné, jak regulátoři splní povinnost, kterou jim ukládá odstavec pátý:

"(5) Povinnost uvedenou v odstavci 1 splní Rada ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem do 30 dnů od účinnosti zákona."

Ani multiplex A, který chtějí komerční televize vyrvat ze spárů RRTV, protože ta jej rezervovala pro veřejnoprávní vysílání, totiž nenaplňuje podmínky odstavce 1, tj. jeho diagram pokrytí neodpovídá rozsahu pokrytí souborem technických parametrů, v jejichž rámci dnes celoplošné stanice vysílají.

Smutek na mne padal při čtení titulků Senátoři si při digitalizaci přejí stejné postavení pro veřejnoprávní i soukromá média nebo Senát odmítl zvýhodnění ČT a ČRo při přechodu na digitalizaci, jejichž obsah vycházel z projevu senátního zpravodaje ZEK Františka Kopeckého.

Ten smutek a beznaděj na mě padal z poznání, že ani patnáct let svobodného demokratického vývoje v této zemi nebylo schopno přesvědčit některé naše politiky, že média nejsou "jenom byznys", ale "také byznys". Tj. že kromě provozování své obchodní činnosti přinášející zisk, média vykonávají vědomě i mimoděk celou řadu společensky významných a nezastupitelných funkcí a úkolů (kritická zpětná vazba, prostor pro demokratickou diskusi, socializace společenských skupin, konstituování politického národa, tvorba a předávání kulturních hodnot atd.), z nichž objektivně největší část připadá na televizní vysílání.

Jako kondenzovaný výraz tohoto nepochopení lze uvést vystoupení senátora Františka Kopeckého, kterým zdůvodňoval likvidaci veřejnoprávního multiplexu:

"Myslím si, že se tím vytváří nerovnoprávný prostor pro podnikání v této oblasti, že dochází k znevýhodňování určité části podnikatelských subjektů, že se narušuje duálnost systému, která dnes při televizním a rozhlasovém vysílání existuje, a jsem přesvědčen o tom, že tento krok bude brzdit další vývoj digitalizace v ČR. Myslím si, že to byl ten základní motiv, který vedl k tomu, že jsme v hospodářském výboru odsouhlasili pozměňovací návrh, který vypouští tyto dvě části a tím ruší veřejnoprávní multiplex."

Toto mohl říci pouze člověk, kterému myšlenka vysílání veřejné služby je naprosto neznámá a cizí, který nechápe, že veřejnoprávní média tu nejsou primárně proto, aby komerčně soutěžila, ale především aby naplňovala svoje nezisková poslání stanovená jim zákonem. Senátor Kopecký rovněž asi nechápe, že duálnost evropských vysílacích systémů je něco jiného než prostá ekonomická rovnováha dvou vysílacích sektorů - veřejného a soukromého (která je navíc v českých podmínkách silně vychýlena ve prospěch sektoru soukromého, takže jaké "narušování?").

V této souvislosti si dovolím citovat bývalého ředitele německého programu ZDF Dietera Stolteho, který ve své knize "Televize na rozcestí" napsal:

"Duální systém vysílání reprezentuje dvojaké chápání rozhlasového a televizního vysílání jako kulturního statku a jako hospodářského statku. Oboje pojetí se navzájem nevylučuje."

"Při konkurenci mezi veřejnoprávními a soukromými vysílateli programů se jedná o nerovnou soutěž mezi nerovnými soutěžícími o cíle, které nejsou srovnatelné. A právě v této protikladnosti úkolů, předpokladů a cílů s ohledem na vysílaný program, ekonomiku a podnikatelskou politiku spočívá obtížnost úkolu pro zákonodárce, aby vytvořil rozumné a férové podmínky soutěže, které zajistí oběma systémům svobodný prostor k naplňování jejich úkolů a cílů."

O tom, že naši zákonodárci jsou tomuto úkolu hodně dlužní, svědčí i průběh diskuse o digitalizaci vysílání. Rozhoduje se bez koncepce, ad hoc, a také bez znalosti věci. Koneckonců přiznal to i zpravodaj ZEKu v Senátu, senátor František Kopecký v rozhlasových Ozvěnách dne minulý čtvrtek 27.1., když prohlásil:

"Skutečně musím přiznat, že po technické stránce jsem se nezaobíral do takových detailů, ale měl jsem řadu konzultací s odborníky, se specialisty, kteří se v tomto pohybují."

Jenomže někdy rozhodují právě ty detaily, o kterých by bylo dobré mít alespoň základní povědomí. Ačkoli nemám žádný důvod obhajovat ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, jehož úřad se významnou měrou podepsal na zpožděném a neutěšeném stavu koncepce přechodu na digitální vysílání, souhlasím s jeho varováním, které pronesl před hlasováním v Senátu:

"Ujišťuji paní senátorky a pány senátory, že bude-li tento návrh zákona přijat a bude-li přijata verze Senátu i v Poslanecké sněmovně a vstoupí v platnost, stane se rozvoj digitalizace opět zcela neřešitelný.

Řeknu tady otevřeně, k čemu povede, pokud bude přijat § 68a. Povede to k tomu, že televize Nova a televize Prima požádají Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby v souladu s tímto novým paragrafem zajistila těmto televizím digitální vysílání na území o stejném plošném rozsahu, jako je stávající analogové vysílání. A to není technicky možné. Stávající digitální multiplexy jsou za prvé tři a za druhé žádný z nich nemá dostatečné pokrytí, aby odpovídal tomuto požadavku.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tento požadavek nebude moci splnit i z dalšího důvodu, neboť Český telekomunikační úřad již v loňském roce přidělil telekomunikace držitelům telekomunikačních sítí na provoz digitálního multiplexu a neumím popsat situaci na změny tohoto procesu těch již jednou vydaných licencí."

Je zvláštní, že… (Jan Potůček by asi napsal: Není náhodou, že…) Mlynářova varovná slova se neobjevila v žádných médiích, ba ani v původním zpravodajství specializovaného serveru ceskamedia.cz, který si tak zakládá na své objektivitě a úplnosti svých zpráv. (DODATEK: Mlynáře citovala zpráva ČTK, jeho výroky se však objevily jen na internetových serverech mam.cz a financninoviny.cz)

Svoji porážku v Senátu přijal ministr Mlynář poměrně klidně. On totiž asi dobře ví, že když se ve Sněmovně spojí síla vládní koalice s hlasy KSČM tak, jako při hlasování o veřejnoprávním multiplexu, pozměňovací návrhy Senátu nebudou mít ve Sněmovně šanci.