zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
14.3.2005 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Zpráva o stavu mediálních toků aféry Grossgate
Lidé veřejného života dnes už asi vědí, že lepší taktikou, než utíkat před novináři nebo bezhlavě zatloukat jejich otázky, je vycházet jim vstříc a hovořit s nimi. Nejlépe s takovými, kteří se nebudou nepříjemně ptát. Například se Zuzanou Pšenicovou, jejíž rozhovor “Chtěla jsem, aby na mě byl manžel pyšný“ představil minulý pátek 11.3. manželku premiéra Šárku Grossovou ve všech denících vydavatelství Vltava-Labe-Press v píárovém zlatorůžovém světle.
Také kamarádka Šárky Libuše Barková byla ve styku s novináři poměrně vstřícná a minulý týden se vydala všanc Renatě Kalenské z Lidových novin v rozhovoru Šárka Grossová byla můj drahý koníček.
Mezitím premiér Gross ve včerejších Otázkách Václava Moravce na ČT1 znovu prokázal svoji neschopnost pochopit, co od něj veřejnost žádá, tj. předložit účty ze svého a manželčina podnikání.
V rovině politiky si Grossgate vybírá oddechový čas, který vyprší po velikonočním sjezdu ČSSD. V rovině médií se Grossgate rozpadá na řadu drobných šarvátek. Jedna z nich se odehrává mezi předsedou KDU/ČSL Miroslavem Kalouskem a mezi HN a údajným tandemem Slonková/Surňak (šéfredaktor HN Roman Gallo toto účelové spojení dnes v redakčním komentáři rozhodně odmítl).
Další šavlovačka probíhá mezi Vlastimilem Tlustým a reportérem České televize Jiřím Hynkem, do níž zapojil Vlastimil Tlustý kromě jiného placený inzerát v deníku MF Dnes.
Podle mého názoru politici, které by mohla z aféry Grossgate bolet hlava, tak trochu kalkulují s tím, že veřejnost se časem unaví a přestane se o aféru zajímat. (Kalousek: „Budu to muset přestát jako chřipku“) Kromě toho se naše politická elita může spolehnout na náladu lidu obecného, jenž je ochoten tolerovat nepravosti svých šéfů, jestliže tito projeví stejnou toleranci vůči němu, a pokud umějí pro něj věci zařídit.
V podstatě nic nového pod sluncem. Přesně v duchu dialogu hasičského sboru ve Formanově filmu „Hoří, má panenko“, v němž se po rozkradení tomboly kromě jiného praví: “ty lidi tam byly všechny, všechny jsou podezřelí, tak ať držej hubu!“ Celý dialog jsem před dvěma lety vystavil na Louči.