Bilance jednoho mediálního úletu
aneb Newsweek a splachování koránu

Týdeník Newsweek včera odvolal tvrzení o tom, že vyšetřovatelé v Guantanamu používali listy koránu na toaletách a splachovali je do klozetu, což vyvolalo protesty a nepokoje od palestinské Gazy, přes afghánský Kábul až po indonéskou Djakartu, přičemž zahynulo nejméně 15 lidí a desítky další desítky byly zraněny. Detaily viz Daniel Anýž v dnešní MF Dnes Jak neověřený článek rozhněval muslimský svět.

Šéfredaktor Newsweeku Mark Whitaker k incidentu vydal redakční prohlášení, ve kterém hájí redaktory, jejichž zdrojem prý nebyli pouze vězňové z Guantanama, jak uvedly agentury, ale také vládní vyšetřovatelé, kteří přiznali možnost podobných incidentů. Na druhé straně Whitaker přiznal chybnou informaci v části článku a odvolal ji.

(Jen tak pro zajímavost, reportér Michael Isikoff, spoluautor konfliktní story o koránech v záchodu, na obrázku vlevo, byl tím reportérem, který před léty rozpoutal aféru Clintongate, když jeho článek o Monice Lewinské, odmítnutý Newsweekem se objevil na webové stránce cyber-muckrakera Matta Drudge, dnešní info je zde).

Newsweek v posledním vydání popisuje, jak celá aféra vznikla. Do muslimského světa ji prý jako první přenesl Pákistánec Imran Khan, populární hráč kriketu a odpůrce proamerické politiky pákistánského prezidenta Mušarafa, na tiskové konferenci 6. května.

Reportérský veterán John Simpson z BBC tvrdí, že aféra se rozletěla do muslimského světa především díky katarské satelitní televizi Al-Džazíra, jejíž zpravodajství dodalo informaci emocionální sílu. Simpson kromě toho připomíná, že podobnou zprávu zveřejnila již v srpnu 2004 italská tisková agentura Ansa, aniž to tenkrát mělo nějaké následky.

Při této příležitosti tiskové agentury udělaly bilanci amerických mediálních skandálů a pochybení, kterou dnes vydala také četka (zde v podání Českých médií).

Když někdy přemýšlím o tom, proč je vliv a účinek mediálního sdělení někdy tak veliký a jindy zase zanedbatelný, vždy si vzpomenu na známou Berelsonovu definici:

"Určité druhy komunikace o určitých problémech, které se dostanou do pozornosti určitých lidí za určitých podmínek, mají určité druhy účinků".
“Some kinds of communication on some kinds of issues, brought to the attention of some kinds of people, under some kinds of conditions, have some kinds of effects.“

Berelson tvrdil, že při zkoumání účinků komunikace musíme vzít v úvahu všechny prvky vyznačené kurzívou. Tuto definici z padesátých let už mnoho mediálních teoretiků rozcupovalo na kousky s odkazem na její obecnost a neurčitost. To však nic nemění na tom, že při úvahách o účinku komunikace musíme vzít v úvahu komunikační kontext tvořený množinou závisle i nezávisle proměnných veličin, u nichž si nikdy nemůžeme být jisti, zda jsme některou z nich neopomněli.