Pokuta ve starém stylu

Tisková zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání oznámila, že RRTV udělila pokuty za reality show VyVolení a Big Brother ve výši čtyři a pět milionů Kč. Důvod? Porušení paragrafu 32/1/g „nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých“.

Tato zpráva mě přesvědčila, že způsob rozhodování našeho vysílacího regulátora se příliš nemění, ať už členy RRTV zvolila ODS, smluvní opozice nebo stojedničková koalice. Opět se opakuje starý příběh, který tady byl už několikrát před tím.

Například když RRTV v roce 1998 udělila televizi Nova pokutu dva miliony Kč za odpolední vysílání talkshow „Áčko“ s námětem „živím se svým tělem“, ve které vystupovali chlapečtí prostituti. (Detaily viz Britské listy. Kdyby fungoval archiv Neviditelného psa, na této adrese by se našel i můj článek k této kauze.)

Nebo když se smluvně opoziční RRTV rozhodla vytrestat rebelující zaměstnance ČT ve známé televizní krizi 2000/2001 a udělila ČT dvoumilionovou pokutu za „neposkytnutí objektivní a vyvážené informace" (Komentoval jsem v Louči zde). Na tuto pokutu byly ještě později namontovány hříchy „neoznačení televizní stanice logem - porušení § 5 odst. 1 písm. h) zákona 468/1991 Sb“. „porušení zvláštní povinnosti provozovatelů ze zákona - porušení § 9 odst. 1 zákona 468/1991 Sb.“ a „porušení povinnosti šířit televizní programy na celém území České republiky - porušení § 2 odst. 1 zákona 483/1991 Sb.“ Tehdy se rada chovala jako mstitel, který apriorně vynáší výroky o vině a potom pro své výroky dodatečně hledá paragrafy a trestající nástroje.

Tentokráte se RRTV nikomu nemstí, spíše jen vychází vstříc obecnému volání po tom, aby se postavila hráz proti přívalu vulgarit, erotiky a otevřeného sexu, který se na nás valí ze dvou konkurujících reality show. Na jedné straně souhlasím s tím, že RRTV by na tuto skutečnost nějak reagovat měla, na druhé straně způsob tohoto reagování se mi nezdá být tím nejlepším. Proč? Z podobných důvodů, ze kterých mi vadila i předchozí rozhodování.

Za prvé, že verdikt je opožděný. Za druhé, že je přehnaný. A za třetí, že mu chybí veřejné zdůvodnění.

Podle mého názoru měla RRTV zareagovat již na svém 16. zasedání 6.-7. září. Tehdy možná stačilo jakési varování, připomenutí zákonných povinností vysílatele. Jestliže RRTV nereagovala na VyVolené a Big Brothera i po svého 17. zasedání 20.-21. září, není divu, že obě reality show v rámci konkurenčního boje se nebály přitvrdit a soulože pod peřinou se staly běžnou součástí vysílaného programu před 22. hodinou.

Dále bych chtěl připomenout paragraf 59 vysílacího zákona o sankcích, který ve čtyřech odstavcích praví:

(1) Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.
(2) Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.
(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží.
( 4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání zvlášť závažným způsobem povinnosti uvedené v § 32 odst. 1 písm. c), d) a e), a dále z důvodu uvedeného v § 63 odst. 1 a § 64 odst. 1.

Podle zákona tedy měly dostat příslušné televize varování. Nikde jsem neslyšel o tom, že by Rada před udělením pokuty s televizí Prima a Nova komunikovala.

Last but not least: televize i veřejnost mají právo vědět, co přesně regulátorům na obrazovkách vadilo. Smysl existence regulátora je kromě jiného v tom, že obecný jazyk paragrafů interpretuje a specifikuje do výkladů zákona v daných, zcela konkrétních podmínkách a stanovuje tím kritéria i pro budoucí jednání a rozhodování těch, kterých se to týká. Ve strohé tiskové zprávě se dočteme jenom: udělili jsme pokutu a víc vám do toho nic není! Naformulovat alespoň stručné zdůvodnění by snad neměl být problém.

Místo toho byl zvolen tradiční rakousko-uherský byrokratický přístup v duchu pozitivistické právní tradice: jsme úřad, máme právo udělovat pokuty a tak je bez vysvětlování udělujeme.

Kdo ví, zda milionové pokuty za reality show VyVolení a Big Brother nestihne osud jejich předchůdců. O pokutě za talkshow „Áčko“ se rozhodovalo sedm let a nakonec ji soudy zrušily. Městský soud dvakrát pokutu zamítl a kasační stížnost, kterou vysílací rada proti rozhodnutím Městského soudu podala, Nejvyšší správní soud právě minulý měsíc definitivně zamítl.

Něco podobného se stalo i s trestem za televizní vzbouření ČT. Pokutu uloženou v srpnu 2001 městský soud v březnu 2003 zamítl. Protože se mezitím změnilo složení RRTV, noví členové zvolení v dubnu a květnu 2003 proti tomuto verdiktu již neprotestovali.

P.S. O tom, jak se regulátor vyrovnává se stížnostmi na drsné reality show, může posloužit webová stránka německých regulátorů www.alm.de (bohužel jen německy). Byly to právě reality show, které podnítily zřízení webové stránky www.programmbeschwerde. Ve vysvětlování rozčileným divákům, proč regulátor nezakázal před dvěma lety silně kritizovanou "džunglovou" reality show Ich bin ein Star - holt mich hier raus", regulátor veřejnosti sdělil, že uvedený program sice porušoval normy dobrého vkusu, ale nikoli zákon. Na jedné straně odmítl požadavek na to, aby se stal cenzorem, i když zároveň uvedl:
"Dialog s odpovědnými programovými pracovníky vedl v mnoha případech k přizpůsobení zahraničních formátů německé právní situaci německým diváckých zvyklostem - a to ještě před zahájením vysílání."