K panychidě za českou BBC

Už je to tady černé na bílém: český servis BBC končí, některé pořady již před Vánoci, zpravodajství v lednu. Dnes ráno jsem na této stanici vyslechl stesky českých politiků napříč politickým spektrem, kteří tohoto kroku litují.

Když jsem je poslouchal, nemohl jsem si nevzpomenout na komentář Miloše Čermáka, kterým reagoval už před dvěma měsíci na intervenci ministra zahraničí Cyrila Svobody ve prospěch české BBC s titulkem „Zachránce kvalitní žurnalistiky“.V tištěné podobě sloupku slovo „kvalitní“ vypadlo a byl přidána věta: „Česká veřejnoprávní média nemůže suplovat někdo zvenku,“ se kterou vřele souhlasím.

Slzy, které prolévají čeští politici, jsou slzy krokodýlí, neboť oni to byli a jsou, kteří soustavně dusili veřejnoprávní média pod nejrůznějšími záminkami.

Byli to politici, kteří na přelomu let 1992-3 rozhodli, že pět celostátních sítí pro veřejnoprávní rádio, z toho alespoň tři na VKV, je příliš, a proto jejich počet v zákoně snížili na tři. Český rozhlas se tak musel zpočátku omezit na dvě kompletní sítě VKV, na kterých se snažil umístit své tři celoplošné programy (Radiožurnál, Praha, Vltava) a k tomu ještě regionální vysílání. Teprve pozdější novela zákona přidělila ČRo tři VKV sítě v situaci, kdy běžný evropský veřejnoprávní vysílatel má na VKV prostor pro pět celostátních programů.

Byli a jsou to politici (ale také četní publicisté v médiích), kteří úspěšnost veřejné služby měří výhradně procenty sledovanosti, a tím nutí Český rozhlas k soutěžení s komerčními hudebními formáty, kterým žádná výhradně zpravodajská stanice v procentech sledovanosti nemůže konkurovat.

Já ty jejich slzy naprosto nechápu. Neboť co brání tomu, abychom podobnou zpravodajskou stanici vybudovali vlastními silami, za veřejné prostředky, které plynou do veřejnoprávního rozhlasu.

Pokud je mi známo, tak od října dostal Český rozhlas přidáno od každého koncesionáře 96 Kč ročně (12x8 Kč), což jest minimálně 250 milionů Kč za rok. Vít Kolář z BBC se nechal slyšet, že česká redakce BBC stála ročně World Service jeden milion liber, což jest něco přes 40 milionů Kč.

Co takhle převést uvolněných dvanáct VKV frekvencí k Českému rozhlasu a umístit na ně celodenní zpravodajský program. Například tak, že se ČRo6, vysílající zatím jen šest hodin denně na střední vlně, posílí lidmi a pořady ze zrušené BBC, a že se do tohoto zpravodajského kanálu zapojí svým podílem i regiony (přičemž uznávám, že regionální vysílání veřejné služby by mělo i nadále zůstat prioritou ČRo). Vždyť ČRo6 je svým způsobem dědicem jiné zrušené zahraniční služby – Rádia Svobodná Evropa.

Navíc by bylo dobré zvážit možnost retranslace cizojazyčných zahraničních služeb. Jako malá země žijící z turistického ruchu bychom snad mohli, alespoň v Praze, nabídnout cizincům rozhlasovou stanici, na které by si poslechli domácí (ČRo7) i zahraniční (BBC, RFI, Deutsche Welle) rozhlasové vysílání v cizích jazycích?

Těch otázek, které konec české BBC vyvolává, je skutečně hodně. Odpověď na ně by mohla podat kvalifikovaná mediální politika vlád, politických stran, regulačních úřadů. Ale kde vzít a nekrást, když tady žádná není? A pokud ano, tak jedině jako výraz lobbyistických snah subjektů, které na mediální trh vstupují, veřejnoprávní vysílatele z toho nevyjímaje.

Jen tak pro zajímavost: Takto vypadalo poslední vysílání německého servisu BBC, který byl ukončen již v březnu 1999.