Polské mediální zemětřesení

Devět členů polské vysílací rady KRRiT (Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji) je od 1. ledna bez zaměstnání. Nikdo je neodvolával, protože na rozdíl od Česka, kde lze odvolat celou radu RRTV dvojím hlasováním jediné parlamentní komory (viz případ z dubna 2003), to polský vysílací zákon neumožňuje. Tam by se na kolektivním odvolání museli sjednotit prezident, Sejm a Senát. To však nezabránilo polskému parlamentu, který vzešel z loňských voleb, zlikvidovat radu novelou zákona, která vstoupila v platnost první den letošního roku.

Novela vytvořila funkci předsedy Úřadu elektronických komunikací (ÚEK), který zastřešuje regulátory telekomunikací a vysílání, přičemž předseda ÚEK odebírá dosavadnímu vysílacímu regulátorovi KRRiT některé kompetence.

Podle nového zákona dosavadní rada KRRiT končí, protože ji nahradí rada nová, která bude mít jen pět členů. Dva členy najmenuje prezident, další dva dolní komora parlamentu Sejm, a jednoho člena dodá Senát. Předsedu KRRiT už nebudou volit její členové, ale sám prezident.

Marné byly připomínky KRRiT. Vítězné sociálně konzervativní straně Právo a spravedlnost (PiS) se podařilo zákon přijmout v rekordním čase. Jako poslanecký návrh ho předložila Sejmu 18. listopadu, týden poté, co její menšinová vláda získala důvěru parlamentu za podpory polských populistů a nacionalistů. Konečné hlasování o novele zákona proběhlo 29. prosince, den nato ji podepsal prezident, aby platila již od 1. ledna. Na Lecha Kaczyńského nezapůsobil ani osobní apel předsedkyně KRRiT Danuty Waniek.

Nový zákon je evidentním krokem zpět od modelu nezávislé regulace elektronických médií a může mít vliv i na řízení veřejnoprávního rozhlasu a televize. Správní radu jejich provozovatelů, tj. akciových společností ve vlastnictví státu Telewizja Polska a Polskie Radio, totiž jmenuje právě KRRiT.

Skutečnost, že novelu zákona přijala vládní PiS s podporou populistů a nacionalistů, se projevil i na jejím obsahu. Do zákona se dostalo ustanovení o automatickém prodlužování licencí pro tzv. „společenské vysílatele,“ (nadawca społeczny), což jsou nekomerční církevní stanice, mezi něž patří ultrakonzervativní Radio Maryja.

Kromě toho KRRiT získala novou pravomoc „přijímat opatření v zájmu ochrany zásad novinářské etiky.“ (inicjowanie i podejmowanie działań w zakresie ochrony zasad etyki dziennikarskiej).

Tento paragraf se může stát Damoklovým mečem, který v podobě hrozících pokut bude viset nejen nad soukromými, ale i nad veřejnoprávními vysílateli. Také proto chce opozice reprezentovaná levicovou SLD podat kvůli novému zákonu stížnost k Ústavnímu soudu.

Polská vláda, která vzešla z loňských parlamentních voleb, dala jasně a rasantně najevo, že chce získat ve vysílacích médiích větší vliv. Volba nových členů KRRiT má proběhnout ještě v lednu. Opoziční SLD nebude navrhovat kandidáta do nové KRRiT, neboť tvrdí, že vše už je politicky rozhodnuté. Předseda vládnoucí PiS Jaroslaw Kaczyński prý slíbil dvě místa radních KRRiT stranám, jejichž podporu bude menšinová vláda PiS v budoucnu potřebovat, tj. Lize polských rodin a Sebeobraně. O místo však budou usilovat také liberálové Občanské platformy.

Předsedu Úřadu elektronických komunikací vybere předseda vlády ze tří kandidátů, které mu předloží nově zvolená rada KRRiT. Tím se kruh politického vlivu na média uzavírá.