Digitální novela jako horký brambor
Již dvakrát odložila současná schůze Poslanecké sněmovny třetí čtení zákona, který má vytvořit právní rámec digitálnímu vysílání rozhlasu a televize. „Digitální“ novela vysílacího zákona se měla původně projednat jako pevný jednací bod v pátek 30. ledna. Na žádost poslance ČSSD Ladislava Skopala se třetí čtení přesunulo o týden na 3.února, kdy poslanci schválili další odklad na pátek 10. února.
Sněmovní tisk shrnující pozměňovací návrhy k novele zákona má přes sedmdesát stran a obsahuje 27 tisíc slov. Pozměňovací návrhy ve druhém čtení předložilo čtrnáct poslanců – 7 ČSSD, 4 ODS, 2 KSČM a 1 US-DEU. Vyznat se v změti často protichůdných návrhů je nad síly nepoučeného laika. Kromě vysílacího zákona mění novela zákony o České televizi, o Českém rozhlase, o elektronických komunikacích a o správních poplatcích.
Odložení zákona poslanec Skopal zdůvodňoval tím, že „je třeba prodiskutovat některé problematické body“ (30.1.), a že „zatím nedošlo k dohodě u některých pasáží zákona“ (3.2.). Jedním ze sporných bodů zákona je způsob, jakým budou „překlopeny“ dosavadní analogové licence do digitální podoby, přičemž v rámci tohoto překlápění chybí dohoda o budoucí podobě regionálního vysílání.
Tato otázka má politické i ekonomické pozadí. V současné soutěži dvou největších komerčních televizí by se TV Prima ráda zbavila povinnosti zařazovat do svého programu regionální vysílání tak, jak jí to určila licence z roku 1994.
Podle Zdeňka Duspivy, který se otázkou otázku digitalizace zabývá, a který spolupracoval při tvorbě návrhu Koncepce rozvoje digitálního televizního vysílání v ČR (Ekonom 2.2.: Jak na digitál?) je téma „očištění“ licence televize Prima od regionů jednou z hlavních příčin odkladů, přičemž podle jeho názoru „jde o ustavení s velmi spornými a rizikovými důsledky a navíc z hlediska obchodního možná i trochu přeceňovaného.“
Bude-li chtít vláda novelu v parlamentu protlačit, bude se muset dohodnout nejen s opozicí, ale také sjednotit názory ve vlastních koaličních řadách.
Internet před volbami
Bezprostředně po oznámení termínu parlamentních voleb internetový server Hospodářských novin založil stránku „Parlamentní volby“, kterou připravuje ve spolupráci s parlamentní televizí 24.cz a internetovým portálem Atlas. Webová stránka shromažďuje předvolební informace serveru ihned.cz a ve zvláštních rubrikách přináší online rozhovory, komentáře médií, názory politiků. Internetový čtenář zde nalezne také výsledky průběžných výzkumů volebních preferencí od společností STEM, Factum Invenio a CVVM.
Media projekt
Rok 2005. Srovnání průměrných výsledků Media Projektu let 2004 a 2005 ukázalo, že čtenost deníků v loňském roce významněji rostla u Blesku (2004/2005: 1 514000/1 544 000 čtenářů) a u Lidových novin (297 000/317 000). Pokles naproti tomu zaznamenalo Právo (612 000/533 000), zatímco výkyvy u ostatních deníků nepřesahovaly hodnotu deseti tisíc čtenářů. Stabilní čtenářskou obec vykázal týdeník Ekonom (133 000/141 000).
TV kanál EU? Novináři protestují
Bílá kniha o evropské komunikační politice, kterou zveřejnila Evropská komise, vyvolala protesty žurnalistů. Novinářům vadí návrh, podle něhož by audiovizuální služba Europe by Satellite, která od roku 1995 přenáší parlamentní debaty a tiskové konference EU, měla produkovat „vysoce kvalitní audiovizuální obsah pro občany.“ Předseda International Press Association sdružující bruselské novináře obvinil EK, že chce za peníze daňových poplatníků provozovat vlastní televizní kanál. Mluvčí EK na to odpověděl, že EK nechce a nebude práci novinářů suplovat. Její návrh prý směřuje k rozšíření nabídky needitovaných materiálů.
Polská vysílací rada - sbírka funkcionářů
Za Pakt stability, který uchránil Polsko před předčasnými volbami, zaplatila vládnoucí strana Právo a Spravedlnost (PiS) ústupky populistickým stranám Sebeobrana a Liga polských rodin (LPR) při obsazování vysílací rady KRRiT. Podle šéfa opoziční Občanské platformy Jana Rokity se KRRiT stala „sbírkou politických funkcionářů“. Všech pět nových radních, kteří minulý týden nahradili zákonem odvolanou devítičlennou KRRiT (viz Ekonom 12.1), mají úzké vazby na politické strany. Budoucí předsedkyně rady Elzbieta Kruk je bývalou poslankyní PiS. V době, kdy současný prezident Lech Kaczyńský byl ministrem spravedlnosti, šéfovala jeho politický kabinet.