Co schválili?
Minulý pátek, v den, kdy Česká televize odstartovala program ČT4 Sport, schválila Sněmovna dlouho očekávanou novelu vysílacího zákona, která má vytvořit právní rámec digitálního vysílání. Pozměňovacích návrhů bylo tolik, že hlasování zabralo více než hodinu, a definitivní text schváleného zákona ve formě sněmovního tisku při uzávěrce Ekonoma stále chyběl.
Teprve podrobnější analýza sněmovního tisku ukáže, kolik problematických ustanovení se do zákona dostalo prostřednictvím ekonomických a politických tlaků a v důsledku oblíbeného legislativního kutilství poslanců.
Závěrečný souboj pozměňovacích návrhů se odehrál mezi konceptem autorské dvojice Ladislav Skopal (ČSSD)/Miloslav Kučera (poradce ministra kultury), který vznikl v kulturním a vzdělávacím výboru, a mezi pozměňovacími návrhy Petra Plevy (ODS), Ivany Levé (KSČM) a Táni Fischerové (US/DEU). Výsledkem je kompromis, který neurazí, ale také příliš nepotěší.
Zákon zajišťuje komerčním televizím »překlopení« jejich analogových licencí do digitální podoby, přičemž jak Nova, tak Prima získávají zákonný nárok na přidělení ještě jednoho celoplošného programu v digitálních multiplexech.
Podle poslance Talíře citovaného v Lidových novinách se prý podařilo odstranit paragraf, který zbavoval Primu povinnosti sdílet digitální vysílání s regionálními stanicemi. Na straně druhé zákon Primu nijak nenutí k tomu, aby po přechodu na digitální vysílání s regiony spolupracovala. Budoucnost regionálních televizí je tudíž nejasná.
(Doplňující poznámka 21.2.: Tento odstavec není přesný, neboť paragraf, o kterém hovořil poslanec Talíř, tj. odstavec 10 v přechodných opatřeních, zde zůstal. Nicméně o tom, jak konečný text zákona vypadá, stále není jasno. Na této adrese definitivní text schváleného zákona ještě v úterý 21.2. chyběl. Prý se poslanec Pleva hádá s legislativci o tom, co se vlastně schválilo. Podle mého názoru Pleva vyřadil jako nehlasovatelné návrhy i takové, které hlasovastelné byly. Mám na mysli po hlasování BII/22.)
Na rozdíl od Táni Fischerové, jejíž návrhy z větší části neuspěly, Ivaně Levé se podařilo protlačit několik podstatných změn. Například ustanovení, že »platnost licence nelze prodloužit«, a také, že majoritu ve firmě provozovatele vysílání bude možné změnit až po pěti letech od udělení licence; dosavadní lhůta byla dva roky. Kromě toho Ivana Levá uspěla s návrhem zakázat »vulgarismy a nadávky« ve vysílání včetně reklam.
Budoucnost digitálního vysílání je teď v rukou Senátu, ale také Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, na jejímž stole leží žádosti o digitální licence.
TMG je spojenec CME
Novým členem správní rady společnosti CME se od 1. února stal Herbert Kloiber, ředitel a většinový vlastník německé Tele München Group (TMG). Kloiberův příchod do CME je možné chápat jako strategický tah zajišťující mediálnímu impériu Ronalda Laudera cenného spojence v soutěži o programové zdroje. Kloiber je majitelem druhé největší knihovny televizních a filmových titulů v Německu a má dobré kontakty s americkými studii. TMG je největším majitelem kinosálů v Německu, vysílá televizní program Tele 5 a majetkově se podílí na provozu RTL2 a rakouské ATV+.
Kodex jako poselství?
Franco Frattini, evropský komisař pro právo, svobodu a bezpečnost, se v interview pro britský deník Daily Telegraph vyslovil pro to, aby evropská média přijala kodex, který by se pokusil »smířit dvě základní svobody: svobodu projevu a svobodu vyznání« a který by respektoval náboženská cítění různých skupin obyvatelstva. Přijetí takového kodexu by podle bývalého italského ministra zahraničí, dnešního komisaře EU, bylo »důležitým politickým poselstvím muslimskému světu«. Deutsche Presserat iniciativu odmítla s tím, že povinnost citlivého přístupu k pocitům věřících je součástí německého žurnalistického kodexu již dlouhá léta.
World Press Photo
Cenu World Press Photo za loňský rok 2005 získal kanadský reportér Finnbar O’Reilly. Snímek matky s rukou hladovějícího ročního dítěte na jejích rtech O’Reilly pořídil vloni 1. srpna, když ho agentura Reuters vyslala na reportáž do oblastí na severozápadě Nigeru postižených hladomorem. Letos se soutěže World Press Photo, jejíž vítěz získává cenu 10 000 eur, účastnilo 4500 fotografů ze 122 zemí.
Nový předseda RRTV
Od 1. března bude novým předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Václav Žák, externí spolupracovník týdeníku Ekonom. Ve funkci vystřídá Petra Pospíchala, jenž stál v čele regulátora vysílání od května 2003 a který se stane jedním ze tří místopředsedů Rady. Dalšími místopředsedy budou Jiří Šenkýř (nominovaný klubem KDU/ČSL) a Alena Macková (ODS). Václava Žáka i Petra Pospíchala navrhl do RRTV klub ČSSD. Je veřejným tajemstvím, že oba měli rozdílný názor na udělování licencí pro digitální vysílání.