Prolomí se kruh?
Digitální licence. Přechod na digitální vysílání se zatím pohybuje v začarovaném kruhu. Lidé se o digitální televizi nezajímají, protože vysílá málo nových programů. Málo programů se vysílá z toho důvodu, že mezi lidmi je málo set-top-boxů, a zavedení vysílatelé se do digitálu nehrnou, dokud ho nebude sledovat více diváků. A více digitálních diváků bude až tehdy, až se objeví více digitálních programů…
Tento začarovaný kruh se nyní začíná trhat. Minulý týden Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělila licence šesti novým televizním programům, které by měly nejpozději do roka začít vysílat v digitálních sítích „B“ a „C“. Až dosud se na nich jen experimentuje a prapor digitální vícekanálovosti zatím drží jen síť „A“ se dvěma přírůstky nad rámec analogu - programy ČT24 a ČT4 Sport.
Na licence se čekalo více než rok, někteří radní odmítali pro ně zvednout ruku, dokud nebude na světě digitální novela vysílacího zákona. Novela sice na světě ještě není, Senát ji vrátil zpátky do Sněmovny (viz Ekonom 30.3.), ale ať dopadne hlasování jakkoli, některé věci se asi už měnit nebudou. Například tzv. bonusové programy, které televizím Nova a Prima zajišťují nejen překlopení analogových licencí, ale také jeden digitální program navíc.
Změnu postoje některých radních mohlo ovlivnit také to, že už mají k dispozici první varianty technického plánu přechodu na digitál, zpracovávaného Českým telekomunikačním úřadem pro potřeby Regionální radiokomunikační konference RRC-06.
Ze šesti vybraných programů jen dva – hudební TV Óčko a regionální RTA – mají s vysíláním jisté zkušenosti. Další dva programy – zpravodajsko publicistický Z1 a plnoformátový Febio TV – chtějí být alternativou k již zavedeným stanicím. Zbývající dva projekty – TV Pohoda spolumajitele rozhlasové sítě Hey Radima Pařízka a TV Barrandov s rodným listem třineckých majitelů Barrandova – slibují plný formát, využívání regionů, vlastní tvorbu.
Jejich majitelé jsou většinou nováčky televizní scény. Zda jejich sliby nebyly jen plané, se dozvíme nejdříve na jaře příštího roku.
Kvóty zůstanou
Směrnice EU. Ačkoli hlavním účelem návštěvy evropské komisařky pro informační společnost a média Viviane Redingové v Praze bylo získání podpory pro regulaci roamingu, při setkání s novináři přišla řeč také na novelizaci Směrnice EU „Televize bez hranic“. Na otázku, zda se změní povinnost vysílat většinově evropskou produkci, Redingová odpověděla: proč začínat diskusi o kvótách, když je třeba řešit důležitější věci, a když si vysílatelé na kvóty zvykli? Podpora evropské tvorby prý by se měla nejen zachovat, ale také rozšířit i na další komunikační platformy.
Populární mapy...
Z ptačí perspektivy. V březnu získala velkou popularitu internetová adresa www.mapy.cz, která nabízí novou verzi kartografického zobrazení České republiky, a nově také satelitní a letecké snímky až s metrovým rozlišením. Odborný internetový server lupa.cz recenzi této stránky uvedl titulkem: „kopie lepší než originál.“ Její autor Marek Antoš v ní napsal, že programátoři Seznamu vyrobili okatou kopii podobného programu ve vyhledávači Google. To ovšem nic nemění na oblibě stránky, na které si každý může prohlédnout své okolí z ptačí perspektivy, navíc s možností pohodlného putování po mapách a leteckých snímcích prostým „taháním“ myši, bez nutnosti strefovat se do kurzorů a lišt.
...mohou být nebezpečné?
Souřadnice z internetu. Majitel frankfurtské bezpečnostní agentury KDM Klaus Dieter Matschke tvrdí, že bezpečnost fotbalového mistrovství světa v kopané by mohla být ohrožena, kdyby se do rukou teroristů dostaly řízené rakety středního doletu. Souřadnice GPS pro jejich navádění se dají získat na Google Earth. Tento americký mapový server od loňského léta zvýšil rozlišení tak, že souřadnice identifikují objekt s přesností několika metrů. Pro teroristy by tudíž neměl být žádný problém zaměřit kterýkoli stadion. Naštěstí moderní zbraně naváděné GPS si armády přísně hlídají, a to i v zemích s protiamerickým postojem, jako je Irán.
Playboy zestárl
Hefner osmdesátiletý. Před více než padesáti lety v prosinci 1953 vyšel v USA nový časopis, na jehož titulní stránce byla fotografie tehdy neznámé dívky Marilyn Monroe. Magazín Playboy, jehož první číslo redigoval mladý muž Hugh Hefner doma na kuchyňském stole, položil základ vydavatelského byznysu, jehož součástí je dvacet mezinárodních edic tohoto titulu i vlastní televizní stanice. Hugh Hefner o víkendu oslavil osmdesáté narozeniny. Firmu Playboy Enterprises s obratem 340 milionů US dolarů ročně dnes řídí Hefnerova dcera, Hefner si v ní však stále udržuje vlastnickou majoritu.