Vše při starém
Média a volební programy. Postoje politických stran k médiím se v minulosti pohybovaly mezi dvěma extrémy: na jedné straně nezájem o vytvoření stabilního právního a regulačního rámce s odkazem, ať všechno řídí trh, a na straně druhé paternalistický přístup k médiím veřejné služby se snahou kontrolovat jejich činnost přes mediální rady.
Letmý pohled do programových dokumentů politických stran před červnovými volbami dokazuje, že od minulých voleb se příliš nezměnilo. Na téma média nalezneme ve volebních programech ještě méně slov a myšlenek než před čtyřmi lety. A pokud tady jsou, pak většinou ve formě obecných frází.
Příkladem budiž program ČSSD (pdf), který od médií žádá, aby "nerezignovala a nepodléhala krizi hodnot, jež má za následky relativizaci kulturních norem chování", a který následně veřejnoprávním médiím ukládá povinnost vychovávat a vzdělávat.
Jestliže ODS před čtyřmi lety zdůrazňovala požadavek "důsledné ochrany svobody slova" ze strany státu, dosud zveřejněné části volebního programu ODS o médiích mlčí.
Program KSČM se soustřeďuje jen na veřejnoprávní média, která by měla být i nadále pod kontrolou parlamentu.
A tak nejrozsáhlejší "mediální" pasáž volebního programu má tradičně KDU/ČSL. Podporuje digitalizaci vysílání, chce změnit zákony o České televizi a Českém rozhlasu, včetně složení jejich kontrolních orgánů, navrhuje rozšířit mediální výchovu do škol.
Čím méně se o média zajímají parlamentní strany, tím více prostoru věnují médiím programy malých stran. Nejrozsáhlejší text nalezneme u Strany zelených, která by ráda prosadila zákonnou regulaci nejen pro veřejnoprávní média, ale "v zájmu kultivace společnosti" i pro soukromá média, a to ve věci reklamy, ochrany dětí, mravnosti a volné soutěže.
Také Nezávislí demokraté s Vladimírem Železným věnují mediální problematice celou jednu stránku svého programu. Vadí jim "hybridní role" ČTK, nedostatečná obrana proti pomluvám a navrhují v rámci úspor sloučit Český rozhlas s Českou televizí. Ovšem malé strany své představy zřejmě jen těžko prosadí, takže vše asi zůstane při starém
Třetí zdarma
Bezplatné deníky. Od pondělka rozdávají kameloti v pražském centru a u stanic veřejné dopravy bezplatný deník Metropolitní Expres, v Praze již třetí v pořadí. MAFRA následovala příkladu vydavatelství Ringier, které vloni v listopadu nabídlo zdarma deník 24 hodin. I když se tím MAFRA i Ringier teoreticky připravují o čtenáře svých placených titulů, důležité je pro ně, aby reklama plynoucí do bezplatných deníků zůstala pod domácí střechou. Žlutou barvou kamelotů se chce Metropolitní Expres odlišit od oranžového 24 hodin a tradičně zeleného Metra, které v Česku vychází od července 1997.
Plynaři a média
Gazprom mediálním mogulem. Sotva utichly demonstrace, které připomněly páté výročí ovládnutí ruské nezávislé televize NTV Kremlem prostřednictvím Gazpromu, z obchodních kruhů v Moskvě přicházejí zprávy, podle nichž si energetický gigant Gazprom brousí zuby na Komsomolskou Pravdu. Převzetím největšího ruského deníku se čtyřmi miliony prodaných výtisků by se Gazprom stal nejsilnějším mediálním podnikem Ruska. Komsomolská Pravda až dosud spadala do sféry vlivu oligarchů Vladimíra Potanina a Michaila Prochorova. Potanin se však chce zbavit politicky zaměřených médií a soustředit se jen na zábavu.
První ukrajinský
Z Kijeva do USA. Ukrajinská televize, kterou kontroluje CME, bude vysílat mezinárodní verzi svého programu v americké satelitní televizi DIRECTV. Digitální platforma DIRECTV nabízí již dnes etnickým menšinám 35 programů, včetně programů ruských, čínských, vietnamských, italských či polských. Studio 1 + 1 International bude první ukrajinsky mluvící televizí dostupnou v USA, kde žije asi 800 tisíc Ukrajinců. Výkonný ředitel CME Michael Garin si od distribuce placeného kanálu Studio 1 + 1 do USA slibuje rozšíření zdroje příjmů společnosti, která provozuje několik televizních stanic ve střední a východní Evropě, včetně české Novy.
Manévry kolem BBC
Příprava nové charty. Britská ministryně pro média, kulturu a sport Tessa Jowellová varovala BBC, aby nepočítala s tím, že vláda schválí její návrhy na zvyšování koncesionářského poplatku. BBC žádá, aby se poplatek průběžně navyšoval o 2,35 procenta nad rámec inflace tak, že v roce 2013 dosáhne výše 180 liber ročně (7400 Kč). Jowellová prohlásila, že výsledná suma bude zcela určitě nižší. Dále oznámila, že vláda provádí průzkum veřejného mínění, v němž zjišťuje spokojenost veřejnosti se službami BBC, a také její ochotu k placení poplatků. Výsledky průzkumu by se měly promítnout do nové Charty BBC, která začne platit od příštího roku.