Milionář nebo čtenáři?
Tento týden oslavil 25 let svého trvání švýcarský týdeník Die Wochenzeitung, jehož historie může být příspěvkem k současné diskusi o budoucnosti českého týdeníku Respekt.
Vydavatelem Die Wochenzeitung je družstevní podnik Infolink založený novináři, kteří chtěli vytvořit tribunu alternativních levicových pohledů na svět v době, kdy v německy mluvící části Švýcarska převažovala konzervativní žurnalistika. Nový list zpočátku zaujal, ale velice záhy se musel potýkat s existenčními problémy.
List nemá šéfredaktora, o náplni vydání se rozhoduje kolektivně, jednotlivé vedoucí řídí volený výbor. Z padesátky zaměstnanců třicítka redaktorů pracuje za jednotnou mzdu 3900 franků měsíčně. Inzerce a reklama pokrývá 15-20 procent nákladů, řádková inzerce z toho tvoří polovinu. Zbytek by si měl list vydělat předplatným a prodejem.
Die Wochenzeitung však prodává pouze 14 000 exemplářů týdně. Proto již v roce 1984 vznikla nadační organizace ProWOZ-Förderverein, jejímž zdrojem financí jsou kromě darů také členské příspěvky. ProWOZ má přes osm set členů, kteří jsou ochotni za roční předplatné zaplatit trojnásobek až čtyřnásobek běžné ceny. Jeho rešeršní fond adresně dotuje žurnalistické projekty, později publikované na stránkách týdeníku. Výroční zpráva přiznává, že bez podpory ProWOZu by Die Wochenzeitung nemohl existovat.
Švýcarská média uvádějí tři faktory, které existenci Die Wochenzeitung ztěžují. Za prvé je to nedostatek prostředků, za druhé jeho viditelná světonázorová orientace, a za třetí skutečnost, že švýcarská společnost se mezitím otevřela nekonformním názorům, což zmenšilo výlučnost a tím i přitažlivost alternativního týdeníku.
Ten mezitím změnil grafickou podobu a novými rubrikami se pokusil zbavit se nálepky listu pro intelektuály. Problémy s financováním sice nezmizely, Die Wochenzeitung však stále existuje.
Nikoli díky podpoře milionáře typu Edouarda de Rotschilda, který zachránil před bankrotem francouzský levicový deník Libération, ale díky čtenářům, kteří nechtějí, aby jejich časopis zmizel z trhu.
Nový šéf Blesku
Nejrozšířenější český deník Blesk má nového šéfredaktora, kterým se stal Vladimír Mužík. Ve funkci vystřídal Jiřího Fabiana, jehož odchod ředitel české pobočky Ringieru Tomáš Böhm zdůvodnil zdravotními problémy. Mužík již dříve v Blesku pracoval, v posledních letech vedl slovenskou čtenářskou jedničku, bulvární Nový čas. Blesk v současné době čelí konkurenci dvou nových bulvárních celostátních deníků: Šíp začal vycházet vloni v říjnu, Aha! letos v březnu.
Seriály na vyžádání
V těchto dnech spustila televize Nova placenou službu pro ty, kteří zmeškali svůj oblíbený seriál. Jednotlivé díly seriálů Pojišťovna štěstí, Ulice a Ordinace v růžové zahradě jsou k dispozici na internetových stránkách Novy. Jak upozornil Filip Rožánek z Českého rozhlasu, toto zpoplatnění obsahu si Nova vyzkoušela již při vysílání Big Brother, přičemž ke stahování souboru je třeba nainstalovat speciální program Kinománia. Cena za jeden díl je 46 korun, která se platí telefonním hovorem na linku společnosti Erika. K dispozici jsou zatím díly odvysílané po 3.říjnu.
Sněmovní internet
S novými poslanci změnila svoji grafickou podobu také webová stránka dolní komory Parlamentu. Na rozdíl od vládního webu, jehož nedávná přestavba zrušila funkční spojení k některým historickým dokumentům (Ekonom 21.9. – Vládní internet), sněmovnímu serveru se na adrese www.psp.cz podařilo převést do nové grafiky všechny relevantní dokumenty obsáhlého digitálního archivu, jenž obsahuje i záznamy jednání českých sněmů z 19. století.
YouTube na prodej
Populární internetový server YouTube se možná spojí s vyhledávačem Google. Informace o tom, že Google zaplatí za YouTube 1,6 miliardy US dolarů, se minulý týden objevily na blogu Techcrunch a pronikly i do tištěných médií. Mluvčí Googlu tyto neoficiální informace zatím odmítl komentovat. YouTube, který vloni v únoru nabídl internetové veřejnosti prostor pro sdílení amatérských videoklipů, dnes registruje 100 milionů zhlédnutých klipů denně. S rostoucí návštěvností stoupají i náklady na provoz, jejichž krytí by mohl zajistit právě Google. Jeho vlastní služba Google Video, která je v provozu od letošního ledna, se zatím příliš nepřesvědčila.
Rozumět médiím
Zlepšit mediální gramotnost chce evropská komisařka pro informační společnost Viviane Redingová, která minulý týden otevřela veřejnou diskusi o společné politice EU v této oblasti. Podle dotazníku zaslaného zúčastněným stranám je mediální gramotnost: „schopnost analyzovat a vyhodnocovat sílu obrazů, zvuků a zpráv, s nimiž jsme konfrontováni v každodenním životě, a které tvoří důležitou součást naší současné kultury, jakož i schopnost kvalifikovaně komunikovat v médiích dostupných na personální bázi.“