Google a autoři
Prodej serveru YouTube internetovému gigantu Google za 1,65 miliardy US dolarů obrátil pozornost k otázce autorských práv u videoklipů, které uživatelé internetu na You Tube umisťují. Ve většině případů jsou to domácí videa, ale často jde o zkopírované materiály chráněné autorskými právy. Očekávalo se, že až se firma stane majetkem finančně silného vlastníka, zesílí na ni tlak majitelů autorských i reprodukčních práv. Zatím se však věci řeší dohodou.
Minulý týden Google uzavřel licenční smlouvy se třemi velkými nahrávacími společnostmi Warner Music Group Corp., Universal Music Group a Sony BMG Music Entertainment. Každá z nich se bude podílet na zisku z reklamních příjmů, které vygeneruje prohlížení jejích klipů. Podobné dohody uzavřel Google s televizními sítěmi CBS a NBC. Další jednání se zástupci mediálních konglomerátů probíhají.
Popularita serveru YouTube se sto miliony zhlédnutých klipů denně překonává nedůvěru hudebních a filmových producentů, kteří se až dosud stavěli nepřátelsky k internetu jako k nástroji pirátského zcizování jejich vlastnictví. Google jim slíbil, že vyvine software, který bude schopen identifikovat audio záznamu. V případě, že klip nebude licencovaný, systém ho automaticky vymaže.
Dosavadním žalobám na porušení autorských práv se Google bránil tím, že pokud si někdo stěžoval, YouTube vždy okamžitě sporné klipy odstranil.
Stalo se tak nedávno v případě japonské Společnosti pro ochranu práv autorů, hudebníků a vydavatelů, která napočítala celkem 29 549 videoklipů, jejichž zveřejnění porušilo práva jejích klientů. Jednalo se o hudební videa, ale také o ukázky z japonských filmů a televizních pořadů.
Při zadání klíčového slova „Czech“ vyhledávač na YouTube nabídne přes tři tisíce tři sta klipů s českými tématy. Najdou se mezi nimi amatérská videa z turistických cest, vystoupení hudebníků i hvězdné pěchoty ze soutěže Česko hledá SuperStar. Nejpopulárnější je však záznam potyčky mezi Miroslavem Mackem a Davidem Rathem, jehož sedmnáct verzí na You Tube zhlédlo přes sto tisíc internetových uživatelů.
Zájem o bulvár neklesá
Vydavatelství RF Hobby přišlo minulý týden na trh s novým týdeníkem Paparazzi Revue (zaváděcí cena 19,90 Kč), kterým se chce podílet na neklesajícím zájmu o bulvární periodika. Jediným majitelem RF Hobby je Pavel Kvoriak, který ovládá akciovou společnost PK 62 vydávající erotické a pornočasopisy v čele s magazinem Leo. V tomto oboru PK 62 podniká i v zahraničí. RF Hobby však slouží Kvoriakovi jako vydavatelství „neerotických“ časopisů (např. Paní domu, Doteky štěstí, 21. století).
STV: výběr se zúžil
Volba nového ředitele veřejnoprávní Slovenské televize (Ekonom 19. 10. - Rada STV volí ředitele) vstoupila do finále, v němž se utkají tři kandidáti, kteří postoupili z prvního kola minulého týdne: dramaturg a bývalý poslanec za stranu ANO Jozef Heriban, producent a pedagog Peter Nižňanský a Radim Hreha, spolupracovník české Regionální televizní agentury zmiňovaný ve slovenském tisku jako „mediální analytik žijící v Česku.“ Nový ředitel musí získat deset hlasů patnáctičlenné Rady STV.
ProSiebenSat1 na prodej
Podle německého vydání Financial Times hodlá americko-izraelský podnikatel Chaim Saban znovu prodávat společnost ProSiebenSat1, jejíž televize SAT 1, ProSieben, Kabel 1, 9Live, N24 a další tematické kanály mají více než dvacetiprocentní podíl na německém televizním trhu. V loňském roce chtěl tyto televize koupit vydavatelský dům Axel Springer, ovšem prodej ztroskotal na odmítaném stanovisku německého kartelového úřadu. (Ekonom 19. 1.: Bez ProSieben?, 26.1.: Springer musí počkat).
Berlusconi protestuje
Za zlodějnu označil návrh novely italského vysílacího zákona šéf opozice a bývalý premiér Silvio Berlusconi. Návrh připravený kabinetem Romana Prodiho předpokládá, že oba dominantní vysílatelé, veřejnoprávní televize RAI a Berlusconiho Mediaset, odevzdají do konce roku 2008 analogové frekvence jednoho ze svých tří celoplošných programů a přejdou na digitál. Novela zákona vychází z realistického odhadu, že analog se vypne až v roce 2012. Do té doby by uvolněné frekvence měly sloužit k rozšíření nabídky programů, které by narušily terestrický duopol RAI a Mediasetu.
Počítač jako televizor
Předsedové vlád německých spolkových zemí minulý týden rozhodli, že od ledna příštího roku budou majitelé osobních počítačů s videokartou, pokud nemají a nepřihlásili rozhlasový nebo televizní přijímač, platit koncesionářské poplatky. Sazba ovšem nebude televizní (17,03 euro měsíčně), ale jen rozhlasová (5,52 euro). Zároveň však předsedové vlád vyzvali ARD a ZDF, aby navrhly reformu financování, která by změnila dosavadní systém stanovení i výběru poplatků. Poplatek by se například měl vybírat nikoli za přijímač, ale za domácnost.