Eurovize: na Bělehrad
Česká televize si může oddechnout. Česká rocková skupina Kabát letos v písňové soutěži Eurovision Song Contest nezvítězila. Mimořádné výdaje a problémy s organizací příštího 53. ročníku bude mít srbská televize RTS, neboť vítězem písničkového klání v Helsinkách se stala srbská zpěvačka Marija Šerifovičová.
Dlouholetá absence České televize na události, organizované od roku 1956 Evropskou vysílací unií EBU, se projevila i v tápání českých médií, jak se k této show postavit.
Česká televize jako spoluorganizátor písňového soutěžení, které jí naplnilo tři programové večery, pochopitelně zdůrazňovala evropský rozměr a lepší minulost soutěže, a snažila se Song Contest vydávat za významnou kulturní událost.
Bylo tedy na ostatních médiích, aby vysvětlila, že význam eurovizního soutěžení spočívá především v tom, že ho simultánně přenáší přes 50 zemí, a že právě tato skutečnost, a nikoli nějaké hudební kvality, mu dodává lesk a slávu.
Kdyby média čtenářům vysvětlila, jak se rozhoduje o vítězi, ušetřila by je zklamání, které mohlo vyvolat nesplněné očekávání vyvolané titulky o tom, že "Kabáti jdou dobývat Evropu." Mohla je informovat, že o počtu bodů, které dříve obstarávaly odborné a divácké poroty, dnes rozhoduje SMS hlasování, při němž se škrtají hlasy pro píseň vlastní země.
Hlasování nikoli poprvé ovládl tzv. východní blok. Jestliže vezmeme úvahu, že Německo, Británie, Francie a Španělsko mají finále "propachtované" statutem, pak ze zbývajících dvaceti finalistů jich patnáct bylo z bývalého tábora socialismu a Jugoslávie.
Výsledky hlasování zveřejněné na www.eurovision.tv vypovídají spíše o migraci národů v Evropě, než o převažujícím vkusu evropského publika. Například Česká republika dala ve finále na první tři místa Ukrajinu, Arménii a Srbsko. I když nelze vyloučit, že ukrajinský transvestita zaujal i české publikum, pravděpodobnější bude, že z českých mobilů hlasovali občané těchto zemí žijící v ČR.
Kabáti se umístili na posledním místě. Jediný bod, který dostali, přišel z Estonska.
Pop music a politika
Vladimír Špidla, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, se rozhodl využít eurovizní písňové soutěže v Helsinkách k propagaci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Tisková zpráva zdůvodňuje sponzorství EU slovy: "pěvecká soutěž je vynikající příležitostí k informování občanů o jejich právech." Špidla nebyl jediný politik, který využil popularity Eurovision Song Contest. Soutěžící přijel do Helsinek pozdravit estonský prezident Thomas Ilves, prezidentským telefonátem se na tiskovce chlubila gruzínská zpěvačka Sopho a vítězce Marije Šerifovičové gratuloval srbský premiér Vojislav Koštunica.
Směrnice do finále
Novelizace směrnice EU "Televize bez hranic" má naději na to, že ještě letos spatří světlo světa. Protože ji Evropský parlament vloni v prvním čtení neschválil, podle "procesu spolurozhodování" se její text vrátil do Komise EU. Ta připravila kompromisní návrh, který minulý týden kulturní a vzdělávací výbor EP odsouhlasil. Jestliže souhlas potvrdí plénum EP a také ministři členských zemí v Radě EU, která zasedá 24. května, cesta k tomu, aby padl zákaz tzv. product placement v televizní tvorbě, bude otevřená. Tento způsob umisťování produktů do televizních pořadů však bude i nadále zakázán ve zpravodajství a publicistice, v dokumentech a dětských pořadech.
Mediaprojekt bez senzací
Čtvrtletní výsledky Media projektu monitorující tisková média nepřinesly žádná překvapení, nicméně některé drobné přesuny stojí za pozornost. Rytmus života (čtenost 1 002 000) předehnal Nedělní Blesk (976 000), ve svém vzestupu pokračuje měsíčník 21. století (335 000), který se dostal před populární týdeník Reflex (277 000), a v ženských časopisech týdeník Chvilka pro tebe (739 000) vydavatelství Bauer dostihl Blesk pro ženy (729 000). Příchod nových bezplatných deníků Metropolitní Expres a 24 hodin zatím neohrozil výsadní postavení Metra, které se rozdává i mimo Prahu, ve více než 40 městech.
Bulvár: zpět k normálu
Sebevražda hudebního skladatele Karla Svobody a následné spory jeho dědiců zvýšily v únoru nebývalým způsobem prodej bulvárních deníků. Blesk prodával o 60 tisíc výtisků denně více než v lednu, Šíp navýšil prodej o 68 tisíc a deník Aha! o 28 tisíc prodaných výtisků denně. Výsledky auditu prodaných nákladů za březen, zveřejněné minulý týden, ukazují, že nárůst byl dočasný. Prodej všech tří titulů v březnu opět poklesl, i když se drží nad lednovou úrovní. Čísla březnových úbytků korespondují s předchozími nárůsty: Blesk - 55 tisíc, Šíp - 65 tisíc, Aha! - 19 tisíc výtisků.