Cukr a bič
Téměř dva týdny uplynuly od chvíle, kdy dva ministři – vnitra a kultury - předstoupili se svými náměstky před novináře s návrhem, jak pohnout kupředu s procesem digitalizace zemského televizního vysílání. Návrh zákona „cukru a biče“, který předložil náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, nyní čeká na připomínky od těch, kterých se zákon nejvíce týká - soukromých televizí.
Ti malí, kteří stále čekají na digitální licence, zákon uvítali. Ti velcí – Nova a Prima – si vyhradili čas na rozmyšlenou a evidentně nikam nespěchají. Neboť návrh zákona se citelně dotýká jejich obchodních plánů a dlouhodobě platných licencí.
Stát, který až dosud evidentně tahal za kratší konec provazu, se nyní snaží získat nástroj k tomu, jak přimět Novu a Primu k tomu, aby aktivně participovaly na nepříjemném (protože spojeném s dočasnou ztrátou diváků) a nákladném (vyžadujícím investice) přechodu z analogu na digitál.
Pozitivní motivací by mělo být přidělení dvou bonusových licencí s perspektivou rozšíření jejich počtu. Negativní motivace je ovšem dosti drastická: je to pronikavé zdražení poplatků za využívání analogových kmitočtů v případě, že by je příslušný vysílatel odmítl uvolnit, a nechtěl by přejít na digitál podle schváleného Technického plánu přechodu. Součástí tohoto „biče“ je také možný návrat reklamy do vysílání ČT, o které se předpokládá, že bude tahounem digitalizace.
Tomu, kdo si pamatuje, jak Ivan Langer v parlamentu po dlouhá léta vystupoval ve prospěch soukromých televizí, se může zdát jeho podpora ČT podivná, stejně jako předložení legislativního návrhu, tak nevlídného k soukromým televizím.
Není vyloučeno, že za změnou postoje Ivana Langera může být nejen odpovědnost ministra, která je jiná, než odpovědnost opozičního poslance, ale také poznání, že zájmy jednoho byznysu, pokud nemají protiváhu, mohou poškozovat byznys jiný.
A je zcela možné, že telekomunikační operátoři s udělenými licencemi ČTÚ začínají ztrácet trpělivost při čekání na to, kdy získají do svých multiplexů zákazníky – nové televizní programy, a kdy budou moci rozšířit své sítě na celou republiku.
Když selže etika
Informování o případu týraného dítěte z Kuřimi se zřejmě nezapíše do světlých stránek historie českých médií. Média si však postupně uvědomovala své prohřešky. Po úvodních reportážích, které nerespektovaly anonymitu dítěte a bezohledně publikovaly úniky informací, začali editoři dbát alespoň ve výrazivu na presumpci neviny, a na to, aby nedocházelo k sekundární viktimizaci, druhotnému zraňování oběti trestného činu. Náhle se přišlo na to, že zákon chrání více identitu mladistvého delikventa, než mladistvé oběti, a politici okamžitě začali reagovat legislativními návrhy. Při tom by stačilo, kdyby se novináři řídili Etickým kodexem Syndikátu, ve kterém se kromě jiného praví, že by měli:„respektovat soukromí osob, zejména dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí.“
Hledání synergie
Již dříve oznámená fúze mezi ProSiebenSat1 a SBS Broadcasting (Ekonom 4.1.2007 - Televize jako obchod) se chýlí k závěru. Dolaďují se detaily a v červnu by se měla podepisovat smlouva. Globální finanční investoři Kohlberg Kravis Roberts & Co. (KKR) a Permira, kteří koupili oba televizní konglomeráty, si od fúze slibují posílení pozice SBS na evropských trzích (Benelux, Maďarsko, Rumunsko) a expanzi druhé největší německé soukromé televize do zahraničí. Hlavním heslem je úspora nákladů a synergie, která by měla vzniknout tvorbou projektů, využitelných ve více stanicích. Tuto strategii úspor dnes prosazuje v rámci svého impéria i majitel Novy CME.
Jak uvádí německý Financial Times, nákupy a fúze zatíží nově vzniknou společnost dluhem 3,5 miliardy euro, což představuje pětinásobek jejího předpokládaného Ebitda (ročního zisku bez úroků, daní, odpisů, amortizací a firemních nákladů). Pro srovnání: dnešní zadluženost CME představuje zhruba čtyřnásobek ročního zisku Ebitda. Ovšem CME se svojí velikostí nemůže měřit s nejméně pětinásobně větší firmou zakotvenou na nejbohatším mediálním trhu Evropy.
Věda v médiích
Nejčastěji zmiňovaným vědcem v českých médiích je Albert Einstein, následovaný astronomem Jiřím Grygarem. Vyplývá to ze tříletého monitoringu českých médií prováděného odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci Projektu medializace vědy MedVěd. Z kolekce téměř tří tisícovky příspěvků rozhlasu, televize a tisku věnovaných tématu vědy vyplývá, že média největší pozornost věnovala chemii (16,5%), dále pak astronomii (15,4%), fyzice (14,5%), biologii (12,4%) a matematice (9,4%). Podrobnější informace o průzkumu jsou na stránkách www.projektmedved.eu.