zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

26.7.2007 RUBRIKA: Články v médiích

Stránka Média
EKONOM 26.7.2007

Zatím bez pomluvy

Návrh nového trestního zákoníku, který ministerstvo spravedlnosti ještě před ukončením mezirezortního připomínkového řízení zveřejnilo na internetu, přináší novinářům jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Tou dobrou zprávou je zjištění, že z něho zmizel trestný čin pomluvy, což je nástroj, který se v rukou autoritářského režimu může stát nebezpečnou zbraní proti svobodě projevu. Také proto Rada Evropy na půdě svých institucí (např. Řídící výbor pro média a nové komunikační služby) usiluje o dekriminalizaci pomluvy, která by se netrestala vězením, ale sankcemi v občanskoprávním řízení.

Předešlý návrh trestního zákoníku, který vloni v předvolební atmosféře ztroskotal na nesouladu Senátu a Sněmovny, v původní verzi trestný čin pomluvy sice neobsahoval, ale při projednávání ve výborech ho poslanci iniciativně do textu zákona zařadili. Osvícenost navrhovatelů zákona, kteří trestný čin pomluvy do nového návrhu znovu nedali, lze tedy jen přivítat.

Špatnou zprávou pro novináře je však to, že mohou čelit obvinění z trestného činu při použití skrytého mikrofonu nebo kamery. Ustanovení „Porušení důvěrnosti ústního projevu a jiného projevu osobní povahy“ z předešlého návrhu se objevuje i v návrhu novém, aniž to zatím vyvolalo protesty novinářské obce.

Paragraf 162 říká, že pokud někdo neoprávněně zaznamená neveřejné projevy a projevy osobní povahy, které pak předá třetí osobě, nebo je nějakým způsobem využije ve svůj prospěch, může jít do vězení na jeden až tři roky podle stupně závažnosti tohoto trestného činu.

Navrhovatelé tvrdí, že investigativní novináři budou moci použití skryté kamery ve veřejném zájmu před soudem obhájit. Předseda Syndikátu novinářů ČR však tento paragraf kdysi komentoval slovy: „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. A zákon prakticky tu hůl proti novinářům dává.“

Naděje na to, že by paragraf 162 mohla Sněmovna při projednávání zákona vyřadit, je dosti malá. Mohou si za to trochu i samotní novináři, kteří skrytých kamer a mikrofonů užívají někdy více, než je zdrávo.

Diginovela jako telenovela

Příprava zákonů, které mají vytvořit právní rámec přechodu zemského analogového na digitální televizního vysílání, připomíná svými dramatickými zvraty nekonečnou telenovelu. Její poslední díl se odehrál minulý týden, když Legislativní rada a později i vláda schválily text tzv. diginovely, která byla prezentována jako vyvážený kompromis a jako „otevření televizního trhu pro všechny.“
Z jejích četných detailů stojí za zmínku, že Technický plán přechodu (TPP) se má stát závazným vládním nařízením, že zvláštní úprava umožní držitelům šesti „zamrzlých“ licencí dostat se do éteru, a že na ČT se má vrátit reklama, jejíž výnosy podpoří digitalizaci. TV Nova se současná verze nelíbí, protože jí nedává garance pokrytí signálem a nabízí jen jednu kompenzační licenci.
Tento týden vláda diginovelu posunuje do parlamentu, kde ji čeká další zápletka. Zatím totiž není jisté, zda ji poslanci projednají ve zkráceném nebo běžném jednání, na řádné či mimořádné schůzi. Slibovaná platnost od začátku příštího roku je tedy nejistá.

V BBC přituhlo

Skandál s upoutávkou na dokumentární seriálu Rok s královnou, ale také starší aféra s podváděním při telefonických soutěžích, přivedly generálního ředitele BBC Marka Thompsona k vyhlášení drakonických opatření. BBC se musela omluvit královně a fotografce Annie Leibovitz za to, že upoutávka z 11. července naznačovala jejich vzájemný konflikt, ke kterému nedošlo. BBC od minulého týdne zrušila také veškeré telefonické soutěže ve vysílaných pořadech. Interaktivní online soutěže budou následovat. Všech 16 500 zaměstnanců s vazbou na výrobu a vysílání projde na podzim školícím programem „Jak chránit důvěru“ (Safeguarding Trust). Dramaturgie přehodnotí smlouvy s externími dodavateli, přičemž musí skončit praxe, kdy se členové výrobních štábů při vysílání vydávali za náhodné diváky a posluchače.

Dow Jones do finále?

Tento týden by měla padnout poslední překážka bránící prodeji Dow Jones & Co., který je vydavatelem deníku Wall Street Journal, mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi. Tou překážkou je rodina Bancroftů kontrolující 64 % hlasovacích práv. Správní rada Dow Jones & Co minulý týden rozhodla, že nabídku převzetí za pět miliard US dolarů přijme. Murdochova News Corp.nabízí za akcie více, než jaká je jejich cena na trhu. Na poslední chvíli chce Murdochův plán zmařit internetový podnikatel Brad Greenspan, spoluzakladatel MySpace, internetového komunitního serveru, který News Corp. koupila před dvěma léty. Greenspan nabízí rodině Bancroftů a jejím právníkům za jejich akcie stejnou cenu jako Murdoch.
| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV 2000-2006 | TEMATICKÝ ARCHIV: INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd