Letem mediálním světem v aféře „Tlustý/Morava“ (sloupek pro Aktuálně.cz)

Moje mrazení v zádech, o kterém jsem psal v páteční glose (viz aktualne.cz, louc.cz) se potvrdilo. Jenomže jak ukázal včera vysílaný pořad TV Nova Natvrdo (video), některé věci jsou asi trochu jinak. Například že to nebyl svedený Janek Kroupa, který "se nechal zatáhnout do spikleneckých hrátek Vlastíka Tlustého“, ale že Janek Kroupa se na těchto hrátkách aktivně podílel, nebyl-li přímo jejich spoluautorem. To poněkud mění situaci při celkovém hodnocení používaných metod v kauze „Tlustý/Morava“ ze strany médií.

I když vím, že větší část komentářů se na internetu objeví až v průběhu dne a na názorových stránkách deníků až zítra (od vysílání pořadu do uzávěrky deníků proběhla příliš krátká doba), už dnes jsem sestavil výtah z prvních reakcí mediální scény.

Šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský: „Dalo se to čekat. Aféra poslance Moravy otevřela i otázku, nakolik je legitimní, aby se novináři pustili do řízené provokace. Smějí média používat takových prostředků? ptal se ve svém emotivním projevu na sjezdu zelených premiér Topolánek. Ano, smějí. A tohle je, myslím, právě ten případ. Postup, který zvolil tým novináře Janka Kroupy, je poměrně divoký. Ale právě díky němu jsme mohli nyní takřka v přímém přenosu sledovat útroby české politiky.“

Opačný názor však vyslovila dvojice Tomáš Němeček a Petr Kamberský v komentáři HN Jak média Tlustému posloužila: „Agent provokatér je riskantní nástroj. Stačí o krok navíc a namísto odhalování zločinů je začíná rovnou vyrábět... Skrytá kamera má smysl všude, kde zastupuje běžného občana... Koho však zastupuje skrytá kamera, když - jako v tomto případě - předstírá »detektivy«, přesněji řečeno partičku z podsvětí, která nabízí vyděračské materiály?... Při používání skryté kamery se novinář chtě nechtě stává spojencem jedné ze stran sporu.... Tvůrci se stali součástí čistě vnitrostranického boje. Tady se jakýkoli veřejný zájem vytratil. Cílem už nebylo ukázat, »jak to v politice chodí«, ale »jak se v ODS zápasí«.“

V internetové diskusi k tomuto komentáři si jeho autoři paradoxně vysloužili nálepku „zastánců ODS“ a dokonce i nadávku „jste Kojzarové současnosti.“ Ačkoliv se nepovažuji za zastánce ODS, s názorem dvojice Němeček/Kamberský v mnohém – možná s výjimkou jejich tvrzení o naprosté absenci veřejného zájmu – souhlasím.

Vždyť ani Jana Macháčka (Respekt) nelze pokládat za příznivce politiků modrého ptáka, a jeho dnešní internetový komentář Konstruktéři lidských osudů to říká dosti jednoznačně: „Aféra „Tlustý-Morava“ dává ale velice neblahé vysvědčení hlavně novinářům. Úlohou reportéra totiž je zaznamenat zprávu či svědectví o nějaké situaci, která se stala nebo děje, nikoli situace vytvářet, uměle konstruovat, režírovat lidské osudy a fatální zápletky. ... V našem případě, ale novináři zrežírovali, zorganizovali a vytvořili situaci, která by se bez nich nestala. Ve jménu koho a jakým právem testují a provokují novináři lidi? To přece není a nikdy nebyla úloha žurnalistů... Toto počínání novinářů z Novy a MfDnes podkopává důvěru v celou novinářskou profesi.“

Myslím, že v té poslední větě je jádro pudla, ke které by měla diskuse vyústit. Chvályhodná snaha odhalit neřády v politickém životě by se neměla uchylovat k metodám, které mohou tuto snahu – a také celou novinářskou profesi - zdiskreditovat. Na rozdíl od Jana Macháčka bych však svoji kritiku směřoval jen k počínání Novy – tam byl začátek inscenace. Podle mého názoru se MF DNES na inscenacích aktivně nepodílela, k případu se dostala až v okamžiku, kdy nemohla na rozběhnutý příběh nereagovat. Takže také já se připojuji ke kritice metod práce Janka Kroupy, a to i za cenu, že mě budou chválit lidé, o jejichž pochvalu příliš nestojím, neboť názorově stojí někde jinde.

Například Petr Štěpánek, který napsal: “Tak takhle vypadá investigativní novinařina na český způsob, na novácký způsob....Vpravdě „novátorským“ (hezká slovní hříčka) počinem ovšem je celou kauzu od prvopočátku zinscenovat a pak u ní hrdinně asistovat s kamerou. Připomeňme si „režiséra“ téhle poslední akce Janka Kroupu. Není to tak dlouho, co na Nově „odhalil“ spiklenecké spolčení okolo starosty Péti. I ta Jourová, kterou také v reportáži ohodili, vypadala jako tutový gauner. Však ji také hned po příletu zatkli. Dnes je z toho dokonalá blamáž. A výsledek? Jeden zkažený život. Milí novináři, jděte do háje! Kolik zkažených životů nám ještě nabídnete, aby se dobře prodávala vaše reklama a vaše plátky?"

Nebo Miroslav Macek na svém webu: „Když se spojí tak mizerné ingredience jako je zhrzený poslanec Tlustý, jemuž zhrzenost zatemnila rozum, s poslancem Moravou, rychlokvaškou, jenž zřetelně žádný rozum nikdy neměl a s televizním pracovníkem Kroupou, hrajícím si na Bonda, ale používajícím metod Brettschneidera, nemůže vzniknout nic než smradlavý výbuch. A řešení, obsahující v sobě i prevenci? Vykopat je všechny!“

Bez zajímavosti není dnešní glosa Týdne „Výlov z politických kanálů“, v níž její autorky Zuzana Kaiserová a Lucie Husárová uvádějí: Je to nejspíš nejbrutálnější politická reality show, jaká kdy v Česku vznikla. Chytlavý námět a výborné obsazení. ... Později se nicméně šéfové ODS mohli přetrhnout, aby zveřejnění reportáže zabránili. „Nikdo nevolal, nic takového se nedělo,“ tvrdí mluvčí Novy Michaela Fričová. Šéf televize Petr Dvořák však podle informací TÝDNE dva týdny odmítal pustit Kroupův pořad. Jenomže politická mašinerie už byla natolik rozjetá, že ji nešlo zastavit. O tom, co televize zjistila, se totiž dozvěděla poslankyně Zubová a byla připravena s tím vyrukovat na sjezdu zelených, který začal minulý pátek v Teplicích. Proto se televize Nova rozhodla zveřejnit příběh jen několik hodin před zasedáním zelených.“

Závěrem pro úplnost ještě slova Vlastimila Tlustého, kterému dnes poskytl prostor pro online rozhovor bulvární deník Blesk: „Za sebe mohu říct, že jsem věřil tomu, že redaktoru Kroupovi jde o věc samou a ne o mé pošpinění. Zaznamenejte prosím, že všechna špína obsažená ve včerejším pořadu dominovala v osobním komentáři redaktora, nikoliv ve faktech. A rovněž zaznamenejte, že u poslance Moravy to bylo přesně naopak (možná proto, že tam fakta stačila). Rovněž zaznamenejte, že jsem byl pravděpodobně poslední z dotčených, kdo tuto reportáž viděl (premiér Topolánek ji měl například k dispozici nejméně týden předtím).“

Předpokládám, že tohle je teprve začátek. Debata o tom, v jakých případech a zda vůbec mohou novináři používat falešnou identitu, využívat tajného nahrávání, či organizovat řízené provokace, je debata věčná a nikdy nebude rozhodnuta jednou provždy, aniž by se přihlédlo k daným konkrétním a širším souvislostem. A tak se máme tento týden v médiích na co těšit.

P.S. Nejsem si jist, zda Tomáš Sokol do této diskuse vstoupil z té správné strany, když soudům vnucuje svůj vlastní výklad tajného natáčení jako "zjevnou, byť běžně provozovanou nezákonnost." A to na základě citace §12 odst.3, Občanského zákoníku, podle něhož "Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové a rozhlasové zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby." Neměl by to raději nechat soudům?

P.S. P.S. Maně si vzpomínám na třicet let starý „Arizonský projekt“ amerických investigativních novinářů (IRE), který má nejen své obdivovatele, ale také kritiky, kteří namítali, že noviny by měly především informovat, a ne se vměšovat do probíhajících dějů.