Víkendové ohlédnutí (volby, Jakl, Klaus a Zeman)

Jakkoli se snažím zaměřit své glosy pouze na média a jejich výkony, v minulém týdnu nebylo možné se vyhnout politice. Druhé kolo senátních voleb výsledkem 23:3 ve prospěch ČSSD uštědřilo další úder ODS a tím i vládnoucí koalici. Nevím však, proč se v táboře vítězů mluví o nějakém epochálním vítězství a v táboře poražených o nějakém Armagedonnu, když letmý pohled na Sněmovnu (79 z 200) i Senát (35 z 81) nám říká, že i po volbách je ODS stále nejsilnější parlamentní stranou.

x x x

K tématu média/volby jen několik málo poznámek. Podle mého názoru volební studia zpravodajských kanálů ČT24 a Z1 odváděla standardně dobrou práci, ostatní televizní stanice jsem příliš nestíhal. Doufám, že záznamy z těchto studií nebudou smazány a uchovají se pro příští generace historiků. Speciálně sobotní vystoupení prezidentova tajemníka Ladislava Jakla a jeho výroky o Evropské Unii nesoucí se v duchu laciných bonmotů a národoveckého populismu. Mám na mysli Jaklovy výroky o tom, že předsednictvo Rady EU je hra na demokracii, že jeho hlavní náplní jsou administrativní povinnosti a rozdávání upomínkových předmětů, že prezident Klaus zde bude od toho, aby hájil národní zájmy, nebude mít ambici vystupovat za Unii navenek, apod.

x x x

U toho posledního výroku si nejsem zcela jist, zda se naplní, neboť kam směřují reflektory světových médií, tam se náš prezident rád ukazuje, a proto nepředpokládám, že v době českého předsednictvím tomu bude jinak. Vzpomínám, jak se euroskeptik Václav Klaus při podpisu přístupové smlouvy v dubnu 2003 na summitu EU v Aténách prodral do první řady kolektivního fota, zatímco ten, kdo přístupovou smlouvu dovedl do úspěšného konce – Vladimír Špidla – se krčil kdesi v pozadí. Totéž se opakovalo například vloni v lednu v Berlíně, kde se slavilo 50 let evropské integrace. Již dříve si toho všiml Ivan Derer ve svém blogu Václav se rád fotí.

x x x

V povolebních Otázkách Václava Moravce se musel moderátor ČT tentokráte spokojit s druhou stranickou garniturou, hlavními hosty pořadu byli místopředsedové Petr Bendl (ODS) a David Rath (ČSSD). Naproti tomu televize Prima ve své Nedělní partii od 13 hodin přebila pokračování Otázek V.M. tím, že divákům nabídla exkluzivní hodinový rozhovor s českým prezidentem a čestným předsedou ODS Václavem Klausem. Myslím, že to byl dobrý tah od obou zúčastněných, od prezidenta i od Prima TV. Kdyby totéž, co Prima, udělala Česká televize, čelila by v dnešní situaci, v níž se prezident rozhodl míchat kartami stranické politiky, podezření ze servility ve vztahu k prezidentovi. Na druhé straně Václav Klaus se na Primě nemusel obávat toho, že by mu jeho aktivismus někdo vyčítal. Jeho téměř neoponovaný monolog si vysloužil kritiku tiskových komentářů, z nichž ten nejostřejší Petra Kamberského o zbabělém skunkovi jsem si přečetl v Hospodářských novinách.

x x x

Nemělo by se zapomenout ani na politického penzistu Miloš Zemana, který díky přenosové technice promlouval k divákům pořadu Otázky Václava Moravce od svých kachlových kamen na Vysočině. Jak bylo vidět a slyšet, také on by zřejmě rád míchal kartami stranické politiky, i když prohlásil že nebude „dávat žádné knížecí, hraběcí, ani zemanské rady z Vysočiny.“

Když přišla řeč na americký radar v ČR, dopustil se výroku, kterým znovu prokázal, jak málo rozumí politické situaci na Blízkém Východě. Mám na mysli jeho slova, podle nichž by se v boji proti terorismu měl proti Íránu „podniknout preventivní úder, zhruba totéž, co udělali Izraelci v šedesátých letech, kdy bombardovali nukleární reaktor v Osiraku v Iráku, no, a čtrnáct dní se o tom mluvilo a pak se situace uklidnila.“ Kdyby to bylo tak jednoduché, asi by se tak už dávno stalo. Naštěstí i ti největší jestřábi v USA dobře vědí, že v tomto případě by se za dva týdny nic neuklidnilo, spíše naopak.

x x x

Bože, chraň nás před politiky, kteří buď ve své naivitě, nebo ve svém egoistickém usilování o moc, potlesk a místo ve světle reflektorů, se uchylují k bonmotům a populistickým frázím, jež mají sílu přivést národy do neštěstí.