Posbíráno v médiích (sloupek pro Aktuálně.cz)

Protože teď nemám moc času na psaní svých věci, doporučuji nahlédnout tam, kde se píše tak, jak bych rád psal, kdybych měl na to čas (a kdybych to také tak dobře uměl). Za všechny jmenuji dnešní audit Jana Macháčka, který bez ideologických brýlí znovu upozorňuje na zdánlivá a skutečná nebezpečí číhající na českou společnost, a to v souvislosti s diskusí o americkém radaru. Například:

"...česká společnost celou tu záležitost s radarem velmi zjednodušuje. Díky radaru budeme prý lépe a pevněji zakotveni na Západě.... Představa, že smutné tendence naší politiky a politické kultury prolomí radar, je asi podobná, jako myslet si, že politickou kulturu v Kongu změní výroba a prodej Coca Coly... Žalozpěv by mohl ještě dlouho pokračovat: nezápadní je špína na ulicích, obsluha v restauracích, nepochopení toho, co je to veřejný prostor a péče o něj, a nezápadní je starost o školství a kulturu, které jsou po ruském vzoru považovány za nadstavbu. Kulturu si vůbec pleteme s lidovou zábavou... Ležíme geograficky tam, kde se střetává severozápadní civilizace a jihovýchodní autoritářství a korupce. Je na nás, co si vybojujeme, jaké prostředí a kultura tu převládnou."

x x x

Někdejší ředitel České televize Ivo Mathé se dnes vyjadřoval v internetovém online rozhovoru k české žurnalistice. Neminula ho otázka, co si myslí o možnosti znovuzvolení Jiřího Janečka do čela ČT, na níž odpověděl "jako obyčejný občan a poplatník": "nebyla by to dobrá volba".

x x x

Vyhledávač databáze společnosti Newtonmedia mi sdělil, že šéfredaktor deníku Právo Zdeněk Porybný se autorsky na stránkách svého listu od roku 1996 projevil pouze desetkrát, naposledy v roce 2005, když umřel jeho bývalý kolega a pozdějí ministr kultury Pavel Dostál. Své publicistické mlčení Porybný dnes prolomil glosou "Mrzačení svobody slova?", ve které si stěžuje na varování "pokud bude Právo pokračovat v dosavadním, údajně nepříznivém způsobu psaní o sociální demokracii, může přijít o inzerci firem, jejichž management je jmenován nebo ovlivňován státem." Podle Porybného "někdo zjevně sází na to, že část současných podnikatelských či politických „elit“ už najisto počítá s volebním vítězstvím soc. dem. a chce se předem nějak zavděčit krocením „neposlušných“ médií."

x x x

Zcela nedávno jsem se bavil s jedním člověkem, který má zkušenosti ze světa byznysu i médií. Přišla řeč na českou mediální scénu, v níž si čeští podnikatelé kupují nebo zřizují média, jejichž perspektiva výdělečnosti je nejistá (jedním z četných příkladů budiž J&T a zpravodajská televize Z1TV). Opakoval jsem svou tezi, podle níž tak naši podnikatelé činí hlavně kvůli tomu, aby do svých, jinak objektivních a důvěryhodných médií mohli čas od času umístit „spin“, mírné pootočení, ne-li dokonce faleš, jež vhodně umístěnou a interpretovanou zprávou nasměruje čtenáře i události žádaným směrem. Dočkal jsem se odpovědi: "Není třeba kupovat noviny, stačí kupovat novináře, přijde to laciněji."