Těžký život strážců čistoty voleb (sloupek pro ČT24)

(Poznámka úvodem: Tento blog jsem dopsal těsně před tím, než Ústavní soud vydal svoje usnesení 24/09 o volbách. Pokud můj text obsahuje některé souvislosti, pak jsou náhodné a nechtěné.)

Předvolební horečka stoupá nejen u nás, ale i v sousedním Německu, kde řádné volby do spolkového sněmu proběhnou dva týdny před těmi českými předčasnými. V neděli se tady volilo ve třech spolkových zemích, přičemž zemské volby tu bývají jakýmsi lakmusovým papírkem okamžitých voličských nálad. Hodnocení výsledků přenechávám erudovaným politickým komentátorům.

Zaujala mne však mediální zápletka, která se v souvislosti s volbami v Sársku, Duryňsku a Sasku přihodila. Kdosi tu ještě před uzavřením volebních místností zveřejnil prostřednictvím sociální sítě Twitter volební prognózy, přestože to zákon zakazuje. Jednalo se o výsledky tzv. exit polls, volebních průzkumů, při nichž se agentury zkoumající veřejné mínění ptají na názor voličů bezprostředně poté, co odevzdali svůj hlas.

Na veřejnost se výsledky dostaly před pátou hodinou odpolední, tedy více než hodinu před uzavřením volebních místností, což by teoreticky mohlo ovlivnit chování zbytku nerozhodnutých voličů. Jedním ze dvou zdrojů, kterým data do Twitteru prolákla, byl účet předsedy městské organizace CDU v Radebeulu Patricka Rudolpha, který však tvrdí, že na twitter nic nedával a okamžitě svůj účet zrušil.

Nechci zde opakovat informace ČTK o obavách německých politiků, kteří se bojí, aby se něco podobného nestalo při spolkových volbách 27. září. Podobný úlet by totiž mohl ohrozit regulérnost voleb a dát do ruky zbraň těm, kteří by je chtěli zneplatnit.

Také u nás platí pravidlo, že výsledky exit polls se mohou zveřejňovat až poté, co se zavřou volební místnosti. Také u nás by se teoreticky mohlo stát, že některá data uniknou. Agentury, které volební prognózy zpracovávají, obvykle v předstihu informují o výsledcích štáby politických stran a také televizní stanice, aby si včas mohli připravit infografiku do vysílání.

Zatím s tím nebyl problém, vedení redakcí i stranické centrály pravidla vždy dodržely, možnosti jejich porušení ze strany jednotlivce byly dříve dost omezené. To se však změnilo s příchodem blogů a sociálních sítí. Zvláště, když obsah jejich komunikace monitorují tzv. velká média, která jej pak umístí do svého zpravodajství, jak se to stalo v Německu, kde široká veřejnost se k výsledkům dostávala přes internetový Spiegel online.

Strážci voleb v Německu se teď přou o to, zda předčasné zveřejnění prognóz mohlo či nemohlo ovlivnit konečné výsledky volebního klání. Zatím to vypadá tak, že z tohoto komára nikdo velblouda dělat nechce - na rozdíl od české scény, ve které se političtí oponenti snaží využít proti sobě každou záminku (vzpomeňme jen na aféru s volbou brněnské senátorky Lastovecké před jedenácti lety).

Právě proto, že předvolební atmosféra je u nás tak rozjitřená, bude zajímavé sledovat, jak dopadne dodržování volebního zákona nejen u volebních, ale i předvolebních průzkumů, které mají třídenní moratorium před otevřením volebních místností. Viz § 16, odst. 3 zákona č. 247/1995, který praví: „V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.“

Když „žádným způsobem“, tak žádným způsobem, ani na internetu, ani na blogu, ani v sociálních sítích Facebook či Twitter. Jsem zvědav, jak se dodržení tohoto zákona uhlídá. Samozřejmě, nejlepší by bylo uzavřít kohoutky již u zdroje, jenomže – jak je u nás zvykem – ty nebývají příliš těsné.

Strážci čistoty voleb to s internetem nebudou mít lehké.