zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

15.4.2010 RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky

Digitální dividenda s otazníky (sloupek pro mediar.cz)

Vzpomínám na dobu před deseti lety, kdy se připravovala první koncepce přechodu na digitální televizní vysílání, jehož vyhlídky tehdy nebyly příliš růžové.

Nad plánovači technicky pokrokových zítřků se stále vznášela hrozba nezodpovězených otázek:

Neuvěřitelné se však stalo skutkem, dnes je proces digitalizace v plném proudu, včetně vypínání analogového vysílání televize (západní Čechy, Praha), aniž by to vyvolalo hlasité protesty či politický neklid. Už jen pět procent obyvatel ČR nemá možnost digitálního příjmu, téměř tři čtvrtiny diváků mohou naladit alespoň dva multiplexy se čtyřmi veřejnoprávními programy ČT a rozšířenými nabídkami Novy a Primy. To všechno jsem se dozvěděl nejen z březnové tiskové zprávy ČTÚ, ale také z návštěvy workshopu Digitalizace a digitální dividenda minulý týden.

Při té příležitosti jsem si uvědomil jak rychle a pronikavě se mění prostředí, v němž pracují komunikační technologie, a jak obtížné je v takových podmínkách vytvářet nějaké dlouhodobé prognózy. Kdysi se to týkalo přechodu na digitální vysílání, dnes se to týká digitální dividendy.

Kdo mohl před deseti lety vědět, že set-top boxy budou levnější než průměrný mobil, že kvalitní digitální satelitní komplex nás přijde na čtyři tisíce korun, a že lidé si budou dobrovolně a rádi kupovat nové a dražší digitální televizní přijímače, protože jim kromě více programů přinesou komfort velkoplošných obrazovek? (Jak uvádí výzkumná zpráva o procesu digitalizace, LCD nebo plazmu má již 35 procent domácností.)

Digitální dividenda je ziskem a odměnou, která stojí na konci procesu digitalizace zemského televizního vysílání. Její obsahovou část si už teď užíváme: na anténách s někdejšími čtyřmi pěti programy přijímáme nabídku 15 až 20 televizních programů. Spektrální digitální dividenda, tj. využití ušetřených kmitočtů, nás však teprve čeká, a bude k mání až po dokončení celého procesu na digitál.

Jak jsem pochopil, stále není zcela jasné, jak se s touto dividendou (rozsah 72 MHz v žádané a nedostatkové šíři pásma 800 MHz) bude nakládat. Přičemž nejde jenom o různost názorů a partikulárních zájmů, ale také o nejistotu, kam se pohnou komunikační technologie.

Zatímco ještě před několika lety byly ve hře dva scénáře využití, z nichž jeden preferoval rozšíření televizních služeb (vyšší kvalita – HDTV,větší počet programů, interaktivita, využití multikamer a podobně) a druhý dával důraz na mobilní komunikaci, dnes už je jasné, že tím hlavním adeptem na ušetřené kmitočty budou mobilní komunikační sítě nové generace, tím spíše, že jejich služby mají tendenci přibližovat se službám digitální televize.

Toto zjištění však nic neubírá nejistotám, které se dají vyjádřit četnými, stále nezodpovězenými otázkami. Například:

Ale také:

A především: budou evropské státy schopny se dohodnout alespoň rámcově na tom, jakým způsobem digitální dividendu využijí? Bez této dohody, o kterou usiluje, a ke které vyzývá Komise EU, mohou být zisky digitální dividendy jen poloviční.

Sečteno a podtrženo – pro předpovědi o tom, jak to s digitální dividendou nakonec dopadne, a co tato dividenda řadovému občanovi jako spolumajiteli národního majetku kmitočtového spektra přinese, je ve hře stále příliš mnoho neznámých.

| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV 2000-2006 | TEMATICKÝ ARCHIV: INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd