• Kdo přijme politickou odpovědnost a bude čelit rozhořčeným protestům osmdesáti procent televizních diváků závislých na anténě, až se jim vypne analog a na obrazovce se dočkají jen zrnění?
• Kdo je přinutí, aby investovali do set-top boxů nebo si zakoupili drahý televizor s digitálním tunerem?
• Kdo donutí české komerční televize s prodlouženými licencemi, aby se vzdaly smluvně zajištěných souborů technických parametrů analogového vysílání, a přechodem na digitální vysílání vytvořily prostor pro větší konkurenci v éteru?
• Kde se vezmou kmitočty, které bude třeba využít v přechodném období pro souběžné vysílání analogu a digitálu?

Neuvěřitelné se však stalo skutkem, dnes je proces digitalizace v plném proudu, včetně vypínání analogového vysílání televize (západní Čechy, Praha), aniž by to vyvolalo hlasité protesty či politický neklid. Už jen pět procent obyvatel ČR nemá možnost digitálního příjmu, téměř tři čtvrtiny diváků mohou naladit alespoň dva multiplexy se čtyřmi veřejnoprávními programy ČT a rozšířenými nabídkami Novy a Primy. To všechno jsem se dozvěděl nejen z březnové tiskové zprávy ČTÚ, ale také z návštěvy workshopu Digitalizace a digitální dividenda minulý týden.

Při té příležitosti jsem si uvědomil jak rychle a pronikavě se mění prostředí, v němž pracují komunikační technologie, a jak obtížné je v takových podmínkách vytvářet nějaké dlouhodobé prognózy. Kdysi se to týkalo přechodu na digitální vysílání, dnes se to týká digitální dividendy.

Kdo mohl před deseti lety vědět, že set-top boxy budou levnější než průměrný mobil, že kvalitní digitální satelitní komplex nás přijde na čtyři tisíce korun, a že lidé si budou dobrovolně a rádi kupovat nové a dražší digitální televizní přijímače, protože jim kromě více programů přinesou komfort velkoplošných obrazovek? (Jak uvádí výzkumná zpráva o procesu digitalizace, LCD nebo plazmu má již 35 procent domácností.)

Digitální dividenda je ziskem a odměnou, která stojí na konci procesu digitalizace zemského televizního vysílání. Její obsahovou část si už teď užíváme: na anténách s někdejšími čtyřmi pěti programy přijímáme nabídku 15 až 20 televizních programů. Spektrální digitální dividenda, tj. využití ušetřených kmitočtů, nás však teprve čeká, a bude k mání až po dokončení celého procesu na digitál.

Jak jsem pochopil, stále není zcela jasné, jak se s touto dividendou (rozsah 72 MHz v žádané a nedostatkové šíři pásma 800 MHz) bude nakládat. Přičemž nejde jenom o různost názorů a partikulárních zájmů, ale také o nejistotu, kam se pohnou komunikační technologie.

Zatímco ještě před několika lety byly ve hře dva scénáře využití, z nichž jeden preferoval rozšíření televizních služeb (vyšší kvalita – HDTV,větší počet programů, interaktivita, využití multikamer a podobně) a druhý dával důraz na mobilní komunikaci, dnes už je jasné, že tím hlavním adeptem na ušetřené kmitočty budou mobilní komunikační sítě nové generace, tím spíše, že jejich služby mají tendenci přibližovat se službám digitální televize.

Toto zjištění však nic neubírá nejistotám, které se dají vyjádřit četnými, stále nezodpovězenými otázkami. Například:

• Jaký charakter budou mít služby mobilních sítí?
• Jací operátoři je budou zajišťovat?
• Jaké technologie se použijí při zvyšování přenosových rychlostí bezdrátového broadbandu?
• Jak se rozšíří jeho multimedialita?

Ale také:

• Jak se dál bude vyvíjet digitální vysílání televize?
• Najdou se poskytovatelé obsahů do dalších multiplexů?
• Jak to bude s regionálním vysíláním?
• Kde a jak se bude šířit televize s vysokým rozlišením HDTV?
• Přes satelit a kabel, nebo také zemským vysíláním?
• Na stávajících nebo digitální dividendou ušetřených frekvencích?
• Kdy a jak se začne používat DVB-T2, které HDTV usnadní. Bude HDTV jen placená nebo i volně přístupná služba?
• Jaké perspektivy má standard televizního vysílání DVB-H pro mobilní telefony?

A především: budou evropské státy schopny se dohodnout alespoň rámcově na tom, jakým způsobem digitální dividendu využijí? Bez této dohody, o kterou usiluje, a ke které vyzývá Komise EU, mohou být zisky digitální dividendy jen poloviční.

Sečteno a podtrženo – pro předpovědi o tom, jak to s digitální dividendou nakonec dopadne, a co tato dividenda řadovému občanovi jako spolumajiteli národního majetku kmitočtového spektra přinese, je ve hře stále příliš mnoho neznámých.