| zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
| 27.4.2010 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Věřte nevěřte aneb Novináři na mušce odborníků (sloupek pro mediar.cz)
Poté, co Česká televize loni v prosinci odvysílala poslední díl cyklu Média a svět, přichází teď s novým pořadem o médiích "Věřte nevěřte", jehož propagační slogan jsem si vypůjčil do titulku. V neděli 18. dubna se divákům představilo jeho první vydání, další má následovat 2. května.
Už v únoru programovou novinku ČT24 deník E15 ohlašoval zprávou Janeček chce opravovat české novináře, která citovala slova generálního ředitele ČT na zasedání Rady ČT: „V naší zemi není nic, čím by se novinařina korigovala. Myslím si, že není správné, že novinář je pan všemocný.“
Janečkova slova vyprovokovala reakci Jana Kábrta, který o měsíc později v MF Dnes upozornil na jednostranný a nepřesný způsob, jakým Česká televize informovala o výsledcích udělování cen divácké ankety TýTý, poznámkou „Janeček chce kázat médiím? Ať začne u sebe“ (MF Dnes 30. 3.)
Autoři pořadu si zřejmě připomínku Jana Kábrta vzali k srdci a komentování cen TýTý se skutečně stalo jedním z témat, které první vydání pořadu „Věřte nevěřte“ kriticky glosovalo. Těch témat zabývajících se novinářskými přešlapy v něm bylo více. Jedním z nich byl komentář k politickému pádu předsedy ODS Mirka Topolánka, na jehož začátku stála média.
Také já se domnívám, že z rozhovoru pro homosexuální magazín Lui bylo možné sestřihem vyrobit dva Topolánky, jak to moderátor pořadu Ondřej Cihlář divákům názorně předvedl: jednoho homofoba, nepřítele církve s pohrdavým postojem k českému národu, a druhého nadprůměrně vstřícného, tolerantního člověka respektujícího náboženské hodnoty. Přesto mám k jeho výkladu aféry některé připomínky.
Za prvé – aféra nezačala nedělním vydáním bulvárního Blesku 21. března. Její počátek se dá dohledat už v pátek 19. března odpoledne na internetových stránkách Blesku v článku „Topolánek o církvi: Vymývají lidem mozky“. Byl to první výstřel, který měl navnadit čtenáře na sobotní tištěné vydání Blesku. Tam se citát o církvi dostal na titulní stranu a uvnitř listu se případ uváděl ještě pod politicky neutrálním titulkem „Topolánek pózuje gayům!“ Teprve potom přišla bubnová palba Nedělního Blesku se skandalizujícími titulky o židovském premiérovi, jenž uhýbá kvůli svému charakteru. Také ona však měla svoji internetovou předehru den předem, v sobotu odpoledne.
Vinu za to, že se bulvární aféra stala aférou politickou, klade Ondřej Cihlář výhradně na bedra médií, protože: „Blesk se v tomto případě nestal pro další česká média pouze námětem pro další pátrání, jak je to při zprávách bulváru běžné všude na světě, ale zpočátku jediným pramenem, který se rozhodlo citovat. V nedělním večeru část z nich, v následujících dnech už většina.“
Nepochybuji o tom, že média na půdorysu Topolánkova rozhovoru vystavěla mediální konstrukci reality, jak to podrobně popsal Jiří Simonides v Britských listech. Ten základ si ale média nevymyslela a Topolánek doplatil na to, že si přes četná varování neuvědomil, že jako politik se v minovém poli infotainmentu musí mít neustále na pozoru.
Nevím, po čem měla média ještě pátrat, když jim internet nabízel zcela evidentní a průkazný zdroj, video s Topolánkovými výroky. Topolánkova omluva i celý text rozhovoru byl k dispozici na internetu ještě v průběhu neděle. Problém byl tedy někde jinde: nikoli v nedostatku zdrojů, ale v jejich interpretaci a také v prominenci, kterou tomuto tématu tzv. seriozní média poskytla.
Stalo se bohužel pravidlem, že metody bulváru, který staví do popředí nikoli události podstatné, ale věci neobvyklé a přitažlivé, se už téměř organicky přelily do metod práce běžných zpravodajských médií. Důkazem budiž bombastické titulní stránky všech českých deníků v pondělí 22. března, které vyděsily politiky natolik, že se bez rozdílu stranické příslušnosti od Topolánka začali distancovat. Je jasné, že zprávu Blesku o Topolánkovi nešlo ignorovat. Otázkou však zůstává, proč se seriozní média musela dostat do vleku bulvárního pohledu na věc, a zda by to měl být právě bulvár, který bude nastolovat hlavní politickou agendu médií.
A ještě něco mi v pořadu „Věřte nevěřte“ chybělo. Byly to novinářské maléry, které se v souvislosti s Topolánkovou aférou odehrály, a o kterých se kupodivu mlčelo. Mám na mysli několikeré záměny předsedy Senátu Přemysla Sobotky s jeho sociálnědemokratickým jmenovcem Bohuslavem, kterých se dopouštěli nejen redaktoři mluvící živě na mikrofon, ale také zdroj, který by měl být zárukou spolehlivosti – Česká tisková kancelář.
Její katastrofální selhání se událo po celodenním jednání grémia ODS v úterý 23. března, když ČTK krátce po sedmé hodině vydala zprávu o tom, že podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky „ODS přišla o poslední zbytek věrohodnosti a fakticky se přihlásila k Topolánkově stylu urážek, nefér útoků a rozdělování společnosti.“ Jak se brzy ukázalo, tato slova pronesl Sobotka Bohuslav, a když se ČTK druhý den Přemyslu Sobotkovi omlouvala, zdůvodnila to tím, že „nechtěná záměna nastala při komunikaci prostřednictvím SMS“.
Je zajímavé, že o tomto maléru se v médiích příliš nemluvilo, přestože chybná informace dosti dlouhou dobu „kraulovala“ v headlinovém řádku obrazovky ČT24, dostala se do tištěných vydání, někde i do komentářů. Kromě několika málo zastrčených omluv však druhý den bylo ticho po pěšině. Že by se hlídacímu psu demokracie nechtělo kousat do vlastního těla?
23. března
24. března
ČRo 1 – Radiožurnál – 25.3.2010, 18:00 Ozvěny dne
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka: V tuto chvíli se vracím k zasedání výkonné rady ODS, protože předseda Senátu Přemysl Sobotka opustil toto jednání s tím, že nechce být na jednom místě s člověkem, který ho osočuje ze spiknutí. Bohuslav Sobotka, předseda Senátu, na telefonu Ozvěn dne. Dobrý den.
Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/: Paní redaktorko, já jsem slyšel konec a vy jste řekla Bohuslav Sobotka, tak si ho zavolejte.
SEDLÁČKOVÁ: Přemysl Sobotka.
SOBOTKA: Tak mu zavolejte a přestaňte …
SEDLÁČKOVÁ: Já se omlouvám, ale, pane …
SOBOTKA: Mně to je jedno, paní redaktorko, ale v této chvíli opravdu pokračujete …
SEDLÁČKOVÁ: Nedělám to schválně, nedělám to schválně, pane předsedo, můžete mi, prosím říct, proč jste opustil jednání výkonné rady.
SOBOTKA: Ne, ne, ne, zavolejte si to, koho jste oslovila, Bohuslava Sobotku, omlouvám se všem posluchačům …
SEDLÁČKOVÁ: Já jsem volala vám, ale uvedla jsem, protože jste, pane předsedo, neslyšel celé, že jste opustil…
SOBOTKA: Ale slyšel jsem Bohuslava Sobotku …
SEDLÁČKOVÁ: … jednání výkonné rady, to jméno samozřejmě jsem …
SOBOTKA: Paní redaktorko, já se s váma nechci před lidma hádat. Omlouvám se všem posluchačům, ale v této chvíli odmítám vést rozhovor s někým, kdo nevím, s kým mluví, na shledanou.
SEDLÁČKOVÁ: No, tak to, že to byl předseda Senátu, předseda Senátu Přemysl Sobotka, se kterým jsme se spojili po zasedání výkonné rady ODS. V tuto chvíli končí Ozvěny dne. Celý pořad najdete ve zvukové podobě ve formátu MP3 na našich internetových stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.
Prohlášení předsedy Senátu Parlamentu ČT Přemysla Sobotky