| zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
| 10.8.2010 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Světla a stíny občanské (povodňové) žurnalistiky (sloupek pro mediar.cz)
Nejsem facebookový profesionál. Ačkoliv jsem o facebooku psal už před třemi lety a facebookový profil jsem si ze studijních důvodů pořídil ve stejné době, občas v této sociální síti bloudím a zatím jsem nenašel čas ani náladu na to, abych nahlédl do všech jejích zákoutí. Proto moje víkendová zkušenost s facebookem je zkušenost obyčejného uživatele chtivého informací.
Nevím, čím to je, ale podvakráte v době, kdy jsem se vydal do Českého Švýcarska, začaly řádit povodně. Poprvé před osmi lety. Ještě o víkendu jsme se fotili před hospůdkou Na konci světa v Rynarticích v plném letním slunci, jenom kamarád Mejla přijímal neradostné telefony od své rodiny ze Šumavy, kde padal hustý déšť. Když jsme se pak v neděli 11. srpna vraceli do Prahy, v Ústí jsme už museli jet objížďkami městem, Labe zatopilo nábřežní komunikaci. V pondělí a v úterý 12. a 13. srpna pak povodeň udeřila na Prahu.
Od té doby jsem v Rynarticích nebyl, až minulý týden na dovolené (viz fotoblog). Když jsme se v sobotu vraceli domů, Hřenskem jsem projel jen taktak, údajně půl hodiny před tím, než ho rozvodněná Kamenice zaplavila úplně. O tom, co se tady dělo po našem odjezdu, jsem se snažil dozvědět z Radiožurnálu cestou v neustávajícím dešti, vyhýbaje se loužím, lagunám, blátu a kamení, jež voda splachovala z polí na silnice.
Protože v rozhlase jsem se dozvěděl jen holou informaci o tom, že Hřensko je neprůjezdné, začal jsem se po příjezdu domů pídit po zdrojích, jež by mi sdělily, co se stalo na místech, která jsem právě opustil. Zaměřil jsem se na stanice Český rozhlas 1 -Radiožurnál a ČT24, prohledal jsem i všechny důležité zpravodajské servery a jejich online reportáže, které idnes.cz ,novinky.cz, ihned.cz spustily už od rána, Aktuálně.cz od oběda.
Jejich obsah však většinou kopíroval četku, informace byly obecné, týkaly se stupňů povodňových pohotovostí, zpravodajové se na místa ještě nedostali a já jsem měl zájem o nějaké svědectví právě ze Hřenska. Nenašel jsem ho ani na čtenářských diskusních stránkách webu ČT a Novy, přičemž jsem věděl, že někde na internetu zcela určitě mujsí být nějaké místo, na kterém si budou lidé sdělovat své autentické zážitky.
Nakonec jsem zjistil, že tím místem, kde se asi dozvím nejvíce, bude facebooková stránka ČT24. České televizi se totiž podařil docela dobrý tah, když se pod křídla facebookové skupiny se značkou ČT24 soustředila hlavní proud veřejné krizové komunikace o víkendových povodních. Včerejší tisková zpráva ČT o tom píše:
„Skutečně novým fenoménem těchto povodní se stala stránka ČT24 na Facebooku. Ta se proměnila během několika hodin v unikátní centrum informací. Dobrovolní reportéři – sami diváci – poslali více než 4 200 autentických fotografií a přes tisíc videí. Jen přes víkend se ke stránce přidalo dalších 21 tisíc lidí. Naplno se tak projevila kolektivní inteligence… Takto sdílené informace tým nově zřízeného útvaru ČT Nová média převáděl přímo do vysílání a tam se postupně rozvíjely.“
Nicméně pečlivé listování vzkazy psanými na facebookovou zeď mne znovu přesvědčilo o tom, že občanská žurnalistika a „kolektivní inteligence“ je sice hezká věc, ale aby byla stravitelná pro běžného konzumenta médií, přece jen je lepší, když ji vytřídí, prověří a ověří profesionál – žurnalista (alespoň tak, jak se o to snažila Pavlína Kvapilová a její kolegové).
Je hezké, že diváci zaslali přes čtyři tisícovky povodňových fotografií (čímž se nemůže pochlubit žádný jiný český web), jenomže bez popisu a data je jejich hodnota nejistá a pouze emotivní. U jednoho odkazu na video, na němž hasič visíce z mostu motorovou pilou odřezává zaklesnutý kmen stromu, jsem dodatečně zjistil, že pochází z května z Ostravy.
Při hledání informací o situaci ve Hřensku jsem se musel prokousávat neuvěřitelným množstvím jalových vzkazů, dotazů a výkřiků, a prohledat stovky fotografií (mezi nimiž byla i trapná extempore puberťáků typu Dagmarky Dášenky, která fotoalbum zásobovala fotografiemi s rádobyvtipným textem: PRŠÍ PRŠÍ JEN SE LEJE KAM KONÍČCI POJEDEME…. NEUMÍTE SE BAVIT O NĚČEM JINÉM V TÉ TELEVIZI?????), abych nakonec tu informaci, kterou jsem hledal, získal od starosty Hřenska ve večerním zpravodajství ČT a na webu místního Děčínského deníku.
Profese žurnalisty budiž znovu pochválena.
Stalo se už pravidlem, že při katastrofách a mimořádných událostech vzniká potřeba krizové komunikace, kterou kdysi – kromě vládních úřadů – pro veřejnost téměř výhradně zajišťovala tradiční média. Ale časy se mění a s nimi i komunikační možnosti.
Při moravských povodních léta 1997, první katastrofě tak velkého rozsahu od protržených dunajských hrází roku 1965, starostům pomáhaly mobilní telefony soukromých podnikatelů, potřebu pohotových místních zpráv zajišťovaly zvláště privátní rozhlasové stanice ve spolupráci se svými posluchači. Česká televize odvysílala na ČT1 43 mimořádných zpravodajských relací v celkové stopáži 330 minut, kromě toho Ostravské studio nabídlo 35 vydání Povodňového zpravodajství na regionálním okruhu. (zdroj: Ročenka ČT 1997).
S masovým rozšířením internetu se prostorem pro krizovou komunikaci čím dál tím více stával internet, na nějž se následně napojovala i tradiční média. Byly to komunitní blogy, které informovaly a organizovaly pomoc při tsunami v jihovýchodní Asii o Vánocích 2004, blogy předávaly informace a videozáznamy mobilních elefonů při teroristických útocích v Londýně v roce 2005 nebo při hurikánu Katrina v New Orleansu téhož roku, a v příkladech by se dalo pokračovat.
U nás při povodních na Vltavě a Labi v létě 2002 se do krizové komunikace zapojila svým kontinuálním povodňovým zpravodajstvím Česká televize, která před pěti lety, v roce 1997 nabízela jen mimořádné zpravodajské relace. Mimořádný zpravodajský servis zahájila v pondělí 12. srpna 9:58 hodin ráno a ukončila ho poslední relací 1. září v 15.00. Od 13. do 17. srpna vysílala ČT1 povodňové zpravodajství dvacet čtyři hodin denně. (zdroj : Ročenka ČT 2002).
Od května 2005, kdy začal vysílat zpravodajský program ČT24, již kontinuální zpravodajství z mimořádných událostí není žádnou výjimkou, spíše pravidlem.
Zapojení Facebooku do krizové komunikace se naposledy v širším rozsahu uskutečnilo letos v květnu a červnu při bleskových povodních na Moravě a ve Slezsku, kdy hlavní výměna informací probíhala v rámci facebookové skupiny Voda aktuálně, která soustředila 33 tisíc členů.
Facebooková stránka zpravodajského programu ČT24, ve které probíhala hlavní krizová povodňová komunikace uplynulý víkend, zatím tohoto počtu nedosáhla. Detaily o sledovanosti a účasti uvádí tisková zpráva ČT z 9. 8.