zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
7.12.2010 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Deset okamžiků z historie českých médií roku 2010 (Sloupek pro mediar.cz)
Nedávno jsem narazil na projekt s názvem „200 okamžiků, které změnily žurnalistiku“, který připravil americký Poynter Institut za peníze Carnegie Corporation. Při bližším pohledu na jeho interaktivní webovou stránku však internetový čtenář brzy zjistí, že žurnalistikou se tady míní téměř výhradně žurnalistika americká.
Tenhle projekt mě inspiroval k tomu, abych – v mnohem skromnějších poměrech a v mnohem menším měřítku – se pokusil sestavit 20 okamžiků, které poznamenaly žurnalistiku a česká média v uplynulém roce 2010. Do diskuse přináším prvních 10 návrhů s nadějí, že veřejná debata doplní tu zbývající desítku, případně vyřadí některé moje návrhy jako nevhodné či bezvýznamné.
(1) Prvního ledna dostaly zpravodajské pořady České televize nové vysílací časy. Komentované večerní zpravodajství Události, komentáře (22.30) opustilo ČT2 a přesunulo se na ČT24 (22.00), kde vznikl také nový interaktivní diskusní pořad Hyde Park. (2) V sobotu 20. března vyšel bulvární deník Blesk s titulky „Církev vymývá mozky! Mirek Topolánek pózoval gayům“, což byl počátek konce politické kariéry bývalého premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka. Jeho pád se přisuzuje médiím, nicméně přičinila se o to také předvolební atmosféra a neopatrnost politika, jehož rozhovor s výroky o charakteru gayů a židů se postupně – také prostřednictvím internetu – dostávaly na veřejnost. Za politické pády dalších předsedů velkých politických stran – Jiřího Paroubka v ČSSD a Cyrila Svobody v KDU-ČSL – média bezprostředně nemohla. Vyplynuly z výsledků voleb ve dnech 28.-29. května. (3) Prvního června vstoupil v platnost zákon o audiovizuálních mediálních službách, který internetovou televizi a audiovizuální služby na vyžádání na internetu podřizuje regulaci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Anketa Křišťálová Lupa ocenila zákon druhým místem v Anticeně roku. (4) Manažerské změny v mediálních organizacích měly podobu více okamžiků. Nejprve k 28. únoru rezignoval ze zdravotních důvodů ředitel Českého rozhlasu Richard Medek, od března ho nahradil prozatímní šéf Peter Duhan (Rada Českého rozhlasu byla nekompletní a proto nemohla volit ředitele). Pak v polovině července ředitel České televize Jiří Janeček, který obhájil svůj mandát rok předtím, provedl personální zemětřesení ve vedení ČT, které neustála ředitelka programu Kateřina Fričová a dobrovolně z ČT odešla. V pondělí 22. listopadu oznámila televize Nova, že od 1. ledna 2011 nahradí dosavadního ředitele CET21 Petra Dvořáka právník Jan Andruško. Nicméně vyhazov Dvořáka byl okamžitý, během týdne musel opustit svou kancelář i služební auto. (5) Sedmého až osmého srpna. Zdroje informací ze sociální sítě Facebook se poprvé masově zapojily do tradičních médií a staly se důležitou součástí televizního zpravodajství. Stalo se tak při katastrofálních bleskových povodních v severních Čechách na facebookové stránce ČT24. (6) Jednatřicátého srpna skončil projekt hyperlokálních médií, započatý v červnu 2009 společností PPF Media. Projekt, který počítal s tím, že na jeho konci budou desítky tištěných týdeníků, stovky webových stránek a tucty internetových/redakčních kaváren, se zastavil u sedmi týdeníků, dvaceti webových stránek a tří kaváren ve čtyřech pilotních regionech, s minusovým účtem v řádu stovek milionů. Myšlenka rozvoje regionálních týdeníků však nezemřela hned. (7) Září zahájilo televizní seriálový podzim, okořeněný soupeřícími talentovými show, jako výraz zostřeného boje o diváky v éře klesajících reklamních příjmů. Ještě nikdy v minulosti neměl televizní divák na výběr tolik původních českých seriálů v jedné sezóně. Zde jsou: ČT – Vyprávěj, Cukrárna, TV Nova – Ordinace v růžové zahradě 2x týdně, Okresní přebor, Dokonalý svět, Prima TV – Cesty domů 2x týdně. (8) Třicátého září začalo digitálního vysílání z vysílače Praděd , které završilo rozšiřování veřejnoprávního multiplexu číslo 1 na území celé republiky. Čtyři programy České televize dnes může přijímat 99,6 % obyvatel ČR. Jak uvádějí další statistiky, digitální příjem televize všeho druhu (anténa, kabel, satelit) se v roce 2010 stal většinovou záležitostí. (9) Třicátého listopadu zveřejnil Český statistický úřad zprávu, podle níž počet českých domácností připojených na internet začátkem roku 2010 konečně překročil hranici padesáti procent. Připojení těchto domácností je podle ČSÚ z 90 % vysokorychlostní. Tato na první pohled optimistická čísla však blednou, když je porovnáme s domácnostmi v jiných evropských zemích, a když zjistíme, že pro české statistiky je „broadband“ neboli vysokorychlostní připojení stále definován rychlostí pouhých 256 kb/s. (10) Prvního prosince začal oficiální prodej tabletu Apple iPad v České republice, a to v autorizovaných prodejnách iStyle, iWorld, Electroworld a Datart, když do té doby byly iPady k mání pouze z dovozu, bez podpory domácích datových služeb a aplikací. Kdy se asi na nich objeví také produkty českých médií?