Slovenské veřejnoprávní peripetie (Sloupek pro mediar.cz)

Už tři týdny fungují slovenský veřejnoprávní rozhlas a televize jako jedna spojená organizace. Tedy – měly by fungovat. Jenomže na nějaké synergické efekty, které by prokázaly výhodnost a oprávněnost sloučení dříve samostatných Slovenského rozhlasu a Slovenské televize, si ještě nějakou dobu počkáme. Slovenský rozhlas a Slovenská televize i nadále pracují a vysílají jako samostatné organizace, i nadále provozují svoje vlastní webové stránky www.rozhlas.sk a www.stv.sk, změny se zatím týkají jen vrcholového řízení.

Prozatímní generální ředitelkou Rozhlasu a televize Slovenska RTVS se od 1. ledna rozhodnutím předsedy parlamentu stala Miloslava Zemková, šéfka Slovenského rozhlasu, která okamžitě vyměnila téměř celé vedení Slovenské televize v čele se Štefanem Nižňanským. Oficiálním zdůvodněním čistky v STV je dlouhodobá nespokojenost s řízením veřejnoprávní televize, která rok od roku upadá do stále větších dluhů.

Změny ve vedení STV však mají i politický podtext, protože Nižňanského veřejnost považuje za exponenta kdysi vládnoucí, dnes opoziční, Ficovy strany Směr-SD. Nižňanský sice o sobě tvrdí, že je nestranný profesionál, ovšem okolnosti, za jakých v roce 2008 vystřídal politicky neutrálního a z Česka importovaného ředitele Radima Hrehu, svědčí o tom, že tehdejší levicově-nacionalistická koalice si výslovně přála mít v čele STV člověka jeho typu.

Ficova vláda se tehdy údajně pokoušela také o výměnu Miloslavy Zemkové v čele SRo, jejíž politické zázemí se nachází v pravé části politického spektra, a která přišla do rozhlasu se zkušenostmi v komerčních rádiích. Zemková však své místo uhájila, také díky tomu, že se jí v rozhlase podařilo udržet víceméně vyrovnanou účetní bilanci.

Na rozdíl od ní Štefan Nižňanský v čele televize souboj s dluhy prohrával, i když ne vždy svou vlastní vinou. Tzv. zástrčkový zákon, který od dubna 2008 přikazoval platit televizní poplatek všem slovenským domácnostem odebírajícím elektrický proud, nepřinesl zvýšení, ale naopak snížení příjmů STV, za což mohou výjimky a úlevy v zákonu, jenž umožnil důchodcům platit jen poloviční sazbu. STV sice žádala vládu, aby jí tento „důchodcovský“ výpadek nahradila ze státního rozpočtu, ale bez úspěchu.

K tomu se přidal výpadek reklamních příjmů v předchozích letech a naposledy pak neochota nové středopravicové vlády a jejího ministra kultury Daniela Krajcera podepsat druhý dodatek smlouvy STV se státem 2010-2014, na jejímž základě vláda poskytuje každoročně finanční prostředky na vybrané programové projekty veřejné služby.

Nižňanskému se vyčítá, že STV tyto prostředky využívala neefektivně a účelově ve prospěch spřátelených firem, což je názor, který podpořili i někteří tvůrci na speciální webové stránce vikiliga.sk kritizující „spôsob narábania s verejnými zdrojmi v oblasti audiovízie“ a doplněné citacemi příslušných dokumentů. Kromě toho se objevují zprávy o údajně nevýhodných smlouvách, z nichž tu poslední – s Pragosportem na hokejová mistrovství – Nižňanský podepsal těsně před svým odvoláním.

Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak se chce nové vedení vypořádat s dluhy STV, jejichž výši ministr Krajcer odhaduje na 43 milionů eur. Kupodivu, tento problém zatím slovenští politici neřeší, neboť je zajímá mnohem více, kdo stane v čele sloučeného veřejnoprávního vysílání. Na toto téma se vedou plamenné diskuse jak v parlamentu, tak na internetu, například ve válce blogů mezi bývalým ministrem kultury Markem Maďaričem a současným ministrem Krajcerem.

Pod titulkem “Nech si koalícia zvolí riaditeľa RTVS sama“ Maďarič připomíná, že zatímco předchozí ředitele rozhlasu a televize volily pluralitně obsazené Rady, tím, jak se volba vrátila do parlamentu s koaliční většinou, se „z voľby riaditeľa RTS tak stáva politická fraška, ktorá je ďalším krokom vládnej koalície proti demokratickým pravidlám. Jej výsledkom bude koaličný politický riaditeľ na čele verejnoprávneho média.“

Krajcer, který svůj blog nadepsal: “Divadlo Smeru okolo RTVS“, kontroval: „Nechápem, kde berie SMER toľko odvahy neustále kritizovať súčasnú vládu, meditovať o politizácii voľby generálneho riaditeľa Rozhlasu a televízie Slovenska, keď ich líder neváhal otvorene hovoriť o absolútnej politizácii členov rady STV a dnes ide obhajovať tento systém ako nepolitický. Dosadiť si do rád svojich ľudí, zvoliť si ich parlamentnou väčšinou, nechať ich v radách verejnoprávnych médií „reprezentovať“ názory strany SMER-SD a teraz tvrdiť, aké to bolo demokratické, je vskutku nevídaná drzosť.“

Při sledování podobných výměn názorů si nezaujatý pozorovatel musí klást otázku, zda nemají pravdu ti, kteří tvrdí, že hlavním záměrem spojování Slovenského rozhlasu a Slovenské televize byla v první řadě snaha zbavit se nepohodlného televizního ředitele, a teprve následně se postarat o to, aby STV vybředla z dluhů a dlouhodobě neřešených problémů.

I když reorganizace veřejnoprávního vysílání na Slovensku je z poněkud jiného soudku než nedávno přijatá kontroverzní maďarská mediální legislativa, jedno mají společné: pod heslem zkvalitnění a modernizace práce médií se přijaly takové zákony a takové organizační změny, které umožňují vládě a politickým stranám operativně nasadit do médií své lidi prosazující jejich vlastní vidění světa.

Živnou půdou pro uskutečnění takových změn obvykle bývá neuspokojivý stav médií promítající se do široce rozšířené nespokojenosti s jejich výkony. Taková byla situace v Polsku před pěti lety, taková byla situace v Maďarsku a teď i na Slovensku. České republice se tato reorganizační horečka zatím vyhnula. Zatím!

P.S. Nová webová stránka RTVS www.rtvs.eu musela použít pro svoji adresu evropskou doménu, protože adresu www.rtvs.sk využívá Rozhlasová a televízna společnost s.r.o., firma, kterou STV a SRo založily po přijetí tzv. zástrčkového zákona, aby jim vybírala poplatky. Zpočátku používaná zkratka pro Rozhlas a televizi Slovenska RTS se ukázala být nepoužitelná, odkazuje totiž na srbský rozhlas a televizi www.rts.rs.