| zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
| 8.8.2011 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
O deviacích ještě trochu jinak (blog pro Aktuálně.cz)
Čtenáře předem upozorňuji, že se v tomto blogu nedočkají žádného silného názoru na problém homosexuality. Jenom jsem se pokusil shrnout a vytřídit některé momenty veřejné debaty, která v těchto dnech rozbouřila poměrně poklidné vody prázdninového mediálního rybníka, a nabídnout je těm, které buď nebaví dlouze surfovat na internetu, nebo se právě vrátili ze zahraniční dovolené a chtějí být v obraze.
Všechno začalo ve čtvrtek 4. srpna prohlášením Petra Hájka, zástupce vedoucího kanceláře prezidenta republiky pro oblast komunikace a kultury, s titulkem "Jsem kryptofašista. Doznávám se", které zveřejnilo internetové periodikum Parlamentní listy (více poznámka pod čarou).
O Parlamentních listech týdeník Euro nedávno uvedl: "server se zaměřuje výhradně na politické zpravodajství a jeho hlavním cílem je vytvořit určitý politický facebook. Je určen zejména pro 42 tisíc volených zastupitelů, kteří mají unikátní možnost přímo bez zásahu redakce publikovat své články, videa i fotografie v určitých vymezených částech webu."
Petr Hájek se stal vítaným názorovým přispěvatelem do rubriky Parlamentních listů "Politici voličům", přestože nespadá do kategorie "42 tisíc volených zastupitelů" a vlastně ani do kategorie politiků, neboť je státním zaměstnancem. Jeho provokativní a kontroverzní názory přitahují k Parlamentním listům pozornost ostatních médií a zvyšují tak citovanost a návštěvnost serveru. Zvláště když je editoři okoření peprnými a zjednodušujícími titulky, jako tomu bylo v případě Bin Ládina jako mediální fikce.
Předpokládám, že také titulek článku o "Jsem kryptofašista. Doznávám se" vymysleli v Parlamentních listech, text je však autorský a Petrem Hájkem podepsaný. Hájek zde píše: "Nátlaková akce homosexuálů, která proběhne v Praze pod pěkným českým názvem Gay parade (správně: Prague Pride 2011, česky zpotvořeně Pražská Pride, pozn. mš), totiž není nevinnou legráckou. Je vážnou politickou demonstrací určitého hodnotového vidění světa. Světa, v němž klasická rodina již nehraje žádnou roli. V němž hluboké národní tradice a kulturní kořeny ožírá obluda multikulturalismu. Světa, v němž sexuální či jakákoli jiná deviace je povýšena na ctnost, abnormalita na normu, destrukce společnosti na posvátný Pokrok. Kde občanské svobody nahradila lež takzvaných lidských práv a první mezi nimi, svobodu projevu, cenzura politické korektnosti, jak se dnes politicky korektně říká obyčejnému pokrytectví."
Přiznám se, že více než tolik bouřlivě diskutované pojmenování homosexuálů "deviantními spoluobčany" mne zaujal v textu Hájkův způsob odsouzení multikulturalismu ("obluda multikulturalismu"), který si ve své tvrdosti v ničem nezadá s Breivikovým manifestem, jenž jednu kapitolu (str.343) nadepisuje: "Jméno ďábla: kulturní Marxismus, multikulturalismus, globalismus, feminismus, emocionalismus, sebevraždený humanismus, egalitarismus - recept na zkázu" (The name of the devil: cultural Marxism, multiculturalism, globalism, feminism, emotionalism, suicidal humanism, egalitarianism - a recipe for disaster).
Internetová bouře, kterou prohlášení Petra Hájka vyvolalo, jde evidentně Parlamentním listům k duhu. Seznam článků a komentářů, které listy poctivě - padni komu padni - zveřejňují, se už natáhl na několik webových stránek. Nečetl jsem všechno, ale z toho, co jsem stačil pochytat, si myslím, že stojí za to přečíst si tyto reakce:
Mám pocit, že ve víru diskuse o homosexualitě se poněkud vytratila výchozí myšlenka textu Petra Hájka v Parlamentních listech. Vždyť na jeho startovní čáře stojí nesouhlas a kritika toho, že srpnovou akci Prague Pride 2011 avizovanou jako "festival tolerance" podpořil svou záštitou pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a také poslanec ODS Boris Šťastný. Což Hájka vede ke konstatování, že tento jev je "užitečnou ilustrací současného stavu ODS", který je "vítězstvím havlismu v ODS na celé čáře", jež přeměňuje ODS v "kryptosocialistickou stranu".
Blog Jana Zahradila se sice snažil vysvětlit, že celá aféra vznikla z akce nezodpovědného státního úředníka, který "využívá – či spíše zneužívá – svou současnou funkci k tomu, aby rozehrával do médií sám sebe, své osobní názory, svá oblíbená témata." V diskusi pod tímto blogem se však vyskytly i takové názory, že Petr Hájek spolu s Ladislavem Jaklem "slouží presidentovi jako hlásné trouby pro skutečný myšlenkový bizzar, který si VK osobně netroufá uveřejnit... Skrze ně to "naťukne" a dle reakcí se k "jejich" názorům buď přihlásí, nebo se od nich distancuje.", nebo "že úlety pana Hájka nejsou nedisciplinovaností subalterního úředníka, ale že je provádí po dohodě s prezidentem republiky"
Kdo ví, zda na nějakém z těchto šprochů není pravdy trochu? Co když Petr Hájek napsal do Parlamentních listů jenom to, co svému šéfovi na očích viděl? Šéfovi, pro něhož postoje Bohuslava Svobody a Borise Šťastného mohou být deviací od myšlenkového dědictví, které v ODS zanechal?
P.S. Petr Hájek se zasloužil o to, že wikipedické heslo deviace doznalo v posledních třech dnech několika změn, mj. se zde objevil i pojem "pozitivní deviace".
P.S. P.S. K osobě Petra Hájka jsem se již jednou v souvislosti s mediálními fikcemi vyjádřil.
"Vyjadřuji svou podporu prohlášení ministra zahraničních věcí České republiky ze dne 6. srpna (které však našimi médii nebylo vůbec zaregistrováno a komentováno), v němž kritizoval páteční petici skupiny velvyslanců k tématu chystané „Prague Pride“ slovy: „Je kontraproduktivní a přebytečné vyjadřovat podporu právům, jež v ČR nikdo nepopírá ani neupírá“. Současně vyjádřil názor, že diskuse, která se z toho vyvinula, „navíc zbytečně budí dojem zasahování do vnitřních záležitostí“ České republiky.
Byl bych ve svém odsudku ostřejší než on. Prohlášení velvyslanců – které, jak jsem se i od několika z nich dozvěděl, ani nečetli – považuji za bezprecedentní krok, jaký nikdo z nás nepamatuje. Nedovedu si představit, že by si jakýkoli náš velvyslanec dovolil formou petice zasahovat do vnitropolitické diskuse v jakékoli demokratické zemi světa. Velvyslanci by měli vědět, že debata u nás nebyla a není vedena o povolení či nepovolení této manifestační akce homosexuálů, ale o její veřejné podpoře významným členem pravicové konzervativní strany, primátorem hlavního města.
Jsem velmi rád, že poděkování za má slova ze dne 5. srpna, kdy jsem protestoval proti omezování svobody slova (a právo souhlasit či nesouhlasit s demonstrací Prague Pride patří mezi elementární svobody občana naší země), mi kromě velkého množství našich spoluobčanů zaslal i arcibiskup pražský, Dominik Duka."
Pro úplnost dodávám ještě odkaz na prohlášení ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga ze 6.8. a jeho citaci:
"Festival tolerance, který se bude konat ve dnech 10.-14. srpna v Praze, je událost, kterou v posledních letech pořádají v řadě evropských měst komunity odlišné sexuální orientace. Takové vystoupení na veřejnosti zákonitě vyvolává jak kladné tak záporné reakce.
Ačkoliv považuji polemické vyjádření vyššího úředníka za nešťastné, musím se rovněž pozastavit nad obsahem podpůrného stanoviska adresovaného organizátorům některými velvyslanectvími v ČR. Je kontraproduktivní a přebytečné vyjadřovat podporu právům, jež v ČR nikdo nepopírá ani neupírá. Nikdo nebrání těmto skupinám v jejich právech, ani v tom, aby je podpořily veřejně. Z tohoto - po mém soudu zbytného kroku - se vyvinula velmi nešťastná diskuze, která navíc zbytečně budí dojem zasahování do vnitřních záležitostí, což předpokládám nemohlo být úmyslem dotyčných diplomatických zastoupení."
Rozdíl mezi oběma texty je evidentní - pro Schwarzenberga je Prague Pride 2011 "festival tolerance", pro Klause je to "festival homosexuálů".
POZNÁMKA: Parlamentní listy nemají s českým parlamentem nic společného. Je to soukromý mediální projekt, který na internetu před dvěma lety odstartovala internetová divize největšího vydavatele bezplatných tiskovin Grand Princ. Podle mého názoru ho s český parlamentem spojuje pouze ambice, kterou měl už jeho tištěný předchůdce Parlamentní zpravodaj, a to etablovat se ve světě politiky a proniknout k co nejširší čtenářské obci zákonodárců a těch, kteří rozhodují. Parlamentní zpravodaj, který vycházel od roku 1995, se sice do května 2007 zaštiťoval občanským sdružením "Institut pro demokracii a jednotnou Evropu", ale bez podpory lobbyistů nepřežil. Jeho financování zajišťovala firma Teleaxis Petera Kovarčíka. Když finanční zdroje vyschly, projekt skončil. zpět