Nejen ti nahoře…

Dnešní MF Dnes na názorové stránce se táže: „Co kdybyste už tolik nenadávali na korupci „pánů nahoře“?" Autor komentáře Michal Musil si zde bere na paškál hospodské nadávače na poměry, kteří neustále brblají „Jak ti nahoře kradou. Jak se zlí politici nechávají korumpovat. Jak je to v naší zemi hrozné. A vůbec.“ a přitom často – ať už přímo či nepřímo - v tom korupčním systému účinkují také.

Vzpomněl jsem si přitom na Miroslava Horníčka, který kdysi v jednom rozhovoru (23.5.1992 Čtení na sobotu RP) pronesl myšlenku: „Když občas cituji větu Jana Wericha: „Všude, kde je blbec, je nebezpečno", lidé tleskají. Ale pozor, dodávám vždycky, ona hranice mezi blbcem a rozumným nevede mezi lidmi, ale každým z nás. Každý si při poslechu té věty pomyslí: "Ten jim to dal." Ale kdo jsme my a kdo jsou oni?“

S oběma názory souhlasím, přičemž ten druhý by se dal aplikovat nejen na blbce, ale i na drobné korupčníky, kteří si myslí, že do korupce jsou namočeni jen ti druzí.

Také já patřím mezi lidi, které štve, když se naše dálnice staví x-krát dráže, než v cizině, na což už řadu let upozorňuje investigativní reportér ČT Filip Černý. Denně jezdím kolem hmatatelných důkazů tohoto plýtvání a často se ptám, kdo asi za to může.

Částečnou odpověď jsem dostal v rubrice Dopisy a e-maily Hospodářských novin (4.6.2012), kde čtenář Jaroslav Štraus kromě jiného napsal: „Kritizuje se, že naše dálnice jsou nejdražší v Evropě. Bodejť by nebyly, když – kromě machinací, kterým snad budeme umět zabránit – si někteří účastníci územních řízení diktují, jak musí být ty dálnice pozlacené, aby to provedení odsouhlasili a úřad mohl vydat příslušné rozhodnutí.“

Jeden konkrétní příklad. Ten, kdo jede ze Slivence do Lochkova, křižuje jeden z pomníků, který zde zanechali investoři a stavitelé pražského okruhu, otevíraného se slávou před dvěma lety.

Při stavbě bylo nutné propojit dva stavební dvory - jeden u ústí budoucího tunelu, jeden u křižovatky či sjezdu z okruhu. Postavila se nová silnice, aby stavba nezatěžovala obyvatele Slivence a Lochkova. Budiž, asi to bylo nutné. Ale proč se musely u silnice vedoucí mezi širými lány postavit hradby protihlukových zábran, to dodneška nedokážu pochopit. Možná, že stavbaři by mi uměli vysvětlit, proč se vyplatí i dnes, kdy už neexistuje socialistické plánování, plnit objemové ukazatele. Zelení aktivisté by mi možná uměli vyčíslit energetické i finanční náklady na zbytečně spotřebované kubíky betonu, o zásahu do krajiny nemluvě. Stavba skončila a ohradbená silnice tady stojí jako pomník marnotratnosti uprostřed polí. Její napojení na okruh chybí, vede tedy odnikud nikam a zatím posloužila pouze jako objízdná trasa při kopání kanalizace ve Slivenci, jinak se na ní prohánějí cyklisté a in-line bruslaři.

Znovu opakuji: chápu, že ta silnice se asi musela kvůli stavbě postavit, ale nechápu, kdo při územním řízení navrhl nebo trval na tom, aby měla protihlukové zábrany. Mezi účastníky územního řízení museli být přece také obyčejní lidé, zastupitelé z Lochkova a Slivence. Co je vedlo k tomu, že si ty zábrany vyžádali? Nebo že tak ochotně kývli na návrh investora? Byl v tom nějaký zájem? Nebo pohodlnost a lhostejnost, protože z eráru krev neteče?

To přece nebyli „ti nahoře“, zkorumpovaní politici, kmotři odklánějící miliony do svých kapes. Byli to řadoví spoluobčané, lidé z masa a krve jako my, kteří na tohle plýtvání kývli. A kdo ví, zda právě oni dnes nepatří mezi ty, kteří v hospodě nadávají na poměry, politiky a korupci vůbec. Oni přece nic neukradli, jenom přijali tu hru vzájemných služeb a protislužeb, která se dnes mezi veřejnou správou a soukromými podniky hraje, při níž si obě strany vycházejí vstříc a veřejný zájem, zájem celé společnosti při tom pláče.

Bohužel média se soustřeďují jen na velké ryby. Malé rybky, které tento systém udržují v chodu na všech úrovních tak, že se prostý občan, který chce cokoli zařídit, z něho nevyváže, tyhle malé rybky se stále nechávají plavat. Ony se v podstatě trestné činnosti nedopouštějí, Nicméně třeba by pomohlo, kdyby je média čas od času zbavila anonymity a vystavila na pranýř s nálepkou: tito lidé promrhali vaše peníze, způsobili, že se nám nežije tak, jak bychom se mohli mít, kdyby zájem celku měl přednost před jánabráchystickým prospěchářstvím.

P.S. Třeba bych se rád dozvěděl, kdo schvaloval rekonstrukci a prodloužení tramvajové linky v ulici Radlická, kde se opět nastavěly protihlukové bariéry na obou stranách, přestože na jedné straně není žádná bytová výstavba, jen zalesněný svah?