Objektivita jako politický klacek aneb Případ TV3 po jedenácti letech (blog pro Aktuálně.cz)

Jsem dalek toho, abych obtěžoval internetovou veřejnost - podobně jako Petr Štěpánek - komplikovaným výkladem složitých právních sporů, v nichž se dotyčný snaží obhájit své kauzy (například vlastní odvolání z RRTV, spor RTA/Prima). Ale přesto mi nedá, abych nevyslovil uspokojení nad tím, že rozsudkem z 2. listopadu t.r. Městský soud vyhověl žalobě České televize proti udělené pokutě 50 000 Kč z dubna roku 2011, kterou zpravodajství ČT dostalo za porušení §31, odst.3 vysílacího zákona, což jest stručně řečeno „nedodržení objektivity“. (znění paragrafu pod čarou)

O co šlo? V podstatě o to, že bývalý člen Rady pro R a TV vysílání Petr Štěpánek nebyl spokojen s tím, jak Česká televize informovala o výsledku vyhrané arbitráže ve věci zkrachovalé televizní stanice TV3, a proto podal na Radu stížnost dle uvedeného paragrafu. Stalo se tak v září 2009. Na základě jeho podnětu RRTV dne 3. listopadu zahájila správní řízení a 18. května 2010 udělila ČT pokutu. ČT se obrátila na soud, který svým rozsudkem rozhodnutí Rady zrušil. Rada se však rozhodla ve správním řízení pokračovat, rozšířila argumentaci a ČT znovu 19. května 2011 potrestala. Věc šla znova k soudu, který opět rozhodnutí Rady zrušil.

Při čtení posledního rozsudku mne překvapilo, když jsem v něm objevil svoje jméno. I začal jsem pátrat, v čem ta neobjektivita zpravodajství ČT spočívala. K mému překvapení hlavním Štěpánkovým argumentem a důvodem následné analýzy byla nikoli neobjektivita nebo nevyváženost, ale hlavně "zamlčení okolností inkriminované arbitráže" a to, že „případu byla věnována malá pozornost." Všechno jsem pochopil, když jsem si z archivů vyhledal všechny dotčené a předmětné relace, které uvádím ve zvláštní příloze s odkazy.

To, co Petra Štěpánka zřejmě nejvíce naštvalo, byl fakt, že oznámení o vyhrané arbitráži se ve zpravodajství ČT 8. července omezilo na stručný výtah ze zprávy ČTK, a že o tiskové konferenci, kterou pod hlavičkou ČTÚ uspořádal Petr Štěpánek s Radkem Šnáblem o týden později, Česká televize pomlčela. A tak si stěžoval. Jediným argumentem, který by vzdáleně mohl svědčit o neobjektivitě vysílaného obsahu, byl pořad Ekonomika ČT24, v níž se z archivní reportáže citovaly tři názory, z nichž dva pocházely z úst Petra Štěpánka a Martina Kindernaye, tedy vyváženost jako hrom. Nicméně vadil ten třetí, který zmiňoval zdůvodnění, jež uvedla společnost EMV ve věci údajného zmaření své investice – tj. chování Rady. To vše stačilo k zahájení správního řízení.

Zajímavé na tom je, že až později, po podání Štěpánkovy stížnosti (11.9.) se na obrazovku ČT dostal pořad Média a svět (20.9. - stále ještě k dispozici na webu ČT), který případu věnoval více než čtvrthodinu, a v němž vystupovali oba protagonisté červencové tiskové konference, tj. Petr Štěpánek a pracovník ministerstva financí Radek Šnábl. Rada ho zahrnula do následné analýzy, neboť v něm našla další argument:

„V pořadu je prezentován názor Milana Šmída, že Rada se chovala nestandardně, když panu Kindernayovi prodloužila licenci, aniž by tvrzená nestandardnost takového postupu byla jakkoli odůvodněna. Tento názor je prezentován způsobem, že by snad Rada sama bez dalšího měla licenci prodloužit, aby měl provozovatel vysílání, který je v potížích, lepší výchozí postavení. Takový názor je věcně nesprávný a nebyl redaktorem věcně korigován.“

Skutečně nechápu, v čem se Česká televize provinila, jestliže po předtočené obrazové reportáži, v níž jsem vystupoval, následovalo jedenáct minut živého studiového vystoupení Štěpánka a Šnábla, kde bylo dostatek příležitosti „věcně korigovat“ můj názor, což Petr Štěpánek v závěru také učinil.

Ten případ má však asi některé širší politické konotace. Z rozsudku jsem se dozvěděl, že soud měl k dispozici analýzu celého případu zpracovanou v dubnu 2010 v rámci Rady, a že závěr této analýzy doporučoval řízení zastavit. Přesto však radní pokutovali a dokonce opětovně, bez ohledu na to, že již první soudní verdikt poukázal na nedostatečné zdůvodnění případu.

Mám pro to jediné vysvětlení. Byla zde vůle a odhodlání trestat za každou cenu. Ale pak vzniká otázka proč? Tady by si měli sáhnout do svědomí jednotliví radní. Jak ti, kteří mají blízko k celému případu a k Petrovi Štěpánkovi a jeho rodné straně ODS, jež nemá ČT příliš v lásce, nebo ti, kteří zvedají ruce pro něco, o čem osobně příliš mnoho nevědí.

Doufám, že Rada nepodala proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Pokud tak učinila, pak skutečně začnu pochybovat o kvalifikovanosti Rady a jejich členů a podlehnu svodům spekulací, že při jejím rozhodování vlastně nejde o meritum věci, ale o politiku.

x x x

Čtenářům, kteří o případu TV3 nic nevědí, nabízím tematický archiv Louče, nebo články z roku 2005 Arbitráž ve stínu Novy a Arbitráž o TV3 zahájena?

x x x

DODATEK 18.12.2012: Audiatur et altera pars. Nechť je slyšena druhá strana. Proto nabízím odkaz na text Petra Štěpánka reagující na tuto glosu a poznámku v aktualitách ze 13.12. Nehodlám ho komentovat, důvěřuji úsudku svých čtenářů. Petr Štěpánek by si však měl doplnit své vzdělání, aby poznal význam slova "pamflet", tj. ostrý, útočný, hanlivý článek, hanopis, a pak se nedivil, když někdo jeho texty takto pojmenuje. (viz útoky na Ondřeje Malého, ministra Kubu, nyní též na moji maličkost)