Situační zpráva o prezidentských debatách (blog pro Aktuálně.cz)

S předvolebními duely prezidentských kandidátů se roztrhl pytel. K dříve plánovaným dvěma "veřejnoprávním" rozhlasovým (Radiožurnál odpoledne 16. a 23. ledna) a televizním (ČT1 večer 17. ledna a 24. ledna) debatám včera, tj. 18. ledna mimořádně přibyl Prezidentský duel - finále na televizi Prima. Kromě toho na příští středu, tj. 23. ledna - Nova rovněž ohlásila programovou změnu - debatu s oběma kandidáty Cesta na Hrad. K tomu je třeba ještě přidat plánovanou "internetovou" debatu serveru iDnes.cz v úterý 22. ledna. Tedy celkem sedm kousků.

Po první středeční "gentlemanské" rozhlasové debatě ve čtvrtek a pátek Miloš Zeman před televizními kamerami přitvrdil, přičemž Karel Schwarzenberg ne vždy byl schopen útokům nebo replikám adekvátně čelit (na ČT1 Benešovy dekrety, na Primě zmínka o privatizaci Mostecké uhelné MUS). Zatím vyhrává schopnost Miloše Zemana vnášet do debat populistická témata a jeho umění střílet od boku data vyvolávající dojem spolehlivých informací, i když se později ukáže, že ne všechny jsou pravdivé. Když se o něco podobného pokusil Karel Schwarzenberg - jako v případu poukázání odpovědnosti Zemanovy vlády za privatizaci Mostecké uhelné - špatně dopadl. Zemanovo tvrzení, že Mostecku uhelnou privatizovala Tošovského vláda, a nikoli sociálně demokraté, nebyl schopen Schwarzenberg vyvrátit. Kromě toho se kníže při odpovědi ocitl zcela "mimo mísu", když uvedl, že sociální demokrati byli u vlád před, a nikoli až po Tošovského vládě.

Podle mého názoru měl asi na mysli to, že za Tošovského vlády pouze vrcholil proces, který byl nastartován vládami předešlými, ty však nebyly sociáldemokratické, i když v něm někteří sociální demokrati také měli prsty. Ten případ je dosti složitý, a jak uvádějí dostupné zdroje, u privatizace Mostecké uhelné šlo o postupné přebírání kontroly nad společností částečně vlastněnou státem, které začalo ještě za vlády Klausovy pravicové koalice. Stát tu kontrolu ztratil v dubnu 1998, tedy skutečně v době Tošovského vlády. Kromě slabého státu, který zde neuhlídal svá práva, významnou roli v tomto tunelování veřejného majetku údajně sehrál poslanec tehdejší Zemanovy ČSSD Josef Hojdar, člen představenstva MUS od 19. června 1995 do 2. června 1998.

Bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka před časem Hospodářským novinám jeho roli a tehdejší situaci popsal takto:
"Já v té době začal jsem obcházet obce, aby nám prodaly své podíly (tj. při snaze FNM dokoupit většinu v MUS - pozn. mš), ale ty odmítaly, raději je prodávali brokerům. A právě tady se objevuje první stopa, svědčící o napojení na politiku. Za MUS chodil s obcemi vyjednávat o prodeji jejich akcií Josef Hojdar, vlivný sociálně demokratický poslanec. Jen den poté, co jsme oznámili, že budeme iniciovat mimořádnou valnou hromadu MUS a odvolání jejího managementu, seděl Hojdar na tiskovce ČSSD vedle Miloše Zemana a oba svorně nadávali na FNM."

Jak ještě dnes v noci pohotově upozornil na Facebooku Erik Tabery, závěrečný - nevýhodný - prodej menšinového podílu MUS zpečetila v roce 1999 až Zemanova vláda. Shrnuto a podtrženo - Zeman opět úspěšně blafoval s tím, že on nic, že on muzikant.

Je vidět, že konfrontační styl Karlu Schwarzenbergovi nesvědčí, není v jeho povaze útočit, mnohem lépe se mu daří útoky, i ty nízké, vtipem odrážet. Naštěstí se zatím ještě v prezidentských debatách blátem příliš nehází. To však v této kampani obstaral prezidentův syn, jehož reakci skutečně nechápu. Svůj příspěvek sice nadepsal Omluva, ale pro svou polemiku do něj sesbíral tolik internetové - často z kontextu vytržené - špíny, kterou bych od inteligentního a kriticky uvažujícího intelektuála - za kterého Václava Klause mladšího stále pokládám - neočekával.

P.S. Na řečnickou otázku VK: "Ptám se nyní například Vás, pane veřejnoprávní redaktore Veselovský, zda nadále trváte na obsahu Vašich tvrzení ve včerejším rozhovoru (Radiožurnál, 17. ledna 2012, 17:05), kdy jste mne v rámci svých inkvizičně laděných otázek v této otázce napadal a činnost Vlajky obhajoval." se dá snadno odpovědět. Stačí si celý rozhovor v rubrice Dvacet minut Radiožurnálu přečíst. Ano, Martin Veselovský byl dotěrný, ale naprosto a zcela korektní, bez jakékoli "inkviziční naladěnosti." Pokládané otázky byly nepříjemné pouze v tom, že logicky analyzovaly a dováděly do důsledků výroky, kterých se Václav Klaus ve svém blogu a také v rozhlasovém studiu dopouštěl.

Klasický příklad:
Václav KLAUS, ředitel Soukromého gymnázia a základní školy PORG: Pane redaktore, já nechci s vámi diskutovat tady celou tu dobu o historii. Nicméně jakoby ta vaše slavná a humánní prvorepubliková Vlajka byla rozpuštěna.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Počkejte, pane řediteli, pane řediteli proč mě obviňujete z toho, že říkám něco o slavné a humánní Vlajce?

Nebo z jiného soudku:
Václav KLAUS, ředitel Soukromého gymnázia a základní školy PORG: Já uznávám, že za své tchány a tak dále člověk nemůže. Čili já si myslím, že to není jakoby věc, která by diskvalifikovala toho člověka.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Počkejte pane řediteli, já se omlouvám, ale teď jsem tomu, teď jsem tomu. Já jsem tomu přestal teď rozumět pane řediteli. Když říkáte, že nemůžou lidé za své tchány, případně otce, chápu to správně?
Václav KLAUS, ředitel Soukromého gymnázia a základní školy PORG: Ano.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak z jakého důvodu jste to všechno napsal do toho blogu o otci Karla Schwarzenberga?