zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
14.6.2013 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Demokracie na křižovatce?
Při dnešní schůzi parlamentu jsme si mohli vybrat: "Mediálně politická bramboračka" (Petr Nečas) nebo "česká Watergate" (Vít Bárta)? Včerejší policejní akce Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ÚOOZ na úřadu vlády s osmi zadrženými včetně šéfky Nečasova sekretariátu Jany Nagyové stále vyvolává více otazníků, než odpovědí.
Do aféry příliš světla nepřinesla ani příliš nepřesvědčila dopolední tiskovka ÚOOZ (od 31.minuty), která předcházela vystoupení premiéra Nečase v parlamentu. U případu "rebelů ODS" Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra odměněných později trafikami ve státních podnicích jsem zaznamenal pozoruhodné výroky státního zástupce Ivo Ištvana.
Mám na mysli tato jeho slova: "bylo přislíbeno konkrétní plnění, na které neměli nárok" když "nehlasovali tak, jak jim poslanecký mandát ukládá." Přestože "konečný závěr bude možno učinit až po provedení úplného vyšetřování a objasnění všech zjištěných skutečností ... všechny údaje, které jsem uvedl... jsou tolik v míře vyšší pravděpodobnosti, jak vyžaduje trestní řád k tomu, aby bylo zahájeno trestní stíhání vůči konkrétním osobám." O tom, že četní naši poslanci jsou úplatná individua, není pochyb. Jejich morální profil a neetické chování si samozřejmě zasluhuje veřejné opovržení. Nicméně má to být právě policie, která bude rozhodovat o tom, co ukládá a neukládá poslanecký mandát, a na co má či nemá poslanec nárok?
Podle mého názoru nastal čas, aby média "hodila zpátečku" a nenechala se manipulovat ani politiky, ale také ani orgány činnými v trestním řízení. Chápal jsem úniky informací směřované k Sabině Slonkové v době, kdy si policisté zoufali nad netečností svých nadřízených. Ale co když ÚOOZ reagující na společenskou poptávku zorganizoval monstrakci, v níž pospojoval kauzy tak, aby to vypadalo jako velký úspěch, který by překryl možná jiná selhání.
O tom, že taková manipulace probíhá, svědčí publikace policejních dokumentů v médiích. Na webu e15.cz jsme se dnes odpoledne mohli dočíst: "Týdeníku Euro a serveru E15.cz se podařilo z policejních zdrojů získat dokument o zahájení trestního stíhání." Přílohou článku pak byl zmíněný dokument opatřený vodotiskem "euro E15".
Ke stejnému dokumentu, tentokráte s vodotiskem "denikinsider.cz", bylo možné se dostat v placeném internetovém periodiku Insider na aktuálně.cz, kde se k tomu píše: "Deníku Insider se podařilo získat dokumenty, které v detailu osvětlují roli jedné z klíčových postav v současné aféře - Jany Nagyové, premiérovy pravé ruky z Úřadu vlády. Insider autentické dokumenty, které obsahují i některé odposlechy, otiskl v plném znění dnes v 16:00. Redakce pouze zatmavila osobní údaje jednotlivých protagonistů."
A ještě jednou tentýž dokument, tentokráte bez vodoznaku zveřejnil server ihned.cz. Dál už jsem nepátral. Zkrátka ten dokument dostala zřejmě všechna česká média. O řízené policejní akci svědčí i citát z idnes.cz: "Premiér Petr Nečas dal po 18. 9. 2012 slib prostřednictvím Jany Nagyové a Romana Bočka třem poslancům poskytnutí úplatku formou významných postů," uvádí se v policejním usnesení, do kterého nahlédla MF DNES." A já se ptám: jak nahlédla? To policajti přinesli dokument do redakce a pak si ho zase odnesli, nebo ho mají v idnes.cz k dispozici, ale nechtějí ho zatím na web dát? A kdy se objeví dokumenty další?
Možná, že je ještě příliš brzo o celé aféře vynášet nějaké konečné soudy. Teprve její vyústění potvrdí, zda se naše demokracie skutečně ocitla na křižovatce, a kam ty cesty z oné křižovatky povedou. Nicméně na závěr nabízím čtenářúm dva citáty k zamyšlení. Ten první pochází z dnešního komentáře Jindřicha Šídla: "Souhlasit v tuhle chvíli s Petrem Nečasem asi není nejtaktičtější, ale to, co řekl ve sněmovně, prostě sedí. Pokud by mělo být trestné to, co udělali na podzim tři poslanci ODS, je to skutečně konec stranické politiky."
Tím druhým končí svůj komentář Jan Macháček: "Postup policie, státních zástupců a soudů je třeba zkoumat (podobně jako politiku) se zdravou skepsí, odstupem a opatrností. Nezdá se mi, že by se tím média řídila. Tyto orgány si musí důvěru veřejnosti teprve získat, dvacet let (většinou ti samí lidé) nedělaly nic a teď se najednou děje opak. Zatím jsme jen na začátku. Oslavovat policii můžeme, až budeme vědět víc. Platí to i o kauze Rath: uvidíme u soudu. Máme slavit, že si policie troufne na mocné? Vše má své náklady a výnosy. Vzpomeňme na Itálii poloviny devadesátých let: tam se také veřejnost radovala, že magistráty začaly konat, a na chvíli to vypadalo, že státu vládnou soudci a vyšetřovatelé. Jenže jak to dopadlo?"
O tom, jak se kdysi upláceli poslanci ve spolkovém sněmu SRN ve jménu vyššího státnického zájmu, jsem kdysi napsal článek Když poslanci mění dresy. Skončí Jana Nagyová podobně jako šéf parlamentní frakce SPD Karl Wienand?