zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
19.7.2013 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Podnikatelé a média
Odpovědi na otázky tabletového týdeníku Dotyk
1) Jak si vysvětlujete, že v českých novinách dnes působí téměř výhradně podnikatelé, pro něž vydavatelská činnost není jediným zdrojem obživy? Považujete to za přirozený vývoj odpovídající světovým trendům či spíše české specifikum?
Pokud vím, ve světě není nic neobvyklého, že média mohou být vedlejším podnikáním. Někdy se hovoří o dvou druzích mediálních podnikatelů. Ti první chodí do médií peníze vydělávat, ti druzí sem přicházejí utrácet s vidinou získání jisté přidané hodnoty ve formě vlivu, prestiže nebo působení na veřejnost. Nicméně taková média by neměla v dané mediální krajině převažovat, neboť budou vždy v podezření, že vědomě či nevědomě se snaží ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch nikoli celospolečenských, ale partikulárních zájmů.
Specifikou českého trhu periodik je jeho malá velikost daná omezeným počtem obyvatel a jazykovou bariérou. Na tomto trhu působí stále příliš mnoho deníků a zpravodajských týdeníků, které - pokud se nezapojí do větších multimediálních a komunikačních konglomerátů - jsou ztrátové a proto je opouštějí podnikatelé prvního typu ve prospěch těch druhých.
2) Máte pocit, že by se tento trend mohl negativně odrazit v omezení nezávislosti a nestrannosti českých tiskovin? Nebo věříte, že i podnikatel s široce rozvětvěným byznysem dokáže vybudovat nezávislé noviny?
Zkušenost z ciziny i domova nás učí, že pokud se stane dané médium hlásnou troubou nějakého partikulárního zájmu nebo pouze jednoho pohledu na svět, zákonitě to zužuje okruh jeho konzumentů. To nutí média ve svobodných společnostech k jisté nestrannosti a vyváženosti, jak zpravodajské agendy, tak publikovaných názorů. Proto se nedomnívám, že by nezávislost nebo nestrannost českých médiích byla ohrožena natolik, že by bylo třeba bít na poplach. Ovšem vybudovat skutečně nezávislé noviny, tedy nezávislé i na bezprostředních ekonomických výsledcích, v podmínkách českého trhu by vyžadovalo jistý altruismus majitelů, o němž nejsem zcela přesvědčen.
3) Jak vůbec hodnotíte epochu, kdy Lidové noviny a Mladou frontu Dnes ovládali němečtí vydavatelé. Pozitivně či negativně?
Zahraniční vlastnictví českých deníků mělo svá pozitiva a negativa. Pozitivním rysem byla nezávislost na českých poměrech v době ekonomické transformace, která umožňovala MF Dnes a Lidovým novinám vynášet na povrch nectnosti české politiky, privatizačních procesů a bankovního socialismu, aniž se museli redaktoři obávat sankcí. Deník Právo - příliš svázaný se zájmy českých bank a českého privatizačního kapitálu a tím i české politiky - toho nebyl schopen. V tomto smyslu média v německém vlastnictví přenášela do českých poměrů hodnoty a standardy podnikání západoevropských demokracií, což byl pozitivní jev. Kromě toho zahraniční majitelé nijak nezasahovali do redakční politiky deníků.
Na druhé straně negativním rysem této situace byl nezájem vlastníků o kvalitu žurnalistiky v jejich médiích, neboť jejich zájem se soustřeďoval především na ekonomické výsledky. Tyto tendence zesílily zvláště v posledních deseti letech, kdy se MF Dnes - ve snaze zlepšovat odbyt a ekonomické výsledky - stále více posunovala k bulvárnímu pojetí žurnalistiky.
P.S. K celé záležitosti jsem se vyjádřil ve zvláštním materiálu na svém webu. Můžete z něj citovat dle potřeby.