Média ani bezmocná, ani všemocná (Týdeník Rozhlas 33/2013)

Dnes a denně se s tím setkáváme: Můžou za to média. Za špatnou náladu ve společnosti, za to, že morálka lidí upadá, že se nedaří reformy, že vznikají ve společnosti konflikty, že se vytváří deformovaný obraz politiky i politiků, i za to, že se jedné politické straně nedaří získat podporu voličů, zatímco druhá strana se nezaslouženě vyhřívá na čele volebních preferencí.

Z úst našich politiků jsme si už vyslechli řadu teorií o mediokracii manipulující a ovládající českou společnost, ve které by všechno šlo jako po másle, jenom kdyby se média do věcí nepletla a nerozčilovala lidi. Pokaždé, když média odhalí – ať už sama nebo s pomocí získaných materiálů – nějaký skandál, hned se objeví zlehčující tvrzení: je to zlovolný mediální útok, spiknutí politických nepřátel, nafouknutá mediální bublina.

V žádném případě nehodlám bezvýhradně hájit česká média, která si samozřejmě čas od času kritiku zaslouží: za neprofesionalitu, povrchnost, kampaňovitost a jiné nectnosti. Vadí mi však tvrzení o jejich všemocnosti, často doprovázená výtkou, že kdyby média lépe pracovala, bylo by u nás lépe.

Zkušenosti a sociologické výzkumy dokládají, že vliv médií na společenské dění je omezený, a že rozsah a dosah jejích účinků nelze nikdy spolehlivě předpovědět. Každá mediální komunikace se totiž dostává do interakce s množstvím nezávisle proměnných veličin a vlivů, které na ni působí tak, že její konečný dopad má pravděpodobnostní povahu.

Nedávno jsem se setkal s názorem, že média svým zpravodajstvím podněcují vášně ve vztahu k romským spoluobčanům. Kdyby si nevybírala jen konflikty, nemusela by být nálada obyvatel vůči Romům tak nepřátelská. Namísto toho by se prý média měla snažit napjatou situaci v soužití dvou etnik nějakým způsobem zklidnit či řešit.

Dnes a denně se stává, že se děti na hřišti poperou. Dokonce i když se do rvačky zapojí rodiče, nemusí to být nic neobvyklého. Přesto se českobudějovické sídliště Máj stalo místem, o němž se po čtyři letní víkendy referovalo v tisku, rozhlase a televizi až tak, že do pozadí ustoupily i některé politické aktuality. Mohla za to média? Do jisté míry ano, pravděpodobně v té počáteční fázi. Ale že by byla původcem či hnacím motorem událostí?

Páteční incident zaznamenal 22. června pouze místní zpravodaj MF Dnes a to ještě jen na webu. Jenomže o den později se pranice dospělých stala pro televizi Prima vítaným námětem nedělních Krimi zpráv a událost se rozlétla do světa. V pondělí se tématu chytil tištěný bulvár a konflikt na sídlišti Máj se stal okamžitě celostátním tématem. Možná také proto se o týden později 29. června na náměstí Přemysla Otakara II. objevily známé firmy z celé republiky, označované souhrnnou nálepkou „pravicoví extremisté.“

Mediální kauza byla na světě a začala žít svým vlastním životem, O potyčkách se strážci pořádku nebylo možné neinformovat, zvláště když policie při prvním střetnutí s tvrdým a zkušeným jádrem extremistů příliš neobstála. Bohužel taková už je povaha médií, a vlastně i jejich konzumentů, že je přitahují konflikty, věci neobvyklé, dramatické, vymykající se každodenní rutině. Pokud by se to médiím mělo vyčítat, pak by to bylo stejné, jako kdyby se vyčítalo hlídacím psům, že štěkají na kolemjdoucí neznámé osoby.

Kromě toho případ rasového konfliktu na sídlišti Máj ukázal, že řešení jakýchkoli společenských problémů není v moci médií, ale těch, kteří to mají v popisu práce. Již při druhém střetnutí s extrémisty v sobotu 6. července policie ukázala, kdo je tady pánem. A když ani 13. července se nepodařilo extrémistům z povoleného shromáždění udělat bitevní pole, kterým by na sebe upoutali pozornost, čtvrtý víkend na sídlišti Máj proběhl bez incidentů, za přítomnosti místních lidí, kteří si to mezi sebou po sousedsky vyříkávali.

Dokážu si představit, co by se asi stalo, kdyby radnice a policie nezasáhaly a neprokázaly svoji kompetenci. Dočkali bychom se možná dalších nepokojných víkendů na sídlišti Máj a také výčitky, že za ten požár mohou média, protože do něj svévolně foukají.

(psáno a odevzdáno 16.7.2013)