O jedné bouři ve sklenici vody (pokus o shrnutí "cenzurní aféry" ČT)

Na počátku byla konference 25 let svobodného podnikání, kterou pořádala Hospodářská komora 13.listopadu v Grégrově sále Obecního domu v Praze. V sekci "Politická ekonomie transformačního procesu" byli hlavním řečníky bývalý a současný prezident.

Jejich vystoupení vysílal program ČT24 ve 12:35 (ke zhlédnutí záznam zde). Při hodnocení uplynulého období prezident Miloš Zeman řekl větu: "Uvědomte si, že za těch 25 let se mnohé změnilo k pozitivnímu. Jdeme po stoupající cestě, na které jsou některé zbytečné kameny, tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala, tu mnozí další, ale ta cesta stoupá."

Ve večerních Událostech ČT v příspěvku 25 let svobodného podnikání dostali slovo oba prezidenti v desetivteřinových citacích. U Miloše Zemana však v jeho větě o úspěchu transformace jméno Bakala mizí a je překryto prostřihem obrazu Viktora Koženého. Tolik výchozí fakta.

Celých čtrnáct dnů byl klid po pěšině. Mezitím se rozbouřily vášně při oslavách čtvrtstoletého výročí událostí 17. listopadu, a zdálo se, že uvedený redakční zásah upadne v zapomnění. Když tu náhle ve čtvrtek 27. listopadu se na internetu objevuje téma: "Cenzura v České televizi, " které se o den později přelije o mainstreamových médií.

Kde se to téma tak náhle vzalo? Na počátku jeho zviditelnění bylo zřejmě video na facebookovém profilu Zpravodajství bez cenzury zveřejněné právě ve čtvrtek 27. listopadu. Po úvodním titulku "Manipulace České televize překračuje hranice" video dokumentuje, jak se jméno Bakala ze zpravodajství ČT vypařilo, a na závěr se titulek ptá "Kam a proč zmizelo jméno Zdeňka Bakaly?" Podle mého názoru zcela oprávněná a legitimní otázka občanských aktivistů.

Uvedeného videa na facebooku (zatím přes 170 tisíc zhlédnutí) se však okamžitě chopil "kontrarevoluční magazín Petra Hájka" Protiproud, který ho umístil na YouTube a začal nastolené téma - spolu se spřátelenými weby Parlamentních listů intenzivně rozvíjet.

Obvinění z cenzury v médiích veřejné služby je natolik vážnou otázkou, že ho mainstreamová média nemohla přehlédnout. A proto se v mu v pátek téměř všechna věnovala, když přinášela nejrůznější ohlasy a reakce. Internetovému portálu iDnes.cz ředitel Petr Dvořák sdělil: „Nelze mluvit o cenzuře. Domnívám se ale, že v tomto konkrétním případě evidentně došlo k editorskému pochybení, o objektivní posouzení ale požádám Editoriální panel ČT."

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček redakci Týdne řekl: "Určitě jsme Českou televizi nežádali, aby jméno Zdeněk Bakala z prezidentova projevu vyňala. Je tedy na ČT, aby svým divákům, platitelům koncesionářských poplatků a vlastně nám všem vysvětila, o co se jedná. Doufáme ale, že se nevracíme do časů, kdy držel otěže československé televize Jan Zelenka. Tedy období normalizace. To by totiž nebylo dobré."

Weby Parlamentních listů začaly okamžitě tyto a podobné reakce přežvýkávát a doplňovat vlastními útočnými interpretacemi. Stačí si přečíst jeden z titulků Protiproudu: "Skandál s cenzurou prezidentova projevu se rozrůstá: Bakala ne, Kožený ano? Je to jako za bolševika, říká Hrad. Výmluvy ČT neudržitelné. A proč chrání právě Bakalu?"

Reakce přišly také z Kavčích hor. Ta první, ještě ve čtvrtek, od správce facebookového profilu ČT24.cz, který v diskusi redakční zásah vysvětloval takto: „Ano, jméno Zdeňka Bakaly ve výňatku projevu ve vysílání Událostí chybí a má to dva důvody: Prvním je obecné zkracování výroků pro Události (v živém přenosu projevu jméno zaznělo, stejně tak ve zkráceném záznamu projevu, který jsme vysílali v průběhu odpoledne na ČT24). Druhým důvodem je fakt, že Viktor Kožený je pravomocně odsouzený pachatel, kdežto Zdeněk Bakala nikoli - jde tedy o osočení ze strany politika, a v takovém okamžiku by bylo nutné dodat reakci pana Bakaly. Tu jsme však neměli k dispozici. Obsahu konference se tento dlouhodobý osobně laděný spor navíc netýkal. Jde tedy o logický novinářský postup, kdy není možné do hlavní zpravodajské relace vybrat zrovna výrok, který někoho nevinného obviňuje a staví na rovinu s pravomocně odsouzeným pachatelem, aniž bychom zároveň nedodali protireakci. Pokud bychom relaci odvysílali takto, mohli bychom být napadeni z nevyváženosti a zřejmě čelit i právním krokům. Věříme, že toto vysvětlení uznáte jako logický důvod.“

Tohle vysvětlení, kterému ve druhém důvodu mohu přiznat jistou logiku, u prvního důvodu trochu pokulhává. Kdyby šlo skutečně jen o zkracování výroků, pak by věta Miloše Zemana končila slovem "Kožený" a nepokračovala dál. Z vlastní zkušenosti vím, že zpravodajství z toho, co řeknu na kameru, vybere jen krátký úsek, soundbite (štěk), který se hodí redaktorovi do krámu. Ovšem vystřihávat prostředek věty je něčím dosti neobvyklým.

Se zajímavou teorií přišel v Parlamentních listech Radim Hreha, podle něhož ředitel ČT a šéf zpravodajství "jsou buď v područí mladých fanatiků (...) mají obavy, aby nebyli nařčeni z cenzury, tudíž nechávají všemu volný průběh, nebo nedokáží tomu fanatismu udělat přítrž. Protože je evidentní, že zpravodajství ovládli novodobí svazáci."

Já osobně se přikláním k názoru Marka Wollnera, který publikoval na svém profilu v pátek: "Myslím, že by jednoduše mělo být řečeno toto: kdo vystřihl větu o Bakalovi z prezidentova projevu, je s prominutím nekompetentní moula, řečeno velmi jemně (původně tam bylo blb, ale to jsem zcenzuroval do větší korektnosti). Jaké důvody měl, na to bych se ho rád sám zeptal, kdybych věděl, kdo to byl a zřejmě se to časem taky dovím, jsa z jiné redakce. Ale odpověď by byla tak či tak nepřekvapivá a zarmucující, potvrzující výše zmíněnou charakteristiku. Co se týče Zdeňka Bakaly, žádné jiné médium se mu nevěnovalo s takovou péčí a do takové hloubky jako právě Česká televize - a to v našem pořadu Reportéři ČT. Ta kauza by de fakto bez nás byla jen sotva známá. Nemám chuť sem dávat všechny odkazy, bylo by jich fůra a stejně byste na to nekoukali."

Jenomže žádat logiku uvažování od redaktorů Protiproudu, pro které je vazba České televize na pravdoláskovémho Zdeňka Bakalu hotovou věcí, přestože to byla ČT, která Bakalovi nepříjemně šlapala na paty, je asi něčím, co od nich nelze očekávat. Podobně jako od internetového davu, který se tak snadno dá unést emocemi.

Od koho bych však očekával jistou mediální gramotnost, to jsou naši politici a veřejní činitelé. Jenomže co si myslet o senátorovi, který píše výzvy Pane premiére, konejte! kvůli "neobjektivitě zpravodajství ČT" a snaze "manipulovat s míněním občanů."

Tak za prvé: je si vědom senátor Jan Veleba, že tu existují nějaké zákony a zákonné postupy, kterými je možné v případě nutnosti uvedené problémy řešit, a že do těchto věcí nemá exekutiva a premiér v demokratických společnostech co mluvit? Nebo žije pan Veleba ještě v době, kdy existovalo FÚTI (Federální úřad pro tisk a informace) a všemocné odělení sdělovacích prostředků na ÚV KSČ?

A za druhé - volání po objektivitě a správnosti informací zní poněkud podivně z úst člověka, který veřejně šíří nesmysly a zmanipulované informace (o Pussy Riot), jejichž využití zdůvodňuje tím, že "byly na internetu." Ano, byly na internetu, na proruském evidentně manipulativním webu aeronet.cz, který články nepodepisuje a kdo ví, kdo ho provozuje.

V tomto ohledu si současný senátor může podat ruku s bývalou hvězdou komunistické žurnalistiky Jaroslavem Kojzarem, který internetový ironický hoax přijal za bernou minci a vystavěl na něm svůj komentář.

Moje P.S. na závěr: Odhlédnuto od uměle vytvářených vln, které kolem této mediální pidiudálosti se snaží vytvářet různé zájmové skupiny, myslím si, že uvedená epizoda by se mohla stát dobrým začátkem pro diskusi o tom, zda by nebylo dobré se znovu kriticky zamyslet nad zpravodajstvím ČT. Tj. využít zkušeností posledních tří let, ponechat to, co se osvědčilo, a hledat cesty, jak dál. Mám na mysli jistou jednotvárnost a rutinu při výběru a zpracovávání informací o tom, co se doma i ve světě děje.