Bilance aféry Schapiro Zeman
aneb Když média si libují v konfliktech a politici jim nahrávají na smeč

Po včerejší mimořádné tiskové konferenci prezidentova tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka už máme jasno: Prezident Miloš Zeman do Moskvy na oslavy výročí porážky německého nacismu pojede, ale vojenské přehlídky se nezúčastní. Dalo se to očekávat - zahraniční politika a diplomacie mají svoje pravidla, která výstřelky lokálních samorostů tolerují jen do určité míry. Do kategorie zahraničně politických samorostů zahrnuji všechny tři naše české prezidenty. Ovšem jen ten poslední jakoby stále nechápal, že by měl hrát roli představitele státu hájící jeho zájmy a nikoli jen táborového řečníka vycházejícího vstříc svému elektorátu peprnými bonmoty a silnými prohlášeními.

Že by ke státnickým kvalitám měla patřit zvýšená ostražitost při styku s médii, dokládá názorný příklad slovní přestřelky prezidenta s americkým velvyslancem Schapiro, která proběhla právě v souvislosti s ohlášenou cestou Miloše Zemana do Moskvy. I když její příčinou byly výroky dvou politiků Andrew Schapira a Miloše Zemana, nelze přehlédnout vliv médií, které intenzitu konfliktu zesilovaly a umocňovaly tak, aby sloužil jejich účelu. Na jedné straně účelu propagandistickému, na straně druhé komerčnímu, snaze přitáhnout zájem publika.

Vše začalo zpravodajstvím ČT o průjezdu vojenského konvoje NATO z Pobaltí do Německa. V pořadu Události komentáře vysílaném 30. března americký velvyslanec Andrew Schapiro v rozhovoru s Lukášem Dolanským odpověděl na otázku: "je politicky moudré od českého prezidenta, že navštíví Moskvu, aby zde oslavil konec druhé světové války? takto:

"Není to na mně nebo na kterékoli jiné zemi, aby říkal, abychom říkali českému prezidentovi, co má, nebo nemá dělat. A chápu, že když prezident Zeman řekl, že je třeba vzdát hold oběti všem zemím v souvislosti s koncem druhé světové války, tak to chápu. Ta symbolika toho, že možná je jediným vůdčím představitelem EU, států EU, že prostě bude stát na tom pódiu, sledovat vojenský pochod, když ta armáda vlastně destabilizuje jeden ze států sousedících s EU, tak to možná je takové prekérní. Uvidíme, co se stane."

Uvedené znění pochází ze simultánního překladu v ČT24. Angličtina velvyslance je v televizním záznamu natolik překryta českým překladem, že nelze dohledat, do jaké míry česká verze odpovídala anglickému originálu. Ovšem u výrazu "prekérní" se dá s velkou pravděpodobností předpokládat, že v anglickém originále velvyslanec použil slovo "precarious."

O týden později prezident republiky poskytl rozhovor webu Parlamentní listy, v němž mu redaktor Radim Panenka položil kromě jiného tuto otázku:

PL: Nedávno vás v ČT zkritizoval americký velvyslanec Andrew Schapiro v souvislosti s oslavou konce války v Moskvě. Prý bude prekérní, když na tribuně na Rudém náměstí budete jako jediný státník zemí EU. Co o tom soudíte? A je v pořádku, když velvyslanec takto komentuje politiku cizího státu?

Návodnost této otázky je téměř čítanková. Opatrné diplomatické vyjádření amerického velvyslance redaktor nazval "kritikou" a "komentováním politiky cizího státu" přestože Schapiro výslovně uvedl, že "Není to na mně nebo na kterékoli jiné zemi, aby říkal, abychom říkali českému prezidentovi, co má, nebo nemá dělat." Miloš Zeman však přijal tuto zkreslenou interpretaci redaktora jako nahrávku na smeč a odpověděl:

"Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem."

Když pak Radim Panenka přidal otázku: "Neuvažujete kupříkladu, že byste si velvyslance Schapira pozval na Pražský hrad a své postoje mu podrobně vysvětlil?", přišla Zemanovsky rasantní odpověď, kterou média později často využívala ve svých titulcích: "Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené."

Konflikt a aféra byly na světě a média si je začala vychutnávat, a to na obou stranách současné studenoválečnické fronty. Ruská vládní "mezinárodní informační agentura Rossija Segodnja" (servis RIA Novosti) svůj komentář doplnila karikaturou ve stylu někdejších kreseb Kukryniksy.

Konflikt Zeman-Schapiro se dostal i na stránky západních médií. Že to pro ně nebyla jen okrajová zpráva, svědčí fakt, že celou aféru pečlivě sledovala, což se projevilo i v pohotovém informování o včerejší Ovčáčkově tiskové konferenci. Jejich zpravodajství se opíralo o verzi, kterou rozeslala do světa agentura Reuters. Píše se v ní: Schapiro had told Czech television it would be "awkward" if Zeman attended the ceremony as the only statesmen from an EU country...

Za povšimnutí stojí slovo "awkward," které se dá přeložit jako nemotorný, neohrabaný, neobratný, zatímco "precarious" se dá přeložit nejen jako prekérní, ale také jako pochybný, povážlivý, nebezpečný či riskantní. Možná, že pražský zpravodaj Reuters Michael Kahn znal původní Schapirův origiál, ale možná, že se rozhodl sám v překladu interpretovat výrok amerického velvyslance.

O tom, že překlad není mechanickým převodem, ale svého druhu interpretací, svědčí zpravodajství dalších, nikoli anglofonních médií. Podle německé verze Schapiro označil skutečnost, že Miloš Zeman by měl být jediným západním státníkem na vojenské přehlídce v době, kdy ruská vojska zasahují do událostí v Ukrajině, za "ziemlich heikel". Ve franouzštině se prekérní přeložilo jako "étrange", a ve španělštině jako "inoportuno".

Poučení z celé aféry? Nelze spoléhat na to, že média budou tlumit konflikty, spíše naopak. Je to v jejich povaze, i když nemusí patřit mezi ta média, která mají v popisu práce deformování informace a propagandu jako RIA Novosti. A právě to by měli mít neustále na mysli politici, když vypouštějí svoje výroky do veřejného prostoru. Měli by být schopni dohlédnout dopad a následky svých činů (slov), zvláště když "zastupují stát navenek" (Článek 63/a Ústavy ČR). Já osobně jsem z této aféry a z jejího ohlasu ve světě získal další nepříjemný pocit o klesající prestiži českého státu v rodině evropských společenství.