Perspektivy veřejnoprávních médií v Konírně MKČR

Teprve včera jsem se dostal k pozvánce na konferenci „Perspektivy veřejnoprávních médií,“ která se koná dnes v budově Ministerstva kultury. Zjišťoval jsem, komu dnes záleží na budoucnosti médií veřejné služby natolik, že pro tento účel svolává konferenci. Jak jsem ze jmen pořadatelů a programu konference pochopil, ministerstvo kultury s touto konferencí nemá mnoho společného, i když pořadatelé do pozvánky uvedli, že se koná „pod záštitou 1. náměstkyně ministra kultury ČR JUDr. Kateřiny Kalistové,“ která na úvod pronese zdravici.

Na jednu stranu mne mrzí, že mě skolila chřipka natolik, že se nebudu moci do Konírny v Nostickém paláci dnes v 16 hodin dostavit. Na straně druhé se obávám, že i kdybych zde byl, asi bych se nedozvěděl příliš nového. Jsem už stár, mediálních diskusí jsem za poslední čtvrtstoletí absolvoval na tucty, a uvedené řečníky – zástupce politické scény – jsem už vícekrát ve věci médií veřejné služby vyslechl. Neboť kdo zde má promluvit?

Například Mgr. Vítězslav Jandák – emeritní ministr kultury, poslanec PS PČR (ČSSD), člověk, který neustále opakuje „ať mi někdo konečně vysvětlí, co je veřejnoprávnost, já to pořád nevím,“ přestože v knihovně Parlamentního institutu leží několik studií, které uvádějí, že žádná veřejnoprávnost jako absolutní vlastnost an sich neexistuje. Má-li se něco hodnotit, pak zda příslušné vysílání plní či neplní veřejnou službu, přičemž charakteristiky této služby se případ od případu a v závislosti na čase, místě a okolnostech mohou lišit.

Nebo PhDr. Martin Komárek – dlouholetý novinář, dnes poslanec PS PČR (ANO), který to možná myslí dobře, ale není schopen nadhledu, jenž by mu umožnil pochopit, že vysílání ČT a ČRo zahrnuje více pořadů, než on sám či nějaký jednotlivec je schopen osobně zhlédnout, a že když se dělá reprezentativní výpravný historický seriál, že to něco stojí, a že to nemusí být důkaz plýtvání veřejnými prostředky.

Nehledě na to, že ze své paměti stále nemohu vymazat jeho komentář "Zbytečná, škodlivá Rada“ ze srpna 2000, v němž suverénně prohlásil, že „Není už pochyb o tom, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nikdy neměla vzniknout. Byla jedním z dětských omylů rané transformace. Jako je těžké napravit návyky získané v dětství, bude obtížné odstranit i Radu. Bez tohoto řezu však nebude televize v této zemi nikdy čistá.“ Věřím a doufám, že od té doby se Martin Komárek – na rozdíl od poslance Jandáka – už poučil a vzdělal, ale přece jen…

Nebo PhDr. Daniel Korte – emeritní předseda Rady pro rozhlasové a TV vysílání, dnes poslanec PS PČR (TOP 09), který je dnes stejným zapáleným anti-Babišem, jako byl začátkem 90. let vášnivým anti-Mathéem, a kterému se v roce 1993 podařilo v RRTV prosadit udělení licence na celostátní televizní síť Vladimíru Železnému and his boys. Nezdá se mi, že by právě on byl tím, kterému více než zničení Babišova mediálního impéria leží na srdci prosperita nezávislého vysílání veřejné služby.

Nebo Mgr. Ivana Levá – v letech 2002-2013 poslankyně PS PČR (KSČM), o níž předem vím, že koncept vysílání veřejné služby a Českou televizi jako členka Rady ČT bude obhajovat svým zdvořilým učitelským způsobem. Něco podobného, tj. obhajobu konceptu veřejné služby očekávám i od Mgr. Martina Kupky, který je zde představen jako bývalý novinář a tiskový mluvčí, dnes místopředseda ODS a starosta obce Líbeznice.

Nijak nechci snižovat úroveň diskuse, která může být právě ve střetávání názorů zajímavá. Přesto mám jisté pochyby, zda do této diskuse může něčím užitečným přispět Milan Knížák se svým insitním vnímáním světa médií, který jako člen Rady ČT v roce 2001 v rozhovoru pro BBC přiznal, že na televizi se moc nedívá, ale při tom měl vždy po ruce řadu rasantních řešení, včetně privatizace prvního programu ČT.

A zcela udiven jsem nad tím, že jako představitel odborné veřejnosti je zde uveden Mgr. Stanislav Novotný, u něhož jsem dohledal jedinou televizní zkušenost, a to v zaniklé regionální televizi Aspera TV. Pamětníci si Stanislava Novotného možná budou pamatovat jako porevolučního ředitele Úřadu vyšetřování ČR a ještě předtím tajemníka Nezávislé lustrační komise, který se v roce 1993 stal na krátkou dobu 16 měsíců policejním ředitelem, než ho Jan Ruml odvolal. Jeho portrét na Wikipedii vypočítává řadu jeho bohulibých činností, podnikatelské aktivity a partneři těchto aktivit jsou taktně zamlčeny.

Pro současnou debatu je však pro mne rozhodující jeho současná publicistická činnost projevující se publikováním článků a názorů v Parlamentních listech, a dokonce i na proruském webu AC24.cz. Nevadí mu ani publikovat v časopise Vědomí, což jest tištěný klon webu svobodnenoviny.eu s rubrikami „Konspirace“ „Duchovno“ „Exopolitika.“

Novotný je na konferenci představován jako předseda Asociace nezávislých médií (IČO 04189884), aniž bychom věděli, jaká média tento spolek sdružuje. Zatím jsou na webu jen zakládající dokumenty, z nichž vyplývá, že se jedná o osobní iniciativu Stanislava Novotného, který letos v květnu tuto asociaci jako spolek založil. Lecos nám však poví sídlo této asociace. Je totiž na stejné adrese v Soukenické ulici jako další spolek CS Institut (IČO 01890191), což jest Česko-slovenský institut, jehož ředitelem (alespoň tak jsem se dočetl v médiích) je Petr Žantovský, který dnešní konferenci spolupořádá.

Česko-slovenský institut je zajímavým spolkem, který funguje od 1. ledna 2014, a který na stránkách mediasres.cz nabízí zajištění doktorského studia a rigorózního řízení. Marně bychom však Česko-slovenský institut hledali v Akreditovaných studijních programech vysokých škol nebo v Atlasu školství.

Leccos objasní toto vysvětlení: “Česko-slovenský institut ve spolupráci s Otevřenou evropskou akademií ekonomiky a politiky zahajuje v České a Slovenské republice doktorské studium podle akreditovaných oborů kyjevské Mezinárodní akademie řízení personálu (MAŘP). Absolventi obdrží titul Ph.D. (philosophiae doctor). Doktorské studium vypisujeme pouze externí (kombinovanou) formou. Veškeré informace a konzultace Vám poskytne odborný garant doktorského studia a rigorózních řízení doc. mgr. Petr Žantovský, Ph.D.“

Kdo provozuje webovou stránku mediasres.cz označenou jako "odborný internetový magazín"? Je to další spolek Medias res (IČO 01334131) zapsaný do registru rovněž 1. ledna 2014. Jeho sídlem je bydliště Petra a Ireny Žantovských v Rudné, které posloužilo jako domov ještě jednoho spolku Aréna (IČO 26618460). Tím se kruh tří pořadatelů (CS Institut, Aréna, Asociace nezávislých médií) kolem jména Petra Žantovského uzavírá, když čtvrtého spolupořadatele, soukromou Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů, zde zastupuje Ing. mgr. Irena Žantovská, Ph.D.

Pamatuji se na to, jak jistý Jaroslav Berka, soukromý podnikatel v médiích, provozoval web Česká média a pořádal zajímavé pravidelné českokrumlovské mediální konference. Také proto mně vůbec nevadí, že Petr Žantovský organizuje v Konírně Nostického paláce sérii konferencí na téma médi (ta poslední v říjnu se týkala bulvarizace médií). Jenom bych byl rád, kdyby zastoupení v panelech bylo stejně tak kvalifikované a vyvážené, jak jsme to zažívali v sálech hotelu Růže, bez exotů typu Milana Knížáka či Stanislava Novotného. Protože jen tak pak může vzniknout Sborník textů, který i po letech má čtenářům co říci.