BBC na rozcestí – jaká bude nová Královská Charta? (Mediažurnál 4/2015)

„Nechceme systém, který nás dusí, který nám říká, jak máme pracovat, namísto toho, co máme dělat. Nechceme systém, který nás zmrazí do aspiku tak, že nebudeme moci reagovat na budoucí výzvy, nebo který nám říká, že naše služby by se měly plánovat podle vysílacích schémat našich konkurentů namísto podle potřeb našich diváků.“

Tato slova pronesl generální ředitel BBC Tony Hall při listopadové návštěvě studií ve Walesu a jejím adresátem byli nejen posluchači v Cardiff Business Clubu, ale především britští poslanci a vláda a její ministerstvo pro kulturu, média a sport, které v současné době zpracovává připomínky z veřejné konzultace o budoucí podobě Charty BBC.

Charta je ústavním dokumentem, který zřizuje instituci vysílání veřejné služby ve Velké Británii a stanovuje její základní úkoly, jež pak pro BBC následně specifikuje rámcová Dohoda s vládou. Královská Charta, doslova Royal Charter, je dokument, který vydává královna, ovšem její text připravuje vláda v dohodě s parlamentem. Od vzniku BBC jako veřejné korporace v lednu 1927 se BBC řídila osmi Chartami, jejichž platnost se pohybovala od pěti do patnácti let. Platnost té poslední, vyprší koncem příštího roku 2016, a právě podoba té příští Charty je dnes ve Velké Británii předmětem živé veřejné diskuse.

Oficiálně tuto diskusi odstartoval tzv. Green Paper, podklad k veřejné konzultaci o Chartě BBC, který ministerstvo zveřejnilo 16. července s tím, že kdokoli se k tomuto dokumentu může do 8. října vyjádřit. Dokument rozděluje problematiku do čtyř tematických okruhů: poslání a účel BBC, rozsah a zaměření činnosti BBC, její financování a její řízení. Není žádným tajemstvím, že současná vláda konzervativců Davida Camerona není žádným velkým příznivcem BBC, na jejíž adresu v Zelené knize padají četné kritické poznámky. Vládní pohled na uvedená témata pak doplňuje devatenáct otevřených otázek.

Například zda šest veřejných účelů stanovených předchozí Chartou by se nemělo změnit a upravit tak, aby bylo jasnější, jak a čím by se měly konkrétně naplňovat. Připomeňme si, že jde o tyto úkoly BBC: podporovat občanský život a občanskou společnost, podporovat vzdělání a výuku, podněcovat kreativitu a kulturní znamenitost, reprezentovat Velkou Británii, její národy, regiony a komunity, přibližovat Británii světu a svět Velké Británii, při prosazování jejích dalších účelů zpřístupňovat veřejnosti výhody nových komunikačních technologií a služeb.

Jiný dotaz míří k problému, jakým způsobem by se měla BBC v budoucnu financovat vzhledem k tomu, že vybírání poplatku na základě vlastnictví televizního přijímače je v podmínkách digitálních médií stále častějším předmětem kritiky. Vládní dokument také klade otazníky nad službami BBC, které podle jeho názoru jsou až příliš rozsáhlé a v některých oblastech se překrývají se službami poskytovanými komerčním sektorem.

Jestliže před dvaceti lety provozovala BBC dva televizní programy a pět celostátních rozhlasových stanic; dnes má devět televizních programů, počet celostátních rádií se zdvojnásobil na deset, včetně regionálních stanic tak BBC nabízí 57 rozhlasových programů. Zpravodajský portál BBC na webu navštíví až 25 milionů uživatelů týdně. Právě těmito produkty financovanými z veřejných prostředků a poskytovanými zdarma prý BBC nepříznivě ovlivňuje celkový mediální trh.

Zelená kniha vyslovuje pochyby i nad tím, zda se vedení BBC až příliš nezaměřuje na procenta sledovanosti, když kopíruje formáty komerčních televizí. Zatímco proti tančení s hvězdami není námitek, protože vzniklo v BBC, pěvecká soutěž Hlas/Voice, který BBC koupila od společnosti Endemol, je trnem v oku ministerského dokumentu. Výhradám se nevyhnul ani řídící orgán Trust, který před deseti lety nahradil Radu guvernérů. Ke zvážení vláda předkládá tři varianty: buď zreformovat Trust, nebo vytvořit zvláštního externího regulátora pro BBC, nebo – což by vyhovovalo současné vládě asi nejvíce - přenést regulační povinnosti na současného telekomunikačního regulátora Ofcom.

Když 8. října vypršel termín podávání připomínek ke konzultacím, zveřejnila BBC svůj vlastní dokument s odpověďmi na položené otázky. Už název dokumentu odvozený od iniciál BBC: British, Bold, Creative, tj. britský, odvážný, tvůrčí, naznačil, že lidé z BBC jsou připraveni se bránit. Na jedné straně BBC uznává, že mediální krajina se změnila a proto se Charta musí upravit, na straně druhé nesouhlasí tím, že by rozšiřování služeb BBC mělo nepříznivé dopady na mediální trh. Spíše naopak. BBC přispěla k úspěšnému přechodu na digitální vysílání, služba iPlayer pomohla zpopularizovat služby na vyžádání, z nichž mnohé jsou dnes placené. V pozadí všech odpovědí BBC na položené otázky je myšlenka vyjádřená již v úvodu dokumentu: je třeba posílit, nikoli oslabit současný model. Své odpovědi na otázky položené Zelenou knihou odpověděl i řídící orgán BBC The Trust.

BBC argumentuje mezinárodními studiemi, podle nichž tam, kde je kvalitní veřejnoprávní televize, roste úroveň i jejích soukromých konkurentů. Nehledě na to, že silný veřejnoprávní sektor přispívá k prosperitě mediálního trhu, zaměstnanosti a k podpoře národní audiovizuální kultury.

Vedení BBC se dnes cítí nejvíce ohroženo právě v ekonomické oblasti. Už v roce 2010, po prvním vítězství konzervativců ve volbách, přišla vláda – na pozadí tehdejší finanční krize – s úspornými opatřeními, když chtěla přestat platit BBC náhradu za ušlé televizní poplatky, které ze zákona nemusí platit senioři. Po složitém jednání tenkrát došlo ke kompromisu, podle něhož stát i nadále doplácel BBC poplatky za osoby starší 75 let výměnou za to, že BBC plně převzala financování BBC World Service, monitoringu a velšského programu S4C.

Když si letos v květnu konzervativci vítězství ve volbách zopakovali a získali v parlamentu většinu, při níž se už o vládu nemusí dělit s liberály, přišla další rána. Ministr financí prosadil návrh, který před pěti lety neuspěl, a podle něhož z britského státního rozpočtu postupně vymizí částka, kterou vláda posílala do BBC za seniory, což bude znamenat výpadek kolem půl miliardy liber ročně.

Překvapivé a neobvyklé bylo to, jakým způsobem toto rozhodnutí padlo. BBC byla postavena před hotovou věc, aniž se s ní – podobně jako před pěti lety – vedla nějaká diskuse. V tomto bodě se projevilo slabé místo konceptu nezávislosti BBC. Na jedné straně je na vládě zcela nezávislá, do její činnosti vláda nemůže a nesmí zasahovat, neboť hlavním orgánem, který by měl hájit zájmy veřejnosti a nezávislost BBC, je Trust řídící se Chartou a Dohodou. Na straně druhé vláda může vytvářet takové systémové a ekonomické podmínky, kromě jiného i formulováním nové Charty, které BBC mohou posílit nebo oslabit. Že se do takových rozhodnutí občas promítají i politické postoje, o tom netřeba pochybovat.

Také proto dnes ředitel Tony Hall vede kampaň na obranu BBC ve jménu zachování její nezávislosti na vládě, politice a politicích. Například žádá, aby platnost budoucí Charty se nezkracovala; navrhuje, aby její období bylo jedenáctileté, čímž by se vyhnulo souběhu s pětiletým volebním cyklem. Obava ze současné situace, v níž konzervativci mají v parlamentu většinu, se promítla také do požadavku Tony Halla, aby všechna rozhodnutí přijímaná ve věci BBC musela schválit v parlamentu dvoutřetinová většina.

Z vládou navrhovaných možností, jak získávat finance, BBC preferuje německý model, tj. solidární poplatek na veřejnou službu by měla platit každá domácnost bez rozdílu. A jestliže vláda měla výhrady ke složitému způsobu organizace a činnosti řídícího a dohlédacího orgánu Trust (62 zaměstnanců, náklady 10 milionů liber ročně), Tony Hall by raději volil nezávislou komisi pro vysílání veřejné služby (PSBC – Public Service Broadcasting Commission), než podřízení Ofcomu, který se stará více o byznys než o kulturu.

BBC při své obraně využívá silný argument – podporu veřejnosti a oblibu jejích programů. Také proto žádá Tony Hall, aby každé rozhodování bralo v úvahu také názory těch, kterým BBC slouží, plátcům poplatku. V rámci veřejné konzultace Zelené knihy došlo v průběhu tří měsíců od července do října na ministerstvo 192 tisíc připomínek. Ministerstvo sice tvrdí, že zhruba třetina z nich pochází od občanských aktivistů nátlakové skupiny 38stupňů (38 degrees – úhlový stupeň, při němž se sněhové vločky začínají spojovat do laviny), nicméně vytvořilo odborný panel, který bude všechny připomínky vyhodnocovat a zpracovávat do dalšího dokumentu Bílé knihy, která se stane podkladem pro závěrečnou legislativní práci na nové Královské Chartě.

Jak současné potýkání Cameronovy vlády s vedením BBC ve věci nové Královské Charty dopadne, ukáže příští rok. Něco naznačí výsledky veřejné konzultace, slovo dostanou i obě komory parlamentu prostřednictvím příslušných výborů. Neměl by však vzniknout dojem, že odlišné názory vlády a BBC na novou Chartu mají charakter zásadního sporu o vysílání veřejné služby. Nikdo nezpochybňuje oprávněnost existence BBC, prospěšnost jejích služeb, jakož i nezbytnost hradit její činnost z veřejných prostředků, i když se zatím stále neví, jak se budou získávat a vybírat.

P.S. O tom, že vedení BBC si kritiku Zelené knihy vzalo k srdci, svědčí fakt, že televizní soutěž Hlas/Voice BBC již v této sezóně přepustila soukromé stanici ITV.

odevzdáno 26.11.2015