Rodokmen jedné zprávy aneb Víme, co čteme a diskutujeme?

V pátek 18. listopadu odpoledne se na serveru Novinky.cz objevila zpráva s titulkem Finsko se jako první země zbaví školních předmětů. Téma zřejmě zaujalo, neboť během 24 hodin se pod článkem vyrojilo 450 diskusních příspěvků komentujících tuto převratnou vzdělávací reformu. Celá diskuse však měla drobný nedostatek. Diskutovalo se totiž o něčem, co nebyla pravda, nebo co bylo pravdivé jen zčásti.

Ano, téma bylo chytlavé, neboť komu by se nelíbilo, kdyby všechno bylo tak, jak článek popisuje: "V osnovách již nebudou jednotlivé předměty, ve třídách se nebudou vyučovat samostatně fyzika, matematika, (cizí) jazyk, dějepis či zeměpis....
Namísto jednotlivých předmětů budou studenti studovat události a jevy v interdisciplinární podobě. Druhá světová válka se bude tím pádem probírat a následně zkoušet z hlediska historie, geografie a matematiky. A kupříkladu v rámci kurzu „Práce v kavárně“ si studenti zlepší znalosti v angličtině a ekonomii, a zároveň si vytříbí komunikační dovednosti.
...Hlavní myšlenkou je, že studenti by si měli s ohledem na své schopnosti a budoucí ambice vybrat, jaké téma nebo jev chtějí studovat. Žádný žák tedy nebude muset projít celý předmět fyziky nebo chemie. Celou dobu bude moci mít na paměti heslo „K čemu to potřebuji umět?“.

Odkud se tato informace vzala? Autor(ka) článku skrývající se pod značkou -fš- cituje jako zdroj server "Bright Side," konkrétně tento článek z 10. listopadu, který autor(ka) -fš- v podstatě slovo od slova přeložila. Stačilo se však jen letmo podívat na webovou stránku brightside.me, aby bylo hned jasno, že tento server nemá žádné ambice být seriózním zpravodajstvím. Vše se tady zaměřuje na zábavu, jak naznačují i tři hlavní rubriky "Inspirace", "Kreativita", "Zázraky". Právě zpráva o rušení předmětů ve finském vzdělávacím systému se nachází v sekci zázraky/kuriozity s upoutávkou "Tohle je skutečná revoluce ve vzdělávání."

Youtuberská generace se zkrátka zaradovala nad likvidací nenáviděné fyziky, chemie, matematiky a učinila tuto zprávu prostřednictvím facebookových odkazů událostí globálního významu publikovanou od Chorvatska až po Thajsko.

Podíváme-li se blíže na obsah webu Bright Side, jde vesměs o recyklované, již na webu publikované materiály, z nichž zdejší redaktoři vytvářejí kompilace a rešerše typu "Deset neuvěřitelných náhod", "Jak si udržet zdravý a silný vztah", nebo Pět stupňů lásky a také odkazy na videa na YouTube. Nejvíce lákají samozřejmě kuriozity, sledovanost se pohybuje v pěti až šestimístných číslech. Článek o rušení předmětů ve Finsku se přehoupl dokonce přes milion do sedmimístné kategorie.

Stalo se bohužel běžnou praxí, že pod zástěrkou rešerší vznikají servery, které vykrádají cizí zdroje, jejichž obsah přežvýkají, interpretují a předělají tak, aby to posloužilo jejich vlastním zájmům a přitáhlo co největší sledovanost. Také v Česku je jich nemálo, Parlamentní listy budiž exemplárním případem. Jejich provozovatelé se hájí tím, že pouze citují a citovaný zdroj poctivě uvádějí. Rovněž Bright Side na konci článku o finské vzdělávací reformě připojil odkaz na zdroj, odkud informace pochází. Ten kdo na odkaz klikl, mohl zjistit, že se jedná o více než rok starou reportáž z britského deníku The Independent, umístěnou na web 20. března 2015.

Také tato reportáž ve svém titulku uvádí, že předměty ve finských školách v průběhu reformy vzdělávacího systému nahradí "témata" (topics). Jenomže při detailní četbě článku reportéra Richarda Garnera se čtenář nikde nedočte, že "ve třídách se nebudou vyučovat samostatně fyzika, matematika atd. .... nebo "Žádný žák tedy nebude muset projít celý předmět fyziky nebo chemie.... nebo „K čemu to potřebuji umět?“. To všechno vzniklo dodatečně v textu na Bright Side, který Novinky.cz otrocky převzaly.

Ovšem už samotná Garnerova reportáž a hlavně její titulek měly povahu ne zcela přesné informace. Jak už jsem kdysi zdokumentoval na případu "jedovatých klobás", v době internetu se už nelze na sto procent spolehnout na tradiční seriózní média, která občas ve svých internetových verzích loví čtenáře klikbajtovými tématy a titulky. Kdyby značka -fš- zadala do googlu tři slova: "education reform Finland" nemohlo ji uniknout, že jiný seriózní zdroj Washington Post na svém webu okamžitě zareagoval na Garnerův článek publikováním materiálu "Ne, Finsko se nezbavuje tradičních školních předmětů". Jeho autor, rodilý Fin, v něm zasazuje Garnerovu "přehnanou (overblown)" reportáž do patřičných proporcí.

Značka -fš- se však nejen nepodívala do googlu, ale možná si ani nepřečetla Garnerovu reportáž, ze které Bright Side opisoval. Zřejmě jí stačilo, že The Independent se dá pokládat za prověřený zdroj, takže jí nedošlo, že text článku v Bright Side se od originálu v The Independent dosti liší. I když to od čtenáře vyžaduje trochu trpělivosti, stojí za to projít si proměny jednoho jediného odstavce:

"Subject-specific lessons – an hour of history in the morning, an hour of geography in the afternoon – are already being phased out for 16-year-olds in the city’s upper schools. They are being replaced by what the Finns call “phenomenon” teaching – or teaching by topic. For instance, a teenager studying a vocational course might take “cafeteria services” lessons, which would include elements of maths, languages (to help serve foreign customers), writing skills and communication skills."

V českém překladu:
"Lekce jednotlivých předmětů - hodina dějepisu ráno, hodina zeměpisu odpoledne - se postupně přestávají používat u šestnáctiletých studentů v městských vyšších školách. Nahrazují se tím, co Finové nazývají "výuka fenoménu/jevu" - tedy učení podle témat. Například teenager studující průmyslovku nebo učňovskou školu si může zapsat hodiny "kavárenské služby", v nichž budou zahrnuty prvky matematiky, cizích jazyků (pro obsluhu zahraničních zákazníků), dovednosti při psaní a komunikační schopnosti."

Bright Side si to vyložil takto:
"Instead of individual subjects, students will study events and phenomena in an interdisciplinary format. For example, the Second World War will be examined from the perspective of history, geography, and math. And by taking the course ”Working in a Cafe," students will absorb a whole body of knowledge about the English language, economics, and communication skills."

Což česká verze překládá slovy:
"Namísto jednotlivých předmětů budou studenti studovat události a jevy v interdisciplinární podobě. Druhá světová válka se bude tím pádem probírat a následně zkoušet z hlediska historie, geografie a matematiky. A kupříkladu v rámci kurzu „Práce v kavárně“ si studenti zlepší znalosti v angličtině a ekonomii, a zároveň si vytříbí komunikační dovednosti."

Když porovnáme zdroj a jeho převyprávění, zjistíme, že při překladu došlo k vynecháním pojmu "vocational education," což ve Finsku představuje především učňovské vzdělání na úrovni průmyslovek, které zřizují jednotlivé municipiality (viz "city’s upper schools"). Takže specifický případ, při němž si šestnáctiletí vybírají učební látku podle potřeb svého oboru, což má u neakademického vzdělávání svoji logiku, upravený překlad vztáhl na celou vzdělávací soustavu.

Kromě toho, jak vyplývá nejen z korigujícího textu ve Washington Post, ale i z reportáže Richarda Garnera, "na jevy zaměřená výuka" ("phenomenon-based teaching") je doplňkovým projektem, který bude zařazován do výuky jednou až dvakrát do roka v trvání několika týdnů. Tedy klasická výuka na školách prvního a druhého stupně zůstává. Poté, co server Bright Side svým článkem opět vypustil do světa polopravdivou fámu, Finská "Národní rada pro vzdělávání" (Opetushallitus) se cítila být povinována zveřejnit dementi "Výuka předmětů ve finských školách se neruší." Nehledě na to, že konečná podoba reformy - jak o tom v Garnerově reportáži vypovídají příslušní úředníci, se stále ještě diskutuje a tříbí. Shrnuto a podtrženo, autoři serveru Bright Side podstatně zkreslili původní zprávu a redaktoři Novinek si nedali práci, aby cokoli zkontrolovali.

To, co mne zaujalo při sledování proměn původního textu, byla věta, kterou si redaktoři Bright Side zcela vymysleli. Mám na mysli: "Druhá světová válka se bude tím pádem probírat a následně zkoušet z hlediska historie, geografie a matematiky." O výuce týkající se druhé světové války totiž není v originální verzi Independentu ani zmínka. Naopak, jako příklad křížového prolínání předmětů Garner uvádí téma Evropská unie. Doslova: "More academic pupils would be taught cross-subject topics such as the European Union - which would merge elements of economics, history (of the countries involved), languages and geography." Garnerova reportáž si zvolila jako ilustrační případ interdisciplinarity výuku EU z pohledu ekonomie, dějin, jazyka a zeměpisu, tedy žádnou druhou světovou válku.

Pátral jsem, co je server Bright Side zač, a zjistil jsem, že je součástí pozoruhodného projektu, jehož hlavní sídlem je ruský Tatarstán a město Kazaň. Alespoň tam směřují stopy vlastníků domén, na nichž tento zábavný internetový server provozuje několik jazykových verzí: kromě anglické verze brightside.me (doména .me patří Černé hoře), je tu také verze ruská www.adme.ru, francouzská sympa-sympa.com, španělská genial.guru, portugalská incrivel.club a čínská daleba.net. Všechny tyto domény s výjimkou adme.ru si zaregistrovali v letech 2013-15 Marat Muchametov a Pavel Radaev z Kazaně. Čtyři jejich servery se provozují z Bavorska. Všech šest verzí ma zhruba stejné členění a velice podobný obsah.

Z těchto verzí pouze Bright Side dal nahlédnout do svého redakčního zázemí. O tom, že se s nejvyšší pravděpodobností jedná o kolektiv, který sedí v Kazani a komunikuje napříč planetou, mne přesvědčuje i ten drobný faul, kterého se jeho autoři dopustili, když si vymysleli výuku o druhé světové válce a vynechali téma Evropské unie. Možná, že je to nepodstatný detail, ale pro mne je tahle úprava textu smutným svědectvím o autocenzuře, která proniká v Rusku i do obsahu nepolitického zábavném serveru.

Vraťme se však k podstatě věci. Případ, který jsem tady podrobně a možná trochu zdlouhavě popsal, není ojedinělý. Vybral jsem ho proto, protože se mi zdál být politicky neutrální a server Novinky patří mezi nejčtenější zpravodajské online zdroje. Chtěl jsem na něm ukázat, jak snadno dochází k deformaci faktů a zkreslování reality. Chtěl jsem na něm také demonstrovat povahu dnešních internetových médií a autorů jejich obsahu, kdy několik málo teenagerů - viz fotografie redakčního kolektivu webu Bright Side - má tu moc přivést na celé planetě do diskusního varu tisíce lidí, kteří jsou schopni (nebo ochotni?) přijmout cokoli, co jim internetová média předloží.

Bude asi ještě nějakou dobu trvat, než se lidé naučí tomu, čemu se říká mediální gramotnost. Tedy že nenaletí na špek každému klibajtu a zvyknou si zdroje na internetu prověřovat, včetně těch, které se podbízejí jejich vidění světa. Ale ještě před tím by se snad téhle mediální gramotnosti mohli naučit redaktoři v médiích, která se označují jako seriózní. Tam vidím hlavní problém.

P.S. Kam se parta z Kazaně hrabe na ajťáky z Makedonie, o nichž jsem se prostřednictvím Jiřího Hlavenky dozvěděl: "Více než 100 pro-Trumpovských webů šířících falešné zprávy se šíří z jednoho místa Makedonie, tvoří je nějaká místní parta. Tvůrci těchto hoaxů ovšem Trumpovi nestraní, je jim úplně jedno, jak volby dopadnou, dělají to jen pro svůj profit z reklamy - zkoušeli totiž tvořit i weby a fake zprávy ve prospěch Clintonové, ale nebyl o ně zájem, neměly čtenost." Hlavenka zřejmě čerpal z BuzzFeedNews, kde jsou další detaily. O tom, že hoaxy se finančně vyplatí - lidé na ně klikají častěji, než na seriózní zprávy - píše zase Timothy B. Lee.