Cenzura dle Jiřího Ovčáčka - příklad politické demagogie

Na rozhodnutí firmy Seznam.cz a.s. vyřadit z inzertního programu Sklik zpravodajské weby, které nesplňují některé z pravidel vycházejících z novinářské a zpravodajské etiky, reagoval prezidentův mluvčí Ovčáček tweetem: "Cenzura nepohodlných názorů, pokusy o ekonomickou likvidaci, kterým novináři tleskají." V jiném tweetu pak napsal: "Předseda vlády z ČSSD bezostyšně podporuje zavedení cenzury. Pokus zničit nepohodlná média ekonomickou cenzurou je."

Podle mého názoru by si Jiří Ovčáček měl zopakovat základní novinářskou abecedu a ujasnit si, co to vlastně cenzura je, a jak v praxi vypadá. Ani nejširší a poněkud pochybná definice cenzury na české Wikipedii, která na rozdíl od Wikipedií zahraničních (DE, EN, FR) cenzurou nazývá i zcela běžné rozhodování o agendě (agenda-setting) toho kterého média, se nijak nekryje s tím, co se stalo na Seznamu.

Seznam.cz a.s. jako soukromý subjekt se o své vlastní vůli rozhodl, že kromě toho, že do Skliku nebude přijímat některé zpravodajské weby, nebude je také zařazovat do katalogu odkazů a v sekci Denní tisk. Rozhodnutí Seznamu nijak nebrání publikační aktivitě kteréhokoli zpravodajského webu na síti, jenž si může zajistit propagaci kdekoli jinde, třeba i prostřednictvím sociálních sítí, a namísto Skliku se může obrátit na Google AdSense, který funguje stejně jako Sklik. Takže o nějaké cenzuře nebo o ekonomické blokádě tady nemůže být žádná řeč.

Tohle buď Jiřímu Ovčáčkovi nedochází, nebo klame záměrně, jako zkušený propagandista, jehož metody se příliš neliší od těch, které známe z minulosti. Ovčáčkovu komunikaci na twitteru docela výstižně komentovala Darina Vymětalíková citací ze své dizertační práce zmiňující polského jazykovědce Glowinského, jenž v knize "Rytuał i demagogia," analyzoval jazyk bývalého režimu. Podle něj jednou z funkcí jazyka socialismu bylo "vytrhávání slov z původních kontextů, resémantizace a přiřazování nových, pro režim výhodnějších konotací." Ovčáčkova nálepka cenzury umístěná na něco, co cenzurou není a nikdy nebude, spadá do této kategorie.

Rozhodnutí Seznamu ukončit spolupráci s některými zpravodajskými weby poněkud zkreslily interpretace a titulky médií o tom, že je to akce proti "dezinformačním webům," což vyvolalo následné diskuse i uvnitř mediální komunity. Ty weby, kterým Seznam uzavřel svoje vstupní brány, totiž vůbec nemusí být prvoplánově dezinformační. Pravidla pro zpravodajské weby, které Seznam zveřejnil, pouze od nich žádají, aby se chovaly slušně a dodržovaly některé základní žurnalistické standardy, což jest chvályhodné.

Do katalogu odkazů a v sekci Denní tisk se tudíž nedostanou zpravodajské weby, které porušují tato pravidla:
- obsah stránek nerespektuje zásady novinářské práce či zpravodajské etiky;
- názory a komentáře na těchto stránkách jsou vydávány za zpravodajství;
- obsah stránek je v rozporu s fakty, smyšlený, dezinformační či klamavý;
- informace na těchto stránkách jsou uváděny v zavádějících kontextech či obsahují konspirace vydávané za zpravodajství;
- obsah stránek bez právního důvodu dehonestuje osoby či další subjekty;
- na stránkách není uveden jejich provozovatel;
- autoři obsahu na těchto stránkách jsou smyšlení.

Nejsou to náhodou pravidla, po jejichž dodržování tak často volají politici a také Ovčáčkův šéf?