Dobrý úmysl, problematické provedení (Týdeník rozhlas 4/2018)

Od začátku roku mají německá média kromě sestavování vlády ještě jedno žhavé téma - zákon „ke zlepšení prosazování práva v sociálních sítích“ označený jako NetzDG. Podle tohoto zákona mají sociální sítě od 1. ledna přísněji posuzovat obsah příspěvků svých uživatelů. Konkrétně se to týká sociálních sítí Facebook, Twitter, YouTube a Snapchat.

Zákon vyvolal rozporné reakce. Na jedné straně veřejnost chápe, že pokud na sítích dochází k porušování zákona, jako je veřejné vyzývání a schvalování trestných činů, podněcování k nenávisti, publikování krutého násilí a pornografie, šíření pomluv, vyhrožování zločinem a podobně, mělo by se s tím něco dělat. Na druhé straně se ukazuje, že zákonodárce řadu věcí nedomyslel, což ukázala praxe prvních lednových dnů.

Podobně jako některé komentáře v Německu, také v českých médiích se o tomto zákonu mluví jako o zavedení cenzury. V žádném případě však nejde o klasickou cenzuru. Sociální sítě příspěvky svých uživatelů nekontrolují a o své vůli necenzurují. Podle nového zákona však musí v případě, když někdo podá stížnost na obsah, který odporuje německým zákonům, a když tento obsah je „zjevně protiprávní“, během čtyřiadvaceti hodin zasáhnout a daný příspěvek vymazat, jinak jim hrozí pokuta.

Když sociální sítě začaly od 1. ledna jednat po dle zákona, největší poprask vyvolalo zablokování twitterového účtu poslankyně Alternativy pro Německo (AfD) Beatrixe von Storchové. Příčinou byl tweet, kterým von Storchová reagovala na novoroční výzvu kolínské policie, jež - na základě zkušeností z loňského silvestra - požádala veřejnost o klid, respekt a toleranci ve čtyřjazyčném provedení včetně arabské verze. Storchová to komentovala slovy: „Jak to, že oficiální policejní web NRW tweetuje arabsky? Chcete tím uchlácholit barbarské muslimské masově znásilňující hordy mužů?“

S poukazem na paragraf 130 trestního zákona o podněcování nenávisti vůči skupinám obyvatel kvůli jejich národní, etnické, rasové nebo náboženské příslušnosti Twitter toto sdělení vymazal. Kromě toho zablokoval von Storchové její twitterový účet na dvanáct hodin. Nebyl to jediný případ, kdy Twitter nebo Facebook oznámily uživateli, že jeho příspěvky nejsou v souladu se zákonem, a proto se odstraňují.

Jak ukázala praxe, vyskytly se případy, kdy Twitter odstranil i takové obsahy, které se „zjevně protiprávním obsahem“ neměly co do činění. Byl to i případ satirického časopisu Titanic, jemuž Twitter smazal ironickou reakci na texty von Storchové, přestože v ní Titanic neměl jakoukoli výzvu k nenávisti. Provozovatelé sociálních sítí ze strachu před pokutami přitvrdili natolik, že preventivně začali mazat sdělení, které jejich algoritmy a personál vyhodnotili jako nezákonné. Začaly se vynořovat i další nedostatky zákona, například nemožnost v případě neoprávněného smazání zprávy dosáhnout v rámci zákonem zavedené mimosoudní procedury nápravy, uživatel se musí obrátit na soud.

Kromě toho i před vydáním zákona bylo možné se prostřednictvím soudů bránit proti nenávisti, falešným informacím a pomluvám na síti. Problém byl v tom, že rozhodování soudů trvalo příliš dlouho. Aby se proces „čištění sítí“ od nezákonného obsahu urychlil, zákon ho svěřil do rukou provozovatelů sítí. Otázkou však je, zda mimosoudní procedury v rukou soukromých společností neohrožují liberální pojetí svobody projevu, které toleruje názorovou pluralitu, jakkoli může být kontroverzní. A také, zda se situace nedala řešit jinak, například vytvořením specializovaných soudů, které by rozhodování urychlily.

V německém Bundestagu se dnes formuje koalice složená z FDP, Zelených, strany Linke a zřejmě i AfD, která pravděpodobně navrhne zrušení NetzDG. Současná vláda však odmítá o věci jednat, dokud se v červnu nevyhodnotí zkušenosti prvních šesti měsíců. Možná doufá, že pozitivní účinky zákona převáží nad jeho nedostatky. Třeba že sociální sítě ve spolupráci s judikaturou soudů svoje rozhodování zkvalitní natolik, že už se nestanou případy mazání nezávadných obsahů, že se tak stane jen v případech prosazování platného práva.