Co nám to sem lítá z Bruselu

Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova:

"To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou... my jako ovce pro to zdviháme ruku... Tak jestli vám to nevadí - mně to vadí."

Za tento nehorázný příměr se předseda ODS Petr Fiala okamžitě omluvil a poslanecký klub ODS vyzval Klause k odchodu z ODS.

Ještě ve Sněmovně se Klaus hájil tím, že pouze upozornil na to "že přes 57 % zákonů, které zde přijímáme a doručujeme občanům, nevzniká z naší vůle (...) to je prostě ztráta suverenity České republiky (...) Příměr možná byl drsný, ale v jádru sedí. (...) A když to někdo kritizuje, ať už vhodně, nebo nevhodně, tak ho tady okřikují." Po tomto projevu opustil sál a omluvil se na zbytek jednání, zřejmě aby nemusel reagovat.

O tom, že Václav Klaus mladší zřejmě netuší, jak vzniká evropská legislativa, svědčí jeho názor, že "to sem přilítlo."

Má pravdu, "přilítlo to", ovšem jako výchozí dokument k debatě a posouzení, do Sněmovny už v roce 2012, když Komise z Bruselu poslala do Prahy původní návrh pozdějšího GDPR nařízení, dokument dostal podobu sněmovního tisku a Výbor pro evropské záležitosti určil jako zpravodaje dokumentu Marka Bendu. Poté, co se výbor v dubnu 2012 seznámil se stanoviskem vlády, zavřela se ve Sněmovně nad záležitostí na šest let voda.

Na rozdíl od Sněmovny Senát dokument vzal vážně, projednal ho ve výboruech (opraveno na základě upozornění Víta Zvánovce, pro něhož původně uvedený chybný plurál byl důkazem mojí dezinterpretace vyjednávání o GDPR - viz jeho komentář na Facebooku), dal ho i k posouzení plénu, jehož usnesení s kritickými připomínkami poslal do Bruselu.

O tom, jak se projednávala nová směrnice a nařízení k ochraně dat, ukazují záznamy procedur dostupné zde a tady. Můžeme z nich vysledovat, že konečné slovo při rozhodování o finální verzi dokumentů měl Evropský parlament a Rada EU, tedy orgány, v nichž má Česká republika zastoupení.

Mezi autory četných pozměňovacích navrhů však chybí jména českých poslanců - do roku 2014 ve výboru LIBE "Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci" nikdo nebyl, po roce 2014 zde působili Jiří Payne a Tomáš Zdechovský. V seznamu konečného hlasování jméno Jiří Payne chybí.

Čeští ministři spravedlnosti a vnitra se účastnili vícero zasedání Rady EU k danému tématu. Záznam procedury k nařízení GDPR vykazuje devět zasedání Rady EU, o Směrnici jednala Rada EU celkem pětkrát. Na prezenčních listinách nalezneme jména Helena Válková, Jan Sixta, Kateřina Flaigová, Petr Jäger, Milan Chovanec, Robert Pelikán.

Rada EU Směrnici nakonec v dubnu 2016 odklepla téměř jednomyslně, nesouhlasilo jen Rakousko, český disentující názor se dostal do zápisu.
(DODATEK 19.3.: Stejný výsledek mělo hlasování o nařízení GDPR, k němuž však kromě ČR přiložily zvláštní prohlášení také Komise EU, Velká Británie, Slovinsko a Rakousko.)

Zavedení ochrany osobních dat GDPR tedy není ničím, co "přilítlo z Bruselu", ale je to výsledek legislativního procesu, na jehož začátku byl záměr chránit občany EU, legislativního procesu, na němž se mohly podílet všechny členské země, a který byl podroben kolektivnímu posouzení na půdě EU, z nichž řada probíhala v neformálním trialogu mezi Komisí, Parlamentem a Radou EU, tedy za přítomnosti českých zástupců. Otázkou je, zda se tato přítomnost také proměnila v aktivní účast a zda se naši zástupci do zdlouhavých a složitých vyjednávání vůbec zapojili jinak než prezentací stanovisek (Senát, Rada EU).

Samozřejmě, pohodlnější je nic nedělat a potom si stěžovat na Brusel.

P.S. Směrnice 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů atd. je zde, Nařízení EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je tady.
Na oba dokumenty reagovala česká legislativa zde a tady.