Popularita není mírou hodnoty (Týdeník Rozhlas 21/2019)

Hlasování slovenských televizních diváků ve středu 1. května večer rozhodlo, že Největším Slovákem byl prohlášen Milan Rastislav Štefánik. Na druhém místě se umístil Ľudovít Štúr, třetí byl katolický kněz a charitativní pracovník Anton Srholec.

Slovenská veřejnoprávní televize se tak připojila k televizním stanicím, které odkoupily a využily televizní soutěžní formát BBC „Great Briton“ z roku 2002, z něhož tehdy vyšel jako vítěz sir Winston Churchill. O tři roky později se hlasovalo také v České televizi, odkud si palmu vítězství popularity odnesl český král a římský císař Karel IV.

Přidávaly se i další země: Ve Francii se na prvním místě umístil generál Charles de Gaulle. V Německu se soutěž jmenovala „Naši nejlepší“ a zvítězil v ní spolkový kancléř Konrad Adenauer. V USA to u televizních diváků vyhrál Ronald Reagan, ve Finsku generál Mannerheim, ve Španělsku král Juan Carlos, v jižní Africe Nelson Mandela, v Izraeli Jicchak Rabin. Vítězem se většinou stávali vládci a politici, jen na Novém Zélandu anketu vyhrál vědec, fyzik, nositel Nobelovy ceny Ernest Rutheford.

V každé zemi, ve které podobná televizní anketa proběhla, se její průběh stal předmětem sporů a kontroverzí, jednak při výběru kandidátů a také při interpretaci výsledků. Ne jinak tomu bylo i na Slovensku, kde z hlasování dodatečně vyřadili Jozefa Tisa, odsouzeného prezidenta Slovenského státu v letech 1939-45.

Připomeňme si, že hlasování probíhá podle pravidel licencovaného formátu, který předpokládá dvě fáze rozhodování: nominační a hlasovací. Nejprve se shromáždí návrhy od všech televizních diváků, kteří se rozhodli navrhnout někoho, o němž si myslí, že by se měl dostat do galerie významných osobností dané země. Tak vznikne žebříček podle počtu odevzdaných hlasů a ti, kteří se umístili v první desítce, postupují do další fáze. Každá osobnost dostane svého patrona a natočí se o ní televizní pořad.

V deseti jménech, která v lednu na Slovensku postoupila do závěrečného hlasování, se vedle historických legend Cyrila a Metoděje a Jánošíka objevily osobnosti slovenských dějin Ľudovít Štúr, Milan Rastislav Štefánik, Andrej Hlinka, jakož i politici nedávné doby Gustáv Husák a Alexander Dubček. Byly zde však také celebrity: zpěvačka Marika Gombitová a cyklista Peter Sagan.

V BBC asi dobře věděli, proč se první desítka seřazuje abecedně. Kdyby tomu tak nebylo, možná by vyšlo najevo, že tenkrát v roce 2002 – jak ukazovaly průběžné výsledky – se před všechny ctihodné osobnosti dostala princezna Diana, která nakonec skončila až třetí. Možná, že něco podobného se stalo i na Slovensku s Peterem Saganem a Marikou Gombitovou. Gombitová však požádala o vyřazení z ankety z osobních důvodů, nahradil ji jedenáctý v pořadí parašutista Jozef Gabčík.

Konečné hlasování nakonec vyneslo do popředí Milana Štefánika, zatímco Peter Sagan skončil předposlední, když za ním byl už jen Jánošík. Bylo by zajímavé znát Saganovo umístění v první nominační fázi. Dokážu si přestavit, že katolický kněz Anton Srholec, který pomáhal bližním a neměl to snadné ani s bývalým režimem ani s církví, se pohyboval kdesi ve stínu populárního sportovce Petera Sagana.

Televizní formát BBC však přikazuje vyrobit o každém z první desítky televizní dokument, který je portrétem dané osoby s informacemi nad rámec povrchních znalostí, předávaných mýtů a rozhodování líbí/nelíbí. Pořady se vysílají v týdnech před závěrečným hlasováním, každá osobnost v něm dostane svého patrona. Jen tak pro zajímavost: Dubčekovým patronem byl hokejista Jozef Golonka, Andreje Hlinku obhajoval Ján Čarnogurský, Gustáva Husáka někdejší poslanec KSS Samuel Zubo.

Možná díky těmto pravidlům, které nutí hlasující seznámit se podrobněji s lidmi, z nichž vybírají toho nejlepšího, se nestala největší Britkou princezna Diana. Možná také proto se na třetí místo ankety Největší Slovák dostal katolický kněz Srholec a ne Peter Sagan.

Aniž bych chtěl Saganovy mimořádné sportovní výkony snižovat, okamžitá popularita totiž ne vždy odráží hodnoty, kterými daná osobnost k životu národa přispívá.

Odevzdáno 2.5.2019

---

"Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

informace o knize a jejím prodeji je zde