zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií | © Milan Šmíd |
25.10.2019 | RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky |
Listopadová televizní vzpomínka (Týdeník Rozhlas 44/2019)
Televizní pořad Newsroom ČT24 začal nedávno zařazovat na závěr každého vydání vzpomínky na listopad 1989. Pod názvem Mediální revoluce, třicet let svobodných médií se pořad vrací k událostem roku 1989 a k roli, kterou v nich sehrála média. V neděli 6. října se redaktoři zaměřili na práci zahraničních novinářů.
Jako zdroj obrazového doprovodu, ale také textových informací redaktoři ČT využili starší televizní dokument Jak nás viděl svět. Škoda, že některá zde uvedená fakta nedostala více prostoru k širšímu vysvětlení a informaci. Možná by diváky mohlo zajímat, že dokument Jak nás viděl svět, poprvé vysílaný ještě v prosinci 1989, vznikl nejen díky iniciativě redaktora Vladimíra Kunze a režisérky Aleny Hynkové, ale také díky pohotovosti techniků tehdejšího televizního studia Na Jezerce.
V dnešní době, kdy zahraničnímu zpravodaji ke spojení s jeho domovským studiem stačí počítač, mobilní telefon a kvalitní internetové spojení, se lidem později narozeným těžko vysvětluje situace před třiceti lety, kdy analogový videosignál potřeboval zvláštní přenosovou trasu napojenou na profesionální televizní pracoviště.
Tak tomu bylo i po 17. listopadu 1989, když se do Československa přelila vlna zahraničních zpravodajů předních světových médií, kteří byli 9. listopadu v Německu svědky pádu berlínské zdi. Sice měli vlastní techniku pro natáčení, jenomže když nechtěli posílat natočené kazety domů autem, vlakem nebo letecky, museli požádat o službu československé spoje a Československou televizi. Protože nával zahraničních zpravodajů přesahoval možnosti tehdejšího pracoviště ČST pro odbavování pořadů do zahraničí, vyhradilo se pro ně někdejší experimentální studio barevné televize Na Jezerce. Sem přinášeli redaktoři natočené kazety k odbavení do zahraničí, tady dostali prostor pro studiové rozhovory a vstupy přímo přenášené do jejich domovských stanic.
Všechno, co se tady natočilo a odsud do zahraniční vyslalo, technici studia Jezerka zaznamenávali. Tak vzniklo cenné obrazové svědectví o událostech ve dnech po 17. listopadu, které zpravodajství ČST, pracující až do víkendového přenosu z Letné 25. listopadu v podmínkách stranické kontroly a autocenzury, nemohlo natočit. Také proto ČST později požádala zahraniční partnery, zda by materiály, které u nás vznikly, mohla využít.
Pokud si pamatuji, tak svolení bylo jednorázové a ne všechny stanice ho poskytly. Například CNN, která získala jedinečné záběry z bití demonstrantů 17. listopadu snímané shora ze střechy, okna či balkonu na Národní třídě, souhlas nedala. Přesto však dokument obsahuje řadu unikátních záběrů ze zákulisí tehdejšího dění. Ty nejlepší nesly značku britské BBC, které se podařilo najmout jednoho z kameramanů Originálního videojournalu, jenž měl blízko k Václavu Havlovi a k Občanskému fóru, takže byl vždy tam, kde se něco dělo.
Když redaktorka Loudová v pořadu Newsroom ČT24 komentovala záběry z horní části Václavského náměstí, odkud zahraniční reportéři často natáčeli reportáže, zřejmě netušila, že na záběrech převzatých z dokumentu Jak nás viděl svět byla zachycena jedna historická událost české televizní historie - česká premiéra SNG, Satellite News Gathering. Zpravodajství prostřednictvím satelitu využívající přenosový vůz napojený na geostacionání telekomunikační družice je dnes zcela běžně používanou metodou. Jenomže když tehdy západoněmecká stanice ZDF přivezla do Prahy svůj vlastní SNG přenosový vůz, byla to pro nás novinka.
Škoda, že Newsroom ČT24 českému divákovi divákovi nevysvětlil, jak bylo možné, že „v komunistickém Československu“ a „přes dozor Státní bezpečnosti“ (Newsroom ČT24) dostali všichni zahraniční zpravodajové včetně Svobodné Evropy víza a akreditaci. To by však chtělo zvláštní dokument o tom, jak si na tehdejším Úřadu vlády skupina reformně uvažujících lidí vzala k srdci Gorbačovovu ideu glasnosti s nadějí, že vývoj událostí svedou do kolejí postupných změn. Události však nabraly tempo, které asi nečekali.
Odevzdáno 15. října 2019