Facebook na pranýři (Týdeník Rozhlas 50/2019)

Poslankyně rakouské strany Zelených Eva Glawischnig-Piesczeková byla donedávna výraznou osobností rakouské politické scény. Do parlamentu se dostala ve třiceti letech, krátce poté, co obhájila disertační práci o jaderných elektrárnách poblíž rakouských hranic a podala žalobu na slovenskou elektrárnu Mochovce.

V hledáčku rakouských médií se ocitala nejen jako šéfka poslanecké frakce strany „Zelení – Zelená alternativa“, ale také jako elegantní žena, která se provdala za populárního televizního moderátora Volkera Piesczeka. V době vrcholící migrační krize let 2015-16 se stávala terčem útoků kvůli imigrační politice její strany, která přistupovala solidárně k uprchlíkům z válečných konfliktů. Za tento postoj Zelení zaplatili v podzimních volbách 2017 ztrátou dvou třetin hlasů a místa v parlamentu. Eva Glawischnig-Piesczeková odešla z politického života ještě před zelenou volební katastrofou a dnes je soukromou osobou.

Přesto se její jméno v těchto dnech opět objevilo na stránkách novin, časopisů a zpravodajských serverů. Byla to její žaloba na firmu Facebook Ireland Limited, která stála na začátku zásadního rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, jež konkretizuje posuzování odpovědnosti sociálních sítí. Jak celý spor vznikl?

Zvláště po roce 2015 se stala Eva Glawischnig-Piesczeková terčem verbálních útoků na Facebooku, na které odpovídala žalobami, podala jich prý kolem třiceti. Jestliže majitel příslušného facebookového profilu byl neanonymní, žaloba směřovala proti němu.

V jednom případě se žalovanou stranou stal přímo Facebook. To když jeden falešný facebookový profil zprávu OE24 s fotografií Evy Glawischnig-Piesczekové o tom, že Zelení nechtějí podpořit návrh koalice na snížení příspěvku na uprchlíka, komentoval slovy: „Mizerná vlastizrádkyně, tohle zkorumpované nemehlo si za celý svůj život nevydělalo poctivou prací ani cent, ale při tom cpe do zadku nezvaných vetřelců naše daňové peníze. Zakažte už konečně tuhle zelenou fašistickou stranu.“ Protože Facebook nereagoval na žádost o odstranění zmíněného komentáře, Eva Glawischnig-Piesczeková podala na něj žalobu.

Facebook sice později zablokoval přístup k uvedenému statusu, ale pouze v Rakousku. Tím nevyhověl původní žalobě, která žádala odstranění nejen uvedeného statusu, ale také všech informací, které mají „rovnocenný obsah jako informace, která byla dříve prohlášena za protiprávní“, a to nejen v Rakousku. Spor se dostal k rakouskému Nejvyššímu soudu, který si vyžádal od Soudního dvora EU v Lucembursku odpověď na předběžnou otázku, jak si má v tomto ohledu vyložit směrnici EU 2000/31/ES o elektronickém obchodu.

Rozhodnutí Soudního dvora EU vydané 3. října potvrdilo odpovědnost poskytovatele hostingu za ukládané informace v případě, že se dozvěděl o jejich protiprávnosti, což obsahuje text již zmíněné směrnice. V rozhodnutí se však kromě toho přiznává právo soudům členských států uložit poskytovatelům hostingu povinnost odstranit všechny informace podle soudního příkazu, včetně těch, které se mezitím rozšířily do dalších profilů a statusů a které „mají rovnocenný obsah.“ Co je důležitější – soud členské země má právo žádat, aby poskytovatel hostingu „k nim na celosvětové úrovni zablokoval přístup podle relevantního mezinárodního práva.“ Tedy nikoli jen v jedné zemi, ale celosvětově.

Rozhodnutí Soudního dvora EU se okamžitě stalo předmětem četných komentářů. Obránci svobodného internetu upozorňují, že to může být další krok směřující k cenzuře na sociálních sítích, protože nutí Facebook, jenž obvykle není povinen aktivně kontrolovat obsah ukládaných informací, aby v daných případech soudem stanovené protiprávní sdělení zlikvidoval v celé síti a to celosvětově, přičemž „poskytovatel hostingu může v tomto směru využít automatizovaných technických způsobů a nástrojů vyhledávání.“

Jiné komentáře však rozhodnutí schvalují, protože směřuje k větší odpovědnosti těch, kteří poskytují na internetu prostor veřejným debatám. Zda bude v tomto směru úspěšné, zda posílení pravomocí soudů při odstraňování dezinformačního a nenávistného obsahu přispěje ke zlepšení kultury komunikace na sociálních sítích, ukáže budoucnost.

Odevzdáno 28. listopadu 2019

---

"Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

informace o knize a jejím prodeji je zde